Zapojme všechny

S lektorem Nové školy a učitelem z Pedagogické fakulty Zbyňkem Němcem o tom, jak je důležité umět vybrat toho správného asistenta pedagoga a kde takového člověka hledat. Speciální pedagog a bývalý asistent pedagoga Zbyněk Němec dnes jako lektor školí budoucí asistenty a jejich spolupracující učitele. V rámci organizace Nová škola a jejího dceřiného webu asistentpedagoga.cz udílí cenné rady ohledně toho, kdo a jak se může stát asistentem pedagoga.

Počet asistentů pedagoga ve třídách českých škol se za posledních 7 let více než ztrojnásobil a toto číslo bude bezpochyby nadále růst. Mnoho ředitelů škol proto hledá nové asistenty a mnohdy tápe v tom, kde takové pedagogické pracovníky hledat a jakými kritérii se při výběru řídit.

PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D., je speciální pedagog a vyučující na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity. Sám před lety začínal právě jako asistent pedagoga, posléze se této problematice věnoval jako pracovník Speciálně pedagogického centra a také v rámci výzkumu na Pedagogické fakultě UK. Své bohaté zkušenosti zúročil v mnoha publikacích zaměřených na práci asistentů i jako lektor kurzů organizace  Nová škola, o.p.s.

V rozhovoru s redaktorkou Adélou Pospíchalovou si povídá nejen o zákonem daných požadavcích, které by měl každý budoucí asistent pedagoga splňovat (vzdělání, znalost českého jazyka, bezúhonnost, právní a zdravotní způsobilost), ale především o těch neformálních, které jsou mnohdy ještě důležitější. Jaký by měl asistent pedagoga být jako člověk? Na co by se měl ředitel školy při hledání nového asistenta zaměřit a kde vůbec takového člověka hledat? A jak by měl ideální asistent pedagoga vypadat podle žáků?

Další tipy a podklady najdete v aplikaci Zapojmevšechny.cz.

Ve škole Janě hrozila čtyřka z matematiky. Dnes se při studiu vysoké školy živí jako datová analytička. Jako dítě si připadala hloupá, přitom má IQ 137. Jana je mimořádně nadaná na matematiku, zároveň má poruchu učení zvanou dysortografie, takže z diktátů pravidelně dostávala pětky. Poslechněte si, jak se poprala s překážkami na startu, včetně nepříznivé sociální situace své rodiny. Moderuje redaktorka Adéla Pospíchalová.

O zkušenostech se základní a střední školou, pocitech, obtížích a úspěších si povídáme s šestadvacetiletou studentkou Janou, u které se setkala dysortografie s nadáním na matematiku. Nadprůměrné nadání a porucha učení, to je tzv. dvojí výjimečnost, se kterou to ve škole děti nemají snadné. Nadání je totiž často zastíněno poruchou a bez pomoci pedagogů jen těžko vyjde najevo. Během studia na základní škole v letech 2001–2008 Jana nedostala speciální podporu, a spadla proto do škatulky ne příliš chytré a zlobivé žačky. Vzhledem ke špatné sociální situaci ji správnou pomoc nedokázala nabídnout ani její maminka-samoživitelka. Jana nevěděla, jak se samostatně učit a připravovat do školy. I přes ne příliš povzbudivý start se dostala na víceleté gymnázium. Své nadání na matematiku ale plně odhalila až v sedmnácti, kdy jí hrozilo propadnutí z matematiky a kdy si s pomocí pravidelného doučování osvojila umění „učit se učit“, a získala tak konečně chuť do studia. Se správnou podporou postupně v sobě našla jistotu, radost z učení i z matematiky.

Jana vystudovala magisterský obor humanitních věd na Univerzitě Karlově. V současnosti dokončuje studia statistiky na vysoké škole a pracuje jako datový analytik. Testy inteligence, kterými po ukončení střední školy Jana prošla, ukázaly, že patří mezi jedince s vysoce nadprůměrnou inteligencí.

