BigTalk

Německá vládní koalice má problém: jedni by utráceli a druzí nechtějí zvyšovat daně, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář.

Spolkový ústavní soud v Karlsruhe odmítl obcházení pravidel pro deficit německého státního rozpočtu. „Při čtení toho rozsudku mě napadá, že být to jakákoliv jiná instituce (než spolková vláda), řekl bych, že je to účetní podvod,“ poznamenává v novém dílu podcastu BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ústavní soud spolkové vládě v podstatě řekl: Jestli chcete dotovat firmy (což Zelení chtějí), tak si škrtněte nějaké jiné výdaje. Anebo si proporčně zvedněte daně, jenže to se nelíbí FDP. To je problém německé vládní koalice: jedni chtějí vydávat a druzí nechtějí zvyšovat daně,“ vysvětluje Sklenář, jenž ve speciálním dílu BigTalku s analytikem Mirkem Zámečníkem rozebíral nejen německé žonglování s mimorozpočtovými miliardami eur, ale třeba i to, jak by se v podobné situaci mohli chovat čeští politici. Víc se dozvíte ve speciálním dílu BigTalku.

Kolektivní vědomí je v Česku pořád pesimistické, ratingové agentury přitom Česko chválí, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář.

Hlavní příčinou toho, že v Česku nedošlo k oživení spotřebitelské poptávky, je strach lidí z inflace. Částečně je to dáno humbukem kolem zvyšování regulované složky elektřiny a špatné komunikace ze strany vlády, protože jako vždy platí: Češi věří špatným zprávám. „A špatné zprávy věří dokonce i vládě, které jinak nevěří vůbec nic,“ říká k tomu v novém dílu podcastu BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Evidentně budeme muset počkat do začátku příštího roku, až všichni uvidí, že cenový Armageddon nenastal a na východě opět vyšlo slunce, takže se můžeme vrátit k normálnímu stylu života.“

Paradoxem přitom je, že ratingové agentury vnímají ekonomické dění v Česku úplně jinak a například Moody’s tento týden zlepšila Česku rating.

Mimoto Sklenář s ekonomickým analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním dílu BigTalku rozebírají třeba také záplavu nových makroekonomických čísel z eurozóny. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Nový argentinský prezident má od voličů podobný mandát dělat nepříjemné věci, jako měl v Česku v 90. letech Václav Klaus, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář.

Argentina bývala do první poloviny dvacátého století velmi bohatá země. Vyhnuly se jí dvě pohromy v podobě světových válek. „Ale ukazuje se, že jeden levicový autokrat je horší než dvě zničující války. Socializační snahy zemi zcela zdevastovaly,“ říká v novém dílu podcastu BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Už v roce 1958 přijela do Argentiny první záchranná výprava Mezinárodního měnového fondu, za posledních 65 let tam byl MMF už dvaadvacetkrát.

Co může nový prezident Javier Milei udělat teď? „Prvním krokem je pokusit se velmi tvrdými a nepříjemných škrty zemi stabilizovat do stavu, na který mám peníze. Proto se Milei ohání tou motorovou pilou, chce výrazně srazit vládní výdaje. Díky volebnímu výsledku má ohromný voličský kapitál dělat nepříjemné věci. Je to trochu podobný mandát, jaký měla

Klausova vláda na začátku 90. let,“ připomínají Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem ve speciálním dílu BigTalku.

Máme nejnižší nárůst cen potravin, zhruba poloviční proti eurozóně, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář

V Česku se zahnízdila představa, že žijeme v područí jakýchsi oligopolních struktur, řetězců, které nás odírají, ale ono to tak nejspíš nebude. Premiér Petr Fiala se nedávno vydal na nákupy do Německa, aby ono předražování sám posoudil, a co se nestalo? Po jeho návratu a „zjištění“, že mají Němci třeba levnější nutellu, čokoládová pochoutka údajně v českých obchodech zlevnila. Projevila se úloha osobnosti při zlevňování nutelly? „To nevím, nedokážu to vyvrátit. Ale momentálně je nárůst cen potravin v Česku vzhledem k celkovému inflačnímu prostředí menší, než co teď vidíme ve zbytku Evropy,“ říká v novém dílu podcastu

BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Výrobci samozřejmě využili inflačního tlaku, ale nebylo to nic abnormálního. Momentální zlevňování potravin je u nás jedno z nejrychlejších v Evropě.“ Proč tedy máme v Česku tak vysoké hlavní inflační číslo a kam míří vývoj nejen inflace na Slovensku nebo v Turecku, se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Pokud centrální banka financuje jakékoliv vládní výdaje, je to zaručená cesta do pekla, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář.

V novém speciálu BigTalku, podcastu o aktuálním ekonomickém dění, se hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s ekonomickým analytikem Mirkem Zámečníkem důkladně podívali na bilance a (ne)žádoucí kreativitu centrálních bank v Česku i ve světě.

Když je potřeba, centrální banky dovedou být pozoruhodně kreativní. Nedávno zazněl nápad, že by ČNB měla aktivněji spravovat devizové rezervy s tím, že by to nejen zalepilo díru v rozvaze banky, ale ještě by zbylo na financování infrastrukturních projektů vlády. „Ten zákaz je jedním ze svatých dogmat centrálního bankovnictví. Pokud centrální banka financuje jakékoliv vládní výdaje, je to zaručená cesta do pekla. Nikdy se to nepovedlo a nemůže se to povést, vždycky to skončí špatně,“ říká v aktuálním dílu podcastu BigTalk Petr Sklenář. Víc se dozvíte v novém BigTalku.

Ve skutečnosti narostou českým domácnostem ceny elektřiny maximálně o jednotky procent, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář

Vláda to komunikačně nezvládla. V podstatě si nechala informaci o tom, že na začátku roku vzroste cena tzv. regulované složky elektřiny o 70 procent, ukrást opozicí. „Přitom to není žádné překvapení. Vědělo se to dlouho dopředu. Potkávají se tam dva vlivy, na jedné straně výrazně klesne cena silové elektřiny a proti tomu jde zvýšení regulované složky. Ta ovšem tvoří jen zhruba dvě pětiny konečné ceny elektřiny. Ve výsledku tak bude nárůst cen elektřiny v jednotkách procent, žádných 70 procent. Z toho vzniká bouře ve sklenici vody,“ vysvětluje v aktuálním dílu podcastu BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

V novém BigTalku, podcastu o aktuálním ekonomickém dění, Sklenář s ekonomickým analytikem Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírali také zpomalení inflace v USA a následnou prudkou reakci trhů, a poslední čísla o vývoji HDP v Evropě, kde Česko (na rozdíl například od Polska) s minus třemi desetinami patří do té horší skupiny.

Víc se dozvíte v novém BigTalku.

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník.

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat,“ upozorňuje v novém dílu podcastu BigTalk hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Tempo nákupů neustále roste. Největšími nákupci jsou Čína a Polsko, ale na šestém místě se šesti tunami zlata je ČNB.“

Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem neřešili v novém BigTalku, podcastu o aktuálním ekonomickém dění, jen odpověď na otázku, proč se přístup centrálních bank ke zlatu úplně obrátil, ale rozebírali i nejnovější – hodně neveselá – čísla z české ekonomiky. Víc se dozvíte v novém BigTalku.