Bolesti krční páteře, ztuhlá záda, zablokovaný kříž. Jak bychom se měli hýbat, sedět a regenerovat? Petr Zahradník si vybral profesi, kde dle svých slov pomáhá lidem s jejich bolístkami. „Tělo mluví pravdivým jazykem,“ říká fyzioterapeut a zakladatel fyziokliniky Spinezio.

Přicházejí k němu pacienti s chronickými obtížemi, s úrazovými i pooperačními stavy. Kromě terapie sedavého zaměstnání se věnuje i fyzioterapii miminek. „Na nich je vidět, že jim stres neprospívá v žádném ohledu,“ říká Zahradník. Naše tělo je podle něj do velké míry chemická továrna, kdy stres a fyziologické reakce vyplavují spoustu látek, které nejsou zdraví prospěšné.

Jak správně sedět? Co nám nejvíce ničí tělo? Jak ho můžeme „řídit“ nebo „optimalizovat“, abychom z něj nevytěžovali víc, než snese? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Slovo mikrobiom před pár lety zažilo boom. Jak na mikroorganismy v těle vyzrát? „Mikrobiom rovná se zdravý život a zdravý člověk, ale cesta k němu je nesmírně složitá,“ říká Gertruda Čápová, specialistka v oboru pneumologie, imunologie a alergologie a odbornice na spánkovou medicínu.

Střevní mikrobiom je podle ní výsledkem toho, jak žijeme, co jíme a jak spíme. Základ pro něj vzniká už při těhotenství. „Dále samozřejmě velmi záleží na stravě. Dokonce se říká, že u dětí do šesti let jsou střeva hlavní mozek a až pak začíná být hlavní mozek právě mozek,“ říká lékařka působící v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře.

Jak správně jíst? Jak zjistit stav svého mikrobiomu? Jak jeho kondice (ne)přispívá longevity? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Český pracovní trh stojí na prahu zásadní změny. Každý rok přichází sotva sto tisíc nováčků, zatímco věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. „Dnes vedle sebe v jedné firmě stojí až pět generací a téměř polovina pracovní síly je starší čtyřiceti pěti let,“ varuje expertka na HR a mezigenerační spolupráci Kateřina Legnerová.

Na západ od nás už je běžné, že zaměstnanec „přesluhuje“ klidně o pár let déle. V Česku stále vládne stereotyp, že starší člověk rovná se drahý, pomalý a technologicky pozadu. Kateřina Legnerová ho vyvrací a říká, že smíšené týmy ve firmách zhruba o 150 lidech podle jejích dat podávají až o čtvrtinu lepší a rychlejší výsledky než týmy složené z jediné věkové skupiny.

Proč se Česko bojí zaměstnávat lidi ve věku 55+? Jak z věkové rozmanitosti udělat přednost, a ne problém? Jaké dovednosti by si měl starší pracovník osvojit, aby zůstal relevantní na pracovním trhu? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jak to udělat, aby se nám dostávalo co nejkvalitnějšího vzdělání a co nejkvalitnější formou? Podle Zdeňka Slejšky, ředitele Nadačního fondu Eduzměna, české školství potřebuje jasnou změnu přístupu. V podcastu Jak být lepší odhaluje, jaké konkrétní výzvy nás čekají, co znamenají nové změny pro učitele a rodiče, a proč je teď čas na významnou transformaci.

Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívá více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák.

Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.

S koncem života se setkávají každý den. Pomáhají druhým, aby ho mohli prožít důstojně. Primářka Katarína Vlčková a vrchní sestra Pavel Klimeš z organizace Cesta domů mluví v podcastu Jak být lepší o tom, co znamená péče o umírajícího v domácím prostředí.

Jak je v dnešní společnosti vnímáno umírání doma? Je vhodné pro každého? Dá se na to připravit? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce.

Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Narodila se v Československu vietnamským rodičům, do šesti let žila ve Vietnamu a pak se s rodiči znovu přestěhovala zpátky do Litvínova. Marcela Vuong patří k vůbec nejznámějším propagátorkám vietnamské kuchyně a její kurzy nebo degustační večeře jsou obvykle plné dlouho dopředu.

„Žádný Čech mi vietnamské jídlo zatím neuvařil, ale lidé na kurzech jsou nesmírně šikovní,“ říká Marcela Vuong.

Jakou nejoriginálnější otázku dostala na kurzu vaření? Jaká reakce Čechů na recept ji obvykle nejvíc pobaví? A když jste ve Vietnamu, jak poznat místo, kde se rozhodně skvěle najíte? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji.

„Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda.

Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

V oboru působí už šestnáct let a za tu dobu pracoval se stovkami talentovaných mladých lidí. Co odlišuje ty nejlepší? V podcastu Jak být lepší popisuje René Jež, ředitel českých Young Lions, klíčové dovednosti, které rozhodují o úspěchu v kreativním průmyslu. Jak se mladí kreativci mohou prosadit na mezinárodní scéně? Kdo obvykle vítězí v soutěži Young Lions? A proč je důležité být all in?