Rok 2025 přináší trojí výročí spojené se zpěvákem Petrem Mukem – 60 let od jeho narození, 40 let od vzniku skupiny Oceán a 24. května to bylo 15 let od jeho úmrtí. V podcastu Headliner CZ se k jeho příběhu vrací producent Karel Deniš, který s Mukem spolupracoval více než dvě dekády. Společně s Honzou Vedralem mapují výjimečnou kariéru zpěváka, jenž zásadně ovlivnil podobu české populární hudby.

Rozhovor přináší svědectví o vzniku hitů, hledání víry, úžasných koncertech, hudební revoluci i o tom, jak Muk ve své hudbě otevřeně zpracovával psychickou nemoc. Deniš přibližuje také okolnosti britského turné s Erasure, rozpad kapely Oceán, židovskou inspiraci Šalomu i vznik posledního alba, které vyšlo krátce před Mukovou smrtí.

V podcastu se dozvíte o Denišově aktuální knize, Oceán, alom, Petr Muk (a já) i o aktuální výstavě v Popmuseu.

Ve druhé části záznamu diskusního večera Headliner Půda na téma Jak se prosadit se Honza Vedral se svými hosty Lenny, Jiřím Koubou a Kateřinou Královou dostává od obecných otázek k těm nejkonkrétnějším. Jaké kroky vedou k hudebnímu úspěchu? Proč virální hit nestačí a co následuje po něm? Lenny mluví o své cestě mezi popem a rokenrolem, Jiří Kouba o budování kariéry Pam Rabbit a síle TikToku. Kateřina Králová přidává postřehy z PR zákulisí a připomíná, že za každým úspěchem stojí dřina – a dobře zvolené cíle. Zazní i důležitá otázka: Co je vlastně koncert pravdy?

Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury A ochranného svazu autorského.

Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky.

Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla.

Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.

Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát.

Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.

Petr Janda. Kytarista, skladatel, frontman Olympicu – ale taky pracant, který za šedesát let na scéně neztratil zápal. V sedmnácti zahodil housle, v dvaaosmdesáti pořád skládá nové písničky, objíždí koncerty doma i v Americe, denně cvičí alespoň hodinu na kytaru a třikrát týdně hraje tenis. Místo důchodu? Nová deska Bombarďák, která zní syrově a živě.

V rozhovoru s Honzou Vedralem vzpomíná na klub Olympic, kde to všechno začalo, i na dobu, kdy ještě nebylo jisté, jestli se v rocku smí zpívat česky. Vypráví, jak vznikl hit Želva, jak ho ovlivnil metal, proč si nikdy nepsal taháky s texty – a taky, proč investoval vlastní miliony, co mu slavné písničky vynesly, do Rockmapy, aby dal šanci tehdy novým kapelám jako Arakain nebo Kabát.

A dojde i na dnes již legendární píseň Kaťata, na kterou nepanuje jednotný názor ani v samotném Olympicu.

Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.

Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.

A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“

Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.

K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock’n’roll, necháme to být.“

A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.

Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki. 

Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy. 

Michal Thomes a Suki začínali s festivaly před desítkami let s minimem zkušeností a bez peněz. Dnes stojí za obřími hudebními přehlídkami s mezinárodním přesahem. Co všechno se může na festivalu povést a pokazit? Dozvíte se v první části záznamu z  Headliner půdy na téma festivaly. Svými muzikantskými zkušenostmi a písněmi přispěl i Pokáč. 

Festivaly nejsou jen hudba. Jsou to příběhy, setkání a tvrdá práce – a právě to bylo témate, druhého setkání pod názvem Headliner půda v Malostranské besedě. Hosty byli Michal Thomes (Rock for People), Zdeněk "Suki" Souček (Let It Roll) a Pokáč. Šéfredaktor Headlineru Honza Vedral otevřel diskusi otázkou, co pro ně znamená festival – a odpovědi ukázaly, jak rozdílně, a přesto podobně, festivaly vnímají.

Začátky v mlze a mafián jako první sponzor

Ale začít jsme museli od začátků. Michal Thomes popisoval na první ročníky Rock for People v roce 1995 jako na směs nadšení, naivity a chaosu. „Byli jsme kámoši z basketu a řekli jsme si, že do Českého Brodu přitáhneme kapely, které máme rádi. Na prvním ročníku měla být headliner kapela Sluníčko s Lenkou Dusilovou – ale zrušili to pár dní před akcí, tak jsme narychlo domluvili Support Lesbiens."

