KAPITOLA

Některé formy hazardu jsou sice méně nebezpečné než jiné, o hodném a zlém hazardu ale mluvit nemůžeme, upozorňuje předseda spolku Občané proti hazardu Martin Svoboda. Na to, že existují různé typy hazardu, je podle něj nutno brát ohledy i při jeho regulaci v rámci uplatňování strategie harm reduction. „Je potřeba pokračovat se zákonnými úpravami, dvacet let tu nebyl hazard takřka nijak regulován. Teď už se tak děje, ale stále to není dokonalé,“ říká Svoboda s tím, že možný návrat výherních automatů do měst a obcí by byl cestou do pekel.

Prezident Miloš Zeman chce od Bezpečnostní informační služby (BIS) seznam všech sledovaných ruských agentů a operací, na kterých se podílejí. Podle ředitele bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakuba Jandy jde o velmi vlastizrádný čin. Splněním tohoto požadavku by prý kontrarozvědka porušila jak zákon, tak principy fungování zpravodajských služeb a navíc by zcela ztratila důvěryhodnost u zahraničních spojenců. „Problém je, že jsme zatím nenašli vládu ochotnou s přebujelou ruskou rezidenturou v České republice cokoliv udělat,“ říká Janda s tím, že Česku by pomohlo vypovědět všechny ruské diplomaty kromě velvyslance.

Ředitel a majitel energetického holdingu GEEN Aleš Mokrý se specializuje na takzvanou zelenou energetiku, i když, jak sám říká, nic jako zelená energetika neexistuje, existují jen zelené zdroje. „My máme štěstí, že sto procent energie, kterou vyrábíme, pochází právě ze zelených a obnovitelných zdrojů.“ říká v pořadu Kapitola.

Konflikt v Náhorním Karabachu má kořeny sahající hluboko do minulosti, na které se nabalily aktuální nacionalistické nálady, vysvětluje historik a islamolog Eduard Gombár s tím, že spory byly delší dobu zamrzlé a Ázerbájdžán se v posledních týdnech rozhodl vyřešit patovou situaci vojensky. „Z hlediska mezinárodního práva Ázerbájdžán obnovuje svou suverenitu nad svým územím,“ upozorňuje Gombár na zásadní aspekt sporu. Udržení míru v oblasti bude ale podle Gombára složité.

Česko ovládlo téma daní. Po dlouhé době je z něj středobod politiky a vede se o něj politický střet, který se z Poslanecké sněmovny přesouvá do Senátu. Ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný k tomu v pořadu Kapitola říká, že osobně vítá zrušení superhrubé mzdy a snižování některých daní považuje v případě Česka za potřebné, ale musí se dělat komplexně, systémově a ne tak, jak se to stalo nyní – narychlo, v noci, na základě poslaneckého návrhu Andreje Babiše. To Slaný považuje za příznak „absolutního selhání vlády a hospodářské politiky“.

Podnikatelé a živnostníci nemají důvod během koronavirové krize za cokoliv děkovat vládě, domnívá se předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Za vlády Andreje Babiše podle něj dochází ke zhoršování podnikatelského prostředí a podmínek pro podnikání jako takového, obzvláště pro malé a střední podnikatele. „To, co se dnes děje a co můžeme sledovat, je budování oligarchického socialismu. Tedy silný stát, který se vždy domluví jen s těmi největšími a ty malé nepotřebuje,“ nešetří kritikou Bábek.

Tendence Evropské unie prolomit šifrovanou komunikaci mezi koncovými uživateli je podle poslance Pirátské strany a IT experta Ondřeje Profanta hrou s ohněm, proti které bychom se měli ozvat. Profant upozorňuje na fakt, že by tento zásah do digitální komunikace odpovídal prolomení listovního tajemství, které je chráněno na ústavní úrovni, a dokonce navrhuje takto explicitně chránit i právo na šifrování. „I technická realizace toho, když bychom chtěli vzít šifrovanou komunikaci a vstoupit do ní, je velmi náročná. Ve skutečnosti by vedla jen k podlomení důvěry v šifrování jako takové. Škodili bychom sami sobě, kdybychom to prolomili,“ říká Profant.

Chystaná novela zákona o dani z příjmů, která by zavedla tzv. stravenkový paušál neznamená konec klasických stravenek, upozorňuje poslanec hnutí ANO Jan Řehounek, podle kterého by bylo vhodné, kdyby byl paušál koncipován účelově tak, aby obdržené peníze byly utráceny výhradně za potraviny. „Pokud by byla možnost jít cestou prokázání účelovosti, kterou tedy bohužel v současné době s odložením EET úplně nevidím, tak bych byl raději. Na druhou stranu věřím tomu, že lidé nepřestanou chodit na obědy a nezačnou si místo toho kupovat rohlík s vlašským salátem,“ říká Řehounek.

Nebylo mu ještě ani třicet let, přesto ale Ondřej Janata již spravuje investiční fond s hodnotou přes jednu miliardu korun. Janata se netají tím, že by jednou chtěl být bohatší, než Petr Kellner. „Nemyslím, že je to příliš ambiciózní. Na první příčce je Kellner už docela dlouho a myslím, že už by ho postupně někdo mohl vystřídat. A proč bych to nemohl být zrovna já?“ říká mladý investor s tím, že lidé v Česku se investic bojí i proto, že jsou motivováni státem, který rovněž hlavně utrácí a neinvestuje.

Po sérii teroristických útoků vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron ostrý boj proti radikálnímu islámu. Arabista a orientalista Petr Pelikán je k tomuto záměru skeptický. „Nedovedu si představit, k čemu by Macron s (rakouským kancléřem) Kurzem vlastně mohli dojít,“ říká s tím, že problémem není islám jako takový, ale samotné soužití vzájemně nekompatibilních kultur. Česko pak podle Pelikána mnohem víc než pětice padlých na Blízkém východě, o kterých informovala BIS, ohrožují migrační trasy přes republiku.