Historie Plus

Jak se proměňovala v čase a v závislosti na mocných, o tom natáčela Naďa Reviláková.

„Tož to ne!“ Tak prý zněla první slova prezidenta Masaryka po přečtení prozatímní ústavy Republiky Československé. A hned začal usilovat o nápravu. První, ještě prozatímní Ústava začala platit v rekordním čase. Pouhé dva týdny po vzniku nového státu. A o necelého půl roku později se dočkala výrazné novelizace.

Ústí nad Labem a Spolchemie – město a chemický podnik k sobě patří už 170 let. Původně sodárna využila blízkost řeky, nové železniční dráhy a uhlí. Šlechtici a boháči založili ústeckou chemičku 13. února roku 1856. Tehdy se jmenovala Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu.

„S mírnou nadsázkou můžeme říci, že ne úspěchy spjaté s povoláním, ale koníček – vášeň pro sbírání a studium starých map – učinil Bernarda Pavla Molla (1697–1780) nesmrtelným,“ píšou v úvodu výpravné publikace její autoři Eva Chodějovská a Jiří Dufka.

V jeho pěstování  totiž navzdory všem překážkám patříme stále mezi nejlepší na světě. Více v Historii Plus Veroniky Kindlové.

Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.

Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo. Věnuje se mu Historie Plus Mileny Štráfeldové.

Postavení novinářů ve společnosti od časů Karla Havlíčka Borovského se měnilo v kontextu společenských, politických a technologických změn. Byl novinář ve 2. polovině 19. století uznávanou osobností? (repríza)

V bouřlivých letech 1848 až 1949 tisk sehrával roli aktivního účastníka. Po zrušení cenzury císařským patentem ze dne 15. března 1848, se v novinách díky deregulaci objevila politická témata. Periodika a časopisy se zakládaly zejména v Praze a Brně. V Historii Plus o tom bude vyprávět Lenka Kopecká.

I přesto, že přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý. Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž. Historii Plus tam natočil Petr Slinták.