Podcast moderuje redaktorka Adéla Pospíchalová.

Křestní jméno hosta bylo změněno z důvodu ochrany soukromí.

Co znamená dvojí výjimečnost, tipy na články k ní a doporučenou literaturu najdete v textu aplikace Zapojmevšechny.cz.

Filipíny, Island, Finsko…Učitel biologie Daniel Pražák nasbíral zkušenosti po celém světě a teď je uplatňuje na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí. Vyptali jsme se ho na zahraniční zkušenosti i na metody získávání zpětné vazby od dětí. Poslechněte si, jak na to.

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze biologii, je doktorandem v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, spoluzakladatelem iniciativy Otevřeno a autorem podcastu o vzdělávání Hovory z kabinetu. Ve své školní praxi se žáků rád ptá na jejich názor na výuku a bere ho vážně.

Redaktorka Adéla Pospíchalová se ho vyptala na zahraniční zkušenosti se „zlobivými“ třídami. Dozvíte se také o osvědčených aplikacích sbírání zpětné vazby od žáků Mentimeter a Unfold, které můžete použít ve svých hodinách.

Tip:

Unfold je osvědčený nástroj podložený výzkumem best practice. Díky dotazníku Unfold se můžete dozvědět přímo od žáků, kam dále posunout svoji práci, jakým směrem zaměřit další vzdělávání učitelů i jak žáci vnímají školní klima. Máte zájem vytvořit pro vaši školu dotazník na míru?

Kontakt:

Jan Juříček (učitel, zástupce ředitele pro pedagogiku na Základní škole Strossmayerovo náměstí)

E-mail: [email protected]

ČAPEK, ROBERT. (2017). Líný učitel. Jak učit dobře a efektivně. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o.

ČAPEK, ROBERT. (2018). Líný učitel. Cesta pedagogického hrdiny. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o.

WILIAM, D. A LEAHY, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy.  Praha: EDUkační LABoratoř, z.s.

STARÝ, K. A KOL. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.

Další inspiraci ohledně výuky v základních školách v zahraničí vám může přinést facebooková stránka Otevřeno.

Nadání a handicap se nevylučují. Učitel Honza se těší popularitě mezi žáky, píše básně, pracuje jako redaktor a přitom od narození téměř neslyší. Poslechněte si, co mu pomohlo na jeho cestě k úspěchu.

Díky odhodlání rodičů prošel běžnou základní školou a nakonec vystudoval učitelský obor na vysoké škole. Honza mluví o tom, jak si poradil v kolektivu slyšících dětí, s jakými se potkal předsudky, a o „neviditelné práci“, kterou pro něj udělali rodiče. Dozvíte se také, co můžete jako učitelé udělat pro své nedoslýchavé či neslyšící žáky.

Podcastem vás provede Marta Kozdas, speciální pedagožka a koučka, která se věnuje podpoře a vzdělávání budoucích učitelů a vychovatelů.

V rámci aplikace Zapojmevšechny.cz najdete i celý přepis rozhovoru.

Vladislav Günter je expert na výuku skupin složených z různých národností, jazykových úrovní i věku. Podcast přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit také děti, které mají v češtině vážné mezery.

Vladislav Günter je expertem na výuku tzv. heterogenních skupin, tedy skupin, ve kterých se dospělí frekventanti anebo děti a žáci odlišují podle místa původu, mateřského jazyka, úrovně znalosti češtiny, gramotnosti anebo věku. Využívá při tom své vzdělání antropologa, zkušenosti s pomocí válečným uprchlíkům a integrací cizinců. Podělí se s vámi o inspiraci ze škol v britském Leicesteru, kde se podařilo proměnit nejproblémovější školy v laboratoř progresivního vzdělávání. Popisuje, jak jsou principy výuky dětí cizinců v leicesterských školách výborně použitelné i pro děti s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami, například s poruchami učení nebo chování. V Leicesteru učitelé věří, že kvalitně učit znamená umět ihned učit jakékoliv dítě „navzdory“ jeho omezení a specifickým potřebám, nikoliv čekat na to, až se u dítěte zlepší znalost angličtiny anebo až se zmírní projevy jeho poruchy.

