Leonardo Plus

Proč si Husákův normalizační režim zejména v 70. letech tak hodně zakládal na oslavných rituálech?

Lze ze soukromých vzpomínek lidí ze 70. a 80. let poskládat objektivní obraz tehdejší reality? Jaká opravdu byla Husákova normalizace – a jak se na ni teď vzpomíná? Na tyto a podobné otázky se pokusí odpovědět první díl seriálu Ozvěny normalizace. Jeho autor Jan Sedmidubský mu dal název O křehkosti normalizačního optimismu.

Jak dnešní mladá generace vnímá osobní zodpovědnost? Jak se vztahuje ke generaci starší? A za jakých podmínek