A jak festival financovali? „V Českém Brodě tehdy žil kmotr české mafie pan Mrázek. Když jsem ho požádal o podporu, z kapsičky tílka vytáhl dva tisíce a řekl, že žádnou smlouvu nepotřebuje. A tak jsme měli prvního sponzora,“ vypráví Thomes pobaveně „mafiánskou“ historku.

Suki začínal v polovině 90. let na undergroundové taneční scéně. "Chodil jsem na techno party do squatů a na Ladronku. Pak jsem si řekl, že chci být víc než jen návštěvník – koupil jsem si gramofony a začal pořádat vlastní akce." Nejdřív to byly reggae festivaly. „Všechno jsem dělal sám – stavěl stage, natahoval plachty, zvučil kapely. Spal jsem čtyři hodiny a pak sbíral odpadky," popisuje začátky. „První Let It Roll jsme udělai v klubu Mlejn. Později se přesunul na další místa. A když jsem se z toho rozhodli udělat vícedenní festival, byl jsem překvapenej, že najednou přišlo míň lidí.“

Profesionalizace a růst

Přechod od nadšeneckých projektů k profesionálně řízeným akcím přišel postupně. Michal Thomes přestal pracovat v potravinářství a začal se festivalu věnovat naplno kolem roku 2000. "Rodiče z toho nebyli nadšení, ale respektovali to," vzpomíná. 

Let It Roll prošel podobnou proměnou. "V roce 2013 jsme se přesunuli do Benešova, začali investovat do designu stage a booking zahraničních DJů. Najednou jsme byli jediný vícedenní open-air festival pro drum and bass na světě," vysvětluje Suki. A ve světě skutečně zazářili, dnes na Let It Roll míří až 80 % zahraničních návštěvníků a má i britského partnera a úspěšné zahraniční edice.

Česká festivalová scéna na světové mapě

Rock for People i Let It Roll se během let staly respektovanými značkami na evropské festivalové scéně. S profesionalizací si to vyžádalo i další kroky. „Když jsme vstoupili do evropské festivalové asociace, otevřelo nám to dveře k lepšímu bookingu a spolupráci se zahraničními agenty,“ vysvětluje Thomes.

Let It Roll má dnes reputaci největšího drum and bass festivalu na světě. "Pomohlo nám, že jsme se od začátku soustředili na kvalitní line-up a silný vizuální styl. Když přijdeš na Let It Roll, musíš hned poznat, kde jsi," říká Suki a popisuje, že i na londýnskou edici si vozí kulisy z Česka. 

Festivaly dnes nejsou jen hudba – jsou to zážitky, prostor pro setkávání a zároveň tvrdý byznys. „Už to není jen o tom postavit stage a prodat pivo. Dnes je to komplexní operace s týmem lidí, co makají celý rok,“ uzavírá Thomes první část povídání.

Záznam druhé poloviny setkání vám v podcastu Headliner CZ nabídneme za týden. Další Headliner půda se koná 14.4. v Galerii Malostranské besedy. Téma je Jak se proslavit a hosty budou píáristka Kateřina Králová, umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba a Lenny. 

Projekt Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. 

Podcastové rozhovory Honzy Vedrala jsou zpátky. Tentokrát byl hostem Thom Fröde z kapely Imodium, která bude jednou z hvězd narozenin časopisu Headliner. Ještě než si 13. března stoupne na pdium Malostranské besedy, zrekapitulovali jsme jeho hudební začátky, vývoj i současnost.

Čekají vás historky z dob, kdy na patnáctiletá ucha z Broumova naběhli ostří hoši v Rock Café a vyhrožovali jim, a přestanou pošlapávat odkaz Kurta Cobaina. Ale taky ty o ježdění s tátou, rozpadu kapely kvůli přemíře pití a těžkostech i radosti, kterou s sebou nesl návrat na scénu a nahrávání výborného alba Horizont.

Přijďte si Imodium poslechnout naživo na narozeniny Headlineru 13. března do Malostranské besedy. Vstup je zdarma, zahrají také Prago Union s kapelou a vše propukne už v 16:30 pokračováním projektu Headliner půda, tentokrát na téma festivaly.

Headliner půda je nový prostor pro setkávání lidí, co jsou zažraní „do“ muziky s těmi „od“ muziky. Protože se to často prolíná, rozhodl se tým časopisu Headliner sérií speciálně pojatých večerů oživit půdu Malostranské besedy, kde panuje skvělá atmosféra. 

