Pocity štěstí v našich životech mají tvar křivky U. Nejvíc šťastní jsme jako děti, pak to klesá. Nejméně šťastní jsme potom kolem čtyřiceti let a pak se zase cítíme lépe. Pocity štěstí ale můžeme prý sami ovlivnit.

„Například tím, že se budeme sami v něčem posouvat, vzdělávat se, dávat si nějaké mety, v něčem se zlepšovat. To je dokázané a smysluplné. Jde o rozvojové cíle, nikoli výkonové cíle. Například si dáme za cíl udělat stojku, nebo se naučit cizí jazyk. To nám svědčí. Naopak příliš usilovat o samotné štěstí není cesta k tomu být šťastnější,“ tvrdí věhlasný kouč nejen manažerů Radvan Bahbouh.

Nejprve ta špatná zpráva: stárnout prý začínáme už ve 25 letech. A teď ta dobrá: omládnout se dá až o dvacet let. V novém díle podcastu Jak být lepší to tvrdí lékařka Monika Golková.

„Platí, že jsme to, co jíme. Můžete mít na něco intoleranci, aniž si to uvědomujete. A tělo se tak vyčerpává zánětem, se kterým bojuje,“ tvrdí Monika Golková, která je zároveň majitelkou antiaging kliniky. Strava a pohyb jsou podle ní základními pilíři zdraví a dlouhověkosti.

„Pokud pravidelně trénujete, jíte zdravě a staráte se o sebe, zvyšujete mimo jiné šanci na to, že najdete kvalitnějšího partnera. Jednak budete nejspíš přitažlivější, ale také víc sebevědomí, budete vitálnější a také budete mít víc energie pro různé aktivity. Takže je větší šance, že najdete partnera, jenž bude disponovat stejnými rysy,“ tvrdí Michal Vrátný, známý pod přezdívkou Radar.

Zakladatel úspěšné sítě tělocvičen Železná koule tvrdí, že mnoho aspektů fyzického a mentálního zdraví máme sami pod kontrolou, a navíc se prý při pohybu vylučují takzvané molekuly naděje. Pravidelným pohybem lze také úspěšně bojovat proti stárnutí.

„Metoda Empowerment Self defence je komplexní přístup k sebeobraně, který se zaměřuje na prevenci a nestaví jen na fyzické přípravě, tedy hmatech a chmatech,” tvrdí lektorka a mentorka tohoto směru Linda Štucbartová. Podle ní agresivita ve společnosti narůstá a dokládají to i statistiky.

Štucbartová v rámci svých kurzů vyučuje i to, jak se vyhnout konfliktu. Vše podle ní začíná už tím umět si nastavit osobní hranice. Pokud už ke konfliktu dojde, různými technikami lze také ovládnout umění deeskalovat napětí a situaci urovnat. Velkou roli přitom hrají i takové záležitosti jako jsou síla a intonace hlasu

Syndrom vyhoření – téma, které se skloňuje stále častěji nejen mezi manažery, ale i třeba mezi mladými lidmi.

„Je to emoční a fyzické vyčerpání, které se projevuje nějakou kombinací příznaků. Mezi hlavní projevy patří extrémní vyčerpání, depersonalizace, tedy jakési odpojení od sebe a snížení výkonnosti, “ tvrdí terapeut Jan Piskač, který působí v pražském Motio centru a právě syndromem vyhoření a jeho léčbou se mimo jiné zabývá. Podle Piskače syndromem vyhoření trpí odhadem v České republice asi dvacet procent populace, jde tedy o poměrně rozšířený problém.

Dodává klid, pomáhá zvládat stres a utřídit si myšlenky. Populární směr mentálních tréninků dokáže pozitivně ovlivnit náš život. A tak jsme si do podcastu Jak být lepší pozvali lektora mindfulness Michala Dvořáka.

Kvalita pracovního prostředí nebo časová flexibilita. Hodnoty, které jsou podle průzkumů nejen pro české zaměstnance dokonce důležitější než třeba platové ohodnocení. Vyplývá to z dat, které má k dispozici pražský vzdělávací institut ELAI (European Leadership and Academic Institute).

Jeho ředitelka Johana Sedláčková Vamberská se zabývá mimo jiné takzvanou workplace analýzou pracovního prostředí a radí firmám, co zlepšit.

Jak se mění naše nároky na pracovní prostředí? Jak budeme pracovat v budoucnu? Jaké jsou největší nedostatky v českých kancelářích? A proč lidem už nestačí jen počítač a židle?

Děti a vstřícnost české společnosti k nim. A také jejich výchova. Tato témata se dostala do popředí v souvislosti s nedávnou kauzou pražského bistra, které vydalo seznam pravidel, jak by se u nich děti měly chovat.

Rozvířilo to diskuse mimo jiné i na téma výchovy dětí s argumentem, že někteří rodiče neumí své ratolesti ve veřejném prostoru usměrnit. Podle psychiatričky Aleny Večeřové-Procházkové bychom se však měli zabývat mnohem důležitějšími záležitostmi. Dnešní děti a dospívající podle ní trpí ve velkém psychickými obtížemi a odborníci jim nestačí pomáhat.

Jaké problémy mají dnešní lidé a mladiství nejčastěji? Na co si dát pozor? Jak správně nastavit dětem hranice? Jak se vyznat ve výchovných přístupech a proč neexistuje jediný univerzální koncept? Jak u dětí regulovat čas strávený na tabletu a telefonu? A co udělat proto, aby byli lidé lepšími rodiči?

Zapamatovat si sto slovíček za hodinu zvládne každý, stačí znát správné techniky, tvrdí Jakub Pok.

Ovládat paměťové techniky přitom podle jeho slov může každý z nás. Nezáleží na našem talentu, intelektu, a dokonce ani na věku.

Jakub Pok vystudoval rakouská a německá studia na FSV UK a také práva, v životě se však našel právě ve výuce paměťových technik. Už léta provozuje s manželkou úspěšně svou Školu paměti, kde je učí.

Jeho služby vyhledávají ve velkém i vysoce postavení manažeři, obchodníci, či finanční konzultanti, kteří nechtějí zapomínat a potřebují v hlavě udržet mnoho informací.

Jak se dá cvičit naše paměť a jak si mozek udržet v co nejlepší kondici? A proč si většinou pamatujeme jen bizarnosti a perličky? Proč bychom měli naši paměť trénovat a proč dávat pozor na sociální sítě a moderní technologie?

I když se v Česku stále zvyšuje průměrný věk dožití, a doháníme tak vyspělé západní země, Češi nadále pokulhávají v péči o vlastní zdraví. „Mnoho lidí u nás téměř nekonzumuje zeleninu a ovoce, naopak přijímáme hodně soli a také nadměrně pijeme alkohol,“ tvrdí lékařka a vědkyně Eliška Selinger.

Jak souvisí výživa se sociálním statusem a s chudobou? Co má podle lékařky zásadní dopady na naše zdraví? Co si myslí o populárních dietách a výživových směrech, jako je vynechávání lepku, laktózy nebo o „sugar free“?

A proč podle ní většina Čechů nemůže jít do důchodu až v 68 letech, což je hypotéza, o které se teď diskutuje? I tyto otázky padly v dalším díle podcastu Jak být lepší, tentokrát věnovanému stravě.