Koncem ledna 1945 vystoupily z vlaku na Denisově nádraží v Praze dvě dívky. Jmenovaly se Eva a Líza a přijely z Mladé Boleslavi. Pocházely z českých židovských rodin, které v té době už neexistovaly, utekly z tzv. evakuačního pochodu z pracovního (likvidačního) tábora Christianstadt, vlakvedoucí je cestou skrýval v prostoru pro zavazadla. V Praze se musely schovat, ale nevěděly, kam jít, nebo aspoň ne s jistotou: měly pouze adresu cizí ženy, kterou jim dala spoluvězenkyně.