Dozvíte se v tomto díle, co je enneagram? Ani ne. Zato posdílíme, proč nás baví. Potřebujeme se všichni rozvinout ve stejných oblastech? Čím to, že někdy je tak těžké zahlídnout, čím jsme právě my sami specifičtí? A jak to, že ostatní kolem nás to mnohdy vědí? Je pointou prvního setkání s enneagramem najít svůj typ? Kdy nacházíme nově svobodu volby sami před sebou?

Mluvit spolu o sexu a jakým způsobem? Co když spolu spíme velmi málo? Jak znovu vnést téma sexu do života páru? Co když téma sexu zmizelo zcela? Jsme připraveni ukončit náš sexuální život? Dokážeme odpočívat, uvolnit se? Čím se liší partnerství a přátelství?

Čím vším se můžeme trápit ohledně vzezření našeho těla? Jak můžeme děti a sebe při změnách těla doprovodit a podpořit? Co když my sami nejsme spokojeni se svým vzhledem nebo když skutečnosti našeho těla nejdou změnit? Můžeme zažít, že je naše tělo v pořádku - právě takové, jaké je teď?

Když projdeme těžkou zkušeností, často zažíváme zvláštní rozpoložení. Jak se můžeme uvnitř sebe cítit? Můžeme ptát po ostatních, aby s námi byli v kontaktu? Co když nemáme komu si říct o pomoc? Jaká je role těla v úzkým místě? Můžeme si dopřát místo pro truchlení, bezmoc? Máme se vracet k traumatickým místům našeho života? Jak se můžeme postarat o naše bezpečí? Jde takové místo nechat za sebou? Jak poznáme, že se náročné místo v tom, co šlo, zhojilo?

Kdy nad svým životem nemáme vládu? Známe pozici oběti? Jak nám u toho je? Co nám pocit oběti bere a co nám naopak přináší? Jak chutná mít zpátky moc? Jak se to můžu učit? Co by mohly být první krůčky k mojí síle?

Čím to, že se lidé na dovolené často pohádají? Co můžeme udělat pro to, aby tomu tak nebylo? A co s tím, když se realita míjí s našimi očekáváními? Můžeme na dovolenou trénovat celoročně? Co si to vlastně potřebujeme sami sobě dovolit?

Čím to, že se lidé na dovolené často pohádají? Co můžeme udělat pro to, aby tomu tak nebylo? A co s tím, když se realita míjí s našimi očekáváními? Můžeme na dovolenou trénovat celoročně? Co si to vlastně potřebujeme sami sobě dovolit?

Jak tvořit vztah s rodiči za dospěla - jak se najít s někým, koho známe od počátku naší existence? Které části povahy našich rodičů zahlídneme stěží? Potřebujeme i v dospělosti souhlas našich rodičů? Máme nárok vyžadovat po našich rodičích dosycení? Co když si přejí, aby naše pozornost byla směrovaná výhradně k nim? Patří do vzájemného dospělého vztahu moct druhého i zastavit, vymezit se? Co nám může přinést, podíváme-li se na naše rodiče šířeji? Lze mít vztah s rodiči vyřešený?

Jak seznámit děti s novým partnerem/partnerkou? Za jak dlouho zahlídneme významnou odlišnost zvyklostí rodiny partnera/partnerky? Je dobré trávit čas i zvlášť v oddělených částech jednotlivých rodin? Vychováváme děti i pokud nejsme jejich biologičtí rodiče? Co s porovnáváním se - s pečlivým střežením, kdo má kolik a čí pozornosti? Máme po dětech ptát, aby se spolu kamarádili? Kdy to za to stojí?

Je jiné, když se zamilujeme ve dvaceti nebo v padesáti? Kdo se nám to vlastně tolik líbí? Je možné do své zamilovanosti zhola nespadnout? Je reálné ji v ploše letitého vztahu opětovně nepotkat?