Historie Plus

Neseriózní a laciné médium, které nabízí neověřené informace, senzace, zločin, sex, zábavu ale i sport – to je bulvár, dříve v Americe nazývaný penny press a u nás grošové či šestákové noviny.

Věčně odbojné Polsko: ozbrojený protikomunistický boj až do poloviny padesátých let, roky revolt 1956, 1968, 1970 a 1976. A pak rok 1980, kdy po vlně stávek vznikají a jsou nakonec státem uznány nezávislé odbory Solidarita.

V dobách, kdy gramotnost ještě zdaleka nebyla tak samozřejmá jako dnes, nahrazovaly často kramářské písně novinové zpravodajství. Zpívalo se v nich nejen o ukrutných mordech, ale i o bitvách, přírodních katastrofách nebo nových vynálezech.

Když holandský malíř Rembrandt van Rijn nakupoval několik cibulek tulipánů, určitě netušil, že kvůli nim bude muset v roce 1657 prodat dům a vyhlásit bankrot. Lákavá investiční komodita se totiž změnila v noční můru holandské vyšší společnosti. Poté, co cena tulipánů několik desetiletí raketově rostla, o ně najednou nebyl zájem. A slavný malíř se stal jednou z obětí první velké spekulativní bubliny.

Pokud se v českém prostředí hovoří o krajanech žijících na Balkáně, povětšinou se mluví o turisticky oblíbeném rumunském Banátu. Právě tam se nachází několik vesnic obývaných potomky českých přistěhovalců. Podstatně méně si uvědomujeme, že čeští krajané žijí také na sousední Vojvodině, respektive nížinné části historické banátské oblasti. Krajany však nenajdeme pouze v dnešním Rumunsku a Srbsku. Zdaleka největší počet jich žije v řadě vesnic chorvatské Slavonie.

V letech 1953 u nás došlo po smrti Klementa Gottwalda - prezidenta a předsedy KSČ - k mocenské dvojkolejnosti. Prezidentem se stal Antonín Zápotocký, prvním tajemníkem ÚV KSČ Antonín Novotný.

Nechyběly při královských svatbách, křtinách ani pohřbech. Oslavovaly válečná vítězství, varovaly před vpádem cizích vojsk nebo před ohněm. Svolávaly věřící k modlitbě a rozháněly mraky. Dlouhá desetiletí také mlčely a dnes se znovu vracejí do prázdných věží. Zvony. Má-li historie svůj hlas, jsou to právě ony.

Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch v majetku města přesahuje 2600 hektarů, z čehož téměř desetinu tvoří parky.

Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začalo domácnět začátkem 20. století. Právě tehdy se na sportovním poli objevila postava muže, který se stal pro mnohé vlastence vzorem - nejen pro své fyzické schopnosti, tělesnou krásu či houževnatost, ale také pro charakter a činy, které přesahovaly rámec tělovýchovy.