Jednou za čas si tu bude šéfredaktor časopisu Honza Vedral společně s vámi diváky a vybranými hosty povídat o různých tématech, která se týkají nejen české hudební scény. Taky se u toho budou poslouchat písničky a sdílet zkušenosti.

Abychom si to všechno osahali, první Headliner půdu jsme pojmuli ryze domácky a ve stylu "do it yourself" – natáčením jubilejní padesáté epizody podcastové revue Noty Vole! V té pánové Ságo, Šroubek a Šéfík 10. února 2025 trochu rekapitulovali. A pak – vzhledem k blížícímu se Valentýnu – obšírně probrali téma love songy. Jak se měnila jejich témata v čase? A jak se stalo, že jsme v popu od cudného držení ruky dospěli až k mokrým genitáliím? A byla v Československu padesátých let důležitější láska partnerská nebo láska ke straně? A jak to bylo dál?

Tak o tom všem byla řeč ve více než dvouhodinové živé revue, ve které nechyběly ani tradiční rubriky Trendy a Tipy reflektující aktuální hudbu. Svými písničkami povídání naživo doprovodil Wóďa s Terkou. Ty se nám ale bohužel nepovedlo zaznamenat, tak si v rámci podcastu můžete poslechnout alespoň Wóďovy písničky z jeho EP. 

A kdy se na půdě uvidíme příště? Už 13. března jako „warm up“ narozenin Headlineru! Tentokrát ovšem už bez NOTY VOLE. Téma je jasné: Festivaly zevnitř i zvenku. Hosty Honzy Vedrala budou šéf Rock for People Michal Thomes a zakladatel festivalů Let It Roll či Frontline Zdeněk „Suki“ Souček. Svými zkušenostmi, slovem i písní přispěje Pokáč. A po skončení Headliner půdy se můžete plynule přesunout dolů do klubu na oslavu 11. narozenin časopisu, který to všechno spískal.

Představte si zaplněný sál pražské Malostranské besedy. Parket plný tanečníků v elegantních outfitech, kteří se ve víru starých soulových hitů střídají figury jako by byli zpátky v Anglii 70. let. DJ střídá sedmipalce s raritními singly. A mezi klasiky klidně zazní i česká skladba Modrej vřes. Píseň, o níž si Marta Kubišová nepamatuje, že ji kdy nazpívala. Ale překvapivě dokázala zapadnout mezi americké a britské soulové hity. Hostem podcastu Headliner CZ byl organizátor Prague Allnighters Ondřej Roček známý jako Mr. Cat. 

Abychom pochopili, proč se tato skladba ocitla na parketu vedle amerických rarit 60. let, musíme se vrátit ke kořenům jednoho z nejzáhadnějších hudebních žánrů vůbec, pro který se vžilo označení northern soul. Tento hudební styl vznikl v Anglii v 60. a 70. letech, když mladí lidé objevili a zamilovali si neúspěšné americké soulové nahrávky. Skladby, které sice neuspěly v USA, našly nový život v severoanglických tanečních klubech. Northern Soul byl od počátku spojen s rychlým tempem, emotivními vokály a energií, která explodovala na tanečním parketu. 

V České republice se northern soul stal fenoménem právě díky Ondřeji Ročkovi. Podivuhodným způsobem dokázal přenést atmosféru anglických tanečních nocí do Prahy, kam na ně dnes míří nejen místní, ale i mezinárodní publikum. Nejbližší „weekender“ se bude konat 7.-10. března v pražské Malostranské besedě. 

Drzá holka s harmonikou na sebe během dvou let strhla pozornost. Provokuje sprostě milostnými písněmi a historkami nebo tím, že na sebe navlíkne pytel. S její tvrdou palicí si ale nedovedlo poradit ani velké vydavatelství. Odmítla slavného kanadského producenta a druhé album Láska, hlína, rýč si nahrála a vydala sama. Ve výročním best of Headlineru se překvapivě stalo jednou z nejskloňovanějších nahrávek. A Josef Vlček jej v recenzi označil za „vzpurné generační gesto“.

„Dobrý, jsem docela spolehlivá,“ ucedí Rozálie na otázku, jaké to je dělat teď sama sobě i manažerku. Na nové album si vzala pilu, postavila kapelu a rozhodla se vyprávět jeden milostný příběh od začátku až do konce a hlavně se vším všudy. Povídáme si o českém šoubyznysu, spolupráci s Adrianem Rassem, za kterým vtrhla do šatny jako bláznivá fanynka, i cestě k hudební svobodě.

Poslechněte si audioverzi titulního rozhovoru lednového Headlineru.