Vít Šubert má za sebou více než dvě dekády ve vrcholových manažerských funkcích. Byl například obchodním ředitelem dnešního operátora O2 a stál i za rozvojem internetu v Česku. Blízko má i ke startupům, když v minulosti vedl inkubátor UP21 miliardáře Karla Janečka.

Dnes s kolegou Martinem Medkem vlastní firmu Unicorn Attacks, která pomáhá startupům škálovat byznys a velkým korporacím jej zase restrukturalizovat. Vše s cílem rychlejšího růstu a vyšší finanční výkonnosti firmy.

A všímá si, že čeští zakladatelé startupů stále neumějí svůj nápad správně prodat v krátké prezentaci před investory, tedy při takzvaných pitchech.

„Dělají furt chyby, neříkají tam podstatné věci, pořád mluví o sobě a je tam vidět ta zamilovanost do produktu,“ vypichuje hlavní neduhy Šubert v novém Forbes Byznys podcastu.

Jak si nejlépe říct investorovi o peníze, pokud si myslíte, že máte milionový nápad? Jak těžké je změnit mindset restrukturalizované firmy? A kdo se podle Vítka Šuberta stane dalším českým dolarovým unicornem? Nejen to si poslechněte v podcastu.

Přes dva měsíce trvá nákupní „šílenství“ v obchodech Datartu. Začíná už v listopadu akcí Black friday a pokračuje do poloviny ledna nového roku, kdy končí kampaně výprodejů, v nichž mohou zákazníci úsporně nakoupit. Většinou tak činí online, poměr prodejů v e-commerce a kamenných prodejnách je v tomto období šedesát ku čtyřiceti. Po většinu část roku jsou ale síly vyrovnané.

„V České republice máme momentálně 154 prodejen, ale to číslo se stále mění, protože stále otevíráme nové, anebo naopak je někde můžeme rušit, protože si hlídáme efektivitu každé z nich,“ říká Jan Pospíšil, obchodní ředitel Datartu.

Které zboží už v Datartu moc nenajdete? A které se nejvíce prodává přímo v prodejně? V čem se firma inspiruje Tomášem Baťou a jaké období bylo pro Jana Pospíšila v jeho kariéře nejvíce turbulentní? A na jakém stroji si čistí hlavu? To zjistíte, když si poslechnete další díl byznysového podcastu.

Česko patří k lesním velmocem. A to i přes to, že v minulých letech zasáhla tuzemské lesy kůrovcová kalamita.

Mimochodem, Češi také každoročně na Vánoce skoupí přes milion vánočních stromků, prozrazuje v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinné firmy Lesoškolky Vojtěch Němec. Firma z Řečan nad Labem s historií sahající až do devatenáctého století pěstuje sazenice listnatých a jehličnatých stromů na celkem 160 hektarech po celé republice.

Dodává je soukromníkům, panským lesům i církevním hospodářstvím. Ročně prodá až 35 milionů kusů sazenic. Teď ale očekává lehčí oslabení svého byznysu, právě i kvůli konci kůrovcové kalamity.

Které dřeviny Lesoškolky pěstují a jak jejich skladbu ovlivňuje klimatická změna? Hrozí Česku odlesňování? A jakými kroky lze nejlépe oddálit opadávání vánočního stromečku? To vše si poslechněte v podcastu.

„Místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava,“ pojmenovává slabiny českého stavebnictví Michal Jurka, prezident a generální ředitel společnosti Skanska pro střední Evropu. Společně s českým trhem řídí i ten polský a slovenský.

Za rychlost, s jakou naši severní sousedé staví klíčovou infrastrukturu, zejména dálnice, si Polsko vysloužilo přezdívku tygr Evropy.

