Žádní dva lidé nejsou zcela stejní, ale něco mají přece jenom společné. A to napříč letopočty. Je to strach ze smrti. Dokazuje to více než 4 tisíce let starý Epos o Gilgamešovi, jeden z nejstarších příběhů, jaké lidstvo dnes zná.

V pozdním létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a nejprve skrytě a později otevřeně žádala připojení k nacistické Třetí říši.

Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často a je to přitom jen pár hodin jízdy autem. Nejstrašnější kapitolu moderních dějin Ukrajiny napsal začátek 30. let.

V roce 1820 se narodila jako nemanželská dcera Barbora Novotná, která po sňatku rodičů dostala jméno Barbora Panklová. V české literatuře i historii je však známá jako Božena Němcová, autorka proslulého románu Babička s podtitulem Obrazy venkovského života.

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

„Tož to ne!“ Tak prý zněla první slova prezidenta Masaryka po přečtení prozatímní ústavy Republiky Československé. A hned začal usilovat o nápravu. První, ještě prozatímní Ústava začala platit v rekordním čase. Pouhé dva týdny po vzniku nového státu. A o necelého půl roku později se dočkala výrazné novelizace.

Jak se proměňovala v čase a v závislosti na mocných, o tom natáčela Naďa Reviláková.

Ústí nad Labem a Spolchemie – město a chemický podnik k sobě patří už 170 let. Původně sodárna využila blízkost řeky, nové železniční dráhy a uhlí. Šlechtici a boháči založili ústeckou chemičku 13. února roku 1856. Tehdy se jmenovala Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu.

„S mírnou nadsázkou můžeme říci, že ne úspěchy spjaté s povoláním, ale koníček – vášeň pro sbírání a studium starých map – učinil Bernarda Pavla Molla (1697–1780) nesmrtelným,“ píšou v úvodu výpravné publikace její autoři Eva Chodějovská a Jiří Dufka.

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.