Rozhovorem provází Adéla Pospíchalová, která se Vladislava Güntera vyptala také na tipy, jak do výuky v českých školách zapojit i děti, které mají v češtině vážné mezery.

Vladislav Günter v současné době působí jako zástupce hlavního manažera projektu Společné vzdělávání v pedagogické praxi v Národním pedagogickém institutu ČR. Řadu let vedl Centrum pro integraci cizinců, o. p. s., a spoluvytvořil program nízkoprahových kurzů češtiny pro cizince, který v roce 2009 získal Evropskou jazykovou cenu Label.

Adéla Pospíchalová vedla mediální a informační projekty ve společnosti Člověk v tísni. V současnosti lektoruje a přispívá do internetového magazínu Rodiče vítáni. V její práci jí pomáhá i zkušenost matky tří dětí.

Mnozí ředitelé a učitelé v těchto dnech řeší, jaké změny v realizaci pedagogických intervencí ve své škole od 1. února nastaví. Od 1. 2. 2021 nově vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Dále od 1. 1. 2021 vstoupila v účinnost související novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Jak se v péči o děti s potřebou podpory legislativní změny ve školách projeví, vysvětlí v podcastu ředitel Základní školy Bodláka a Pampelišky ve Veliši Jan Jiterský, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 10 Pavla Kubíčková a Jaroslav Faltýn, který vede Odbor základního vzdělávání a mládeže MŠMT.

Podcastem vás provede Marta Kozdas, etopedka, lektorka a koučka z Národního pedagogického institutu ČR.

Doporučené čtení:

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2021.

Metodický pokyn k zajišťování podpůrného opatření pedagogická intervence.

Doporučené kontakty:

Ředitelé škol se mohou obracet na MŠMT s dotazy ohledně vykazování pedagogických intervencí. Kontaktní osoba pro dotazy je Mgr. Jana Hradílkováz Týmu speciálního vzdělávání (e-mail: [email protected]).

Infobox:

Definice skutečného PHškoly

PH konkrétní školy představuje skutečný součet hodnot týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti v konkrétní škole. Výpočet PHškoly zahrnujemateřské a základní školy, školní družiny, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy, které zřizují kraje, obce nebo svazky obcí.

Od 1. 1. 2020, v rámci platnosti nařízení vlády č. 123/2018 Sb., se nově propočítává tzv. PHmax, tzn. přednastavený limit – maximální týdenní počet hodin výuky podle rámcových vzdělávacích programů financovaný ze státního rozpočtu na jednu třídu v závislosti na průměrném počtu žáků ve třídě (tj. pouze rozsah vzdělávání určený rámcovým učebním plánem). Výpočet PHmax zahrnujemateřské a základní školy, školní družiny, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy, které zřizují kraje, obce nebo svazky obcí. Stanovené PHmax garantují ředitelům škol dlouhodobější plánování. Finance obdrží škola podle skutečného PHškoly, PHmax je limitní hodnota, kterou pro účely financování není vhodné překročit.

Pavla je maminka 14letého Samíka, který chodí do speciální školy a potřebuje neustálou péči. Samík se dennodenně vyrovnává s výzvou v podobě vážného kožního onemocnění – ichtyózy. K tomu se přidává porucha ledvin a mentální postižení. S paní Pavlou si povídáme o tom, jaké osobní i materiální nároky klade péče o vážně nemocné dítě na rodiče, jak Samíkovo postižení zasáhlo do jejího manželství a jak se jí podařilo, že Samík začal navštěvovat základní školu a našel si kamarády.

Podcastem vás provede Marta Kozdas, speciální pedagožka a koučka, která se věnuje podpoře a vzdělávání budoucích učitelů a vychovatelů.