Historie Plus

7. březen byl mimořádně slavný den. Alespoň v letech první republiky. Oslavovaly se totiž narozeniny prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka. A právě 7. března 2020 uplynulo od jeho narození 170 let.

Pokud porovnáme partyzánskou činnost v Čechách a na Moravě s partyzánským odbojem v jiných okupovaných zemích, pak se nám může jevit tento protiokupační odpor v kontextu druhé světové války jako zanedbatelný.

K 80. výročí volby Eugenia Pacelliho na Svatý stolec se papež František rozhodl, že na den Pacelliho narozenin 2. března 2020 zpřístupní tajné vatikánské archivy z druhé světové války.

Sto let své existence slaví letos Církev československá husitská. Vznikla jako národní církev v lednu 1920, současný název nese od roku 1971. Hlásí se k ní přes 40 tisíc věřících.

V první polovině 17. století se v Praze začaly objevovat kupole barokních kostelů a stavěly se nové paláce katolické šlechty. Jako doklad definitivní změny společenských poměrů a začátek nové éry.

Klementinská řada – tedy záznamy měření teplot od poloviny 18. století do dneška – není ani ideální, ani nejstarší, přesto má svou nespornou hodnotu.

Závěrečný díl cyklu Rozděleni železnou oponou je věnován osudům matky a syna. Zatímco Otta Bednářová zůstala v Československu, její syn Jan odešel do Velké Británie.

V 5. dílu se dozvíte podrobnosti o vztahu a osudech Zdeňka Mlynáře, jedné z ikonických postav roku 1968, a jeho syna, pozdějšího novináře a politika Vladimíra.

Ve čtvrtém díle cyklu Rozděleni železnou oponou vás čeká příběh herce Pavla Landovského a jeho syna Jakuba - jak jejich vztah ovlivnila Landovského emigrace do Vídně?

Teď vás čeká příběh Jiřího a Davida Němcových. Jak se na jejich soužití podepsalo nucené vystěhování psychologa a filozofa Jiřího Němce do Rakouska na počátku 80. let?