"Přípravy na sólové album trvaly desítky let. Zrálo to dlouho," vypráví o svém prvním autorském albu Když chlap svléká tmu herec a šansoniér Igor Orozovič. "Zásadní je, že jsem chodil na klavír do ZUŠky a maminka mě u toho násilím udržela," popisuje Honzovi Vedralovi svoji cestu k hudbě. "Už tehdy jsem  ale měl chuť si vymýšlet písničky."

Původně chtěl být veterinář, ale osud a špatné známky z přírodních věd ho dovedly na Ježkárnu, kde studoval muzikál. A krom hraní skládal a skládal. 

Vyústěním této cesty je výrazné album, o kterém se často píše jako o šansonovém. „Můj cíl je slovo šanson vůbec nepoužívat. To je stigma,“ říká přitom v podcastu Orozovič. „Nebo mu možná vrátit jiný význam,“ zamýšlí se. A dál věří v sílu písničky, která zůstává platná napříč generacemi. „Myslím, že by se to mohlo líbit i mladým lidem. Všichni přeci nakonec poslouchají Hegerovou. I ti mladí se k tomu vrátí,“ uvažuje Orozovič. „Za poslední roky jsem byl několikrát u táboráku a dvacátníci si zpívali Nedvědy. A to je ono! Kdo si zazpívá Harryho Stylese u táboráku, nebo Taylor Swift? To nejsme my, to je jenom nějaký vzor.“

Celý rozhovor Honzy Vedrala si poslechněte zdarma v podcastu Headliner CZ.