„Jestli Polsko je tygr, my jsme taková opice. My se umíme předvádět, ukazujeme všechno, co se nám nepovedlo, a skáčeme z jedné věci na druhou,“ říká Michal Jurka, šéf stavebního kolosu Skanska. „To máme s tou opicí hodně společné – místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava, jak ta opice v pralese.“

Potřebuje stavební zákon změnu a nebo je důležitější, jak se stávající normou pracují stavební úřady? Co by se muselo stát, aby stavební práce zlevnily? Bude mít v budoucnu na stavbách kdo pracovat, když průměrný věk dělníků roste? V čem Michalu Jurkovi v byznysu pomohly zkušenosti z házené, kterou celý život hraje?

Propojenost ve zdravotnictví i ve státní správě, kvalitnější dopravní infrastrukturu. To jsou oblasti, v nichž Češi chtějí výrazně víc, ukázaly letošní výsledky Indexu inovací. Ten průřezově celou společností zjišťoval, jak lidé i firmy vnímají novinky a kde jim naopak chybí. Hostem u mikrofonu v našem podcastovém studiu byla Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB.

1355 respondentů, 500 firem a 32 startupů – ti všichni se svými odpověďmi podíleli na výsledném čísle 78,3 bodu ze sta možných. „Není to málo, ale mohlo by to být ještě lepší,“ hodnotí dosažené skóre Michaela Bauer, členka nejužšího vedení ČSOB, která zodpovídá za oblast technologií, dat a inovací a je jednou z nejvýše postavených žen ve finančním sektoru v Česku.

Index inovací 2024 vznikl už potřetí spoluprací, letos poprvé ve spolupráci se společností Mastercard. Hodnotí mimojiné to, jak se Česko posouvá a co lidem chybí. „Změřit inovace skutečně jde. V našem pojetí jsou to jakékoli pociťované novinky. Respondentů jsme se ptali, které hodnotí dobře a které jim naopak chybí, a to napříč všemi oblastmi. Celkem jich bylo dvaatřicet,“ vysvětluje Michaela Bauer.

V kterých oblastech jsou lidé naopak extrémně spokojení? A jak otevření jsme prvkům chytré domácnosti? Liší se pohled jednotlivců a firem na inovace? Poslechněte si nové vydání Forbes BrandVoice podcastu.

Adam Kolesa nastoupil do firmy Foodora v momentě, kdy se ještě jmenovala Dáme jídlo a právě on stál jako šéf za rebrandingem největší doručovací platformy na českém trhu. Té se daří dobře, letos roste o zhruba dvacet procent a tržby se pohybují okolo jedné a půl miliardy korun.

Období, kdy je objednávek nejvíce, je právě teď. V listopadu a prosinci bývají kurýři nejvíce vytížení. Může za to počasí, ale i předvánoční shon. Podle Adama Kolesy navíc padají se závěrem roku i předsevzetí, takže si lidé objednávají více jídlo i z fast foodu. „Denně přijímáme tak od třiceti do čtyřiceti tisíc objednávek,“ přibližuje šéf platformy s tím, že doba doručení je průměrně kolem pětadvaceti, třiceti minut. „Letos se nám podařilo na sezonu lépe připravit, takže jsou menší zpoždění,“ podotýká.

Co všechno si nechávají zákazníci doručovat domů? Proč šéf Foodory sám občas rozváží? Jaké restaurace vedou v počtech objednávek? A s čím pomáhá firmě umělá inteligence? Odpovědi se skrývají v dalším díle Byznys Forbes podcastu.

Čím je vnitřní chod firmy jednodušší, tím víc se můžete věnovat byznysu. Jak na to radí dva úspěšní manažeři v novém Forbes BrandVoice podcastu. Ve studiu byli Pavel Řehák, zakladatel a CEO skupiny Direct, a Petr Herzmann, CEO a spolumajitel fintechu Fidoo.

Na začátku byla touha pomoci českým podnikatelům zjednodušit život ve firmách. Společnost Fidoo před lety vsadila na službu přinášející méně papírování a jednodušší hlídání výdajů, což v byznysu řeší každá firma. Od placení, dokládání účtenek, vedení cestovních příkazů po vyúčtování.

Kdy zažívalo Fidoo nejtěžší časy? Jaký je nejpodceňovanější firemní výdaj? A co je nejvíc využívanou transakcí?

Dvě pece v Bechyni pojedou dál, ta znojemská vyhasne v dubnu. Z jihomoravské pobočky vznikne velké logistické centrum, i dál tam Laufen bude montovat vodovodní baterie a koupelnový nábytek. Jaké vize přináší ze Španělska nový generální ředitel Ladislav Dvořák?

Po šesti letech se vrací z Barcelony, z centrály mateřské korporace Roca, do křesla generálního ředitele Laufen CZ. Firmu zná jako málokdo, prošel v ní od devadesátých let mnoha pracovními pozicemi včetně výroby. I přesto čeká Ladislava Dvořáka složitá mise. Celý trh sanitární keramiky těžce zasáhlo hned několik krizí, nejprve ta covidová, pak potíže s námořní dopravou společně s enormním zdražením energií. To znamenalo v roce 2023 rekordní ztrátu přes 190 milionů korun.

Kudy vede podle Ladislava Dvořáka cesta, jak dostat firmu zpět do kondice? Jak si po slunné Barceloně zvyká zpět na českou zimu? A jak často jsou Češi ochotní investovat do svých koupelen? Liší se české koupelny od těch na západ od nás?

Jak se dnes Češi stavějí k ekologii? Čím doma topí a jsou ochotní investovat do zelenějšího řešení? To a mnohem více se dozvíte v nové epizodě podcastu Forbes BrandVoice, ve které představí nejen výsledky vlastního výzkumu Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu společnosti Knowlimits, a Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky a člen prezidia Cechu topenářů a instalatérů ČR.

Česko bylo vždy převážně uhelná země. Vyplývalo to z místních uhelných zásob i nedostatku jiných tuzemských surovin. S větším akcentem na zelené technologie v rámci boje s klimatickými změnami se nicméně tento přístup postupně mění. I když jen částečně.

Vyplývá to minimálně z výzkumu, který letos v dubnu provedla společnost Knowlimits. „Z výzkumu nám vychází, že zhruba 32 procent obyvatelstva používá k vytápění plyn, třicet procent zdroje centrálního vytápění a osmnáct procent se přiznalo k tomu, že vytápí pevnými palivy. Teprve zbytek pak využívá různá ekologická řešení,“ popisuje v podcastu Forbes BrandVoice výsledky ředitel výzkumu Knowlimits Zdeněk Kubena.

Pokud vás zajímají další výsledky z výzkumu společnosti Knowlimits nebo další detaily o tom, jak dnes Češi topí, poslechněte si celý podcast BrandVoice.

Chrámy konzumu a spotřeby, které hlavně v předvánočním čase praskají ve švech. Nákupních center je v Česku 110, lokálně je doplňuje 275 retail parků. Podle šéfa Asociace nákupních center ČR Jana Kubíčka už příliš prostorů pro stavu těch skutečně velkých není, poptávka po nich je celkem nasycená.

„Nákupní centrum se skládá tak, aby v něm existovala dobrá trasa, my tomu říkáme footflow. Většinou musíte mít důvod, abyste za konkrétním nájemcem zašli. Těm my říkáme kotevní a dáváme je do rohů nebo na konec jednotlivých pasáží. Tak aby měl zákazník důvod se tam podívat,“ osvětluje logiku stavby nákupního centra Kubíček, který se pro investiční banku Wood & Co. zároveň stará o provoz Obchodního centra Harfa.

Očima laika to může vypadat, že fyzický retail může svádět lítý boj s rozvíjejícím se segmentem e-commerce, který raketově vyrostl za covidu. Lidé si věci, pro které by si dříve došli fyzicky do „nákupáku“, objednání spíše do zásilkových boxů kousek od svého bydliště. Ve skutečnosti si ale podle Kubíčka obě strany našly harmonický vztah, ve kterém rostou oba sektory.

„S rozvojem e-commerce a logistiky bychom mohli očekávat pokles prodejních ploch, ale u spousty konceptů je to naopak,“ říká s tím, že někteří nájemci naopak vyhledávají po covidu větší prostory. Minimálně obraty nákupních center jsou už vysoko nad předpandemickou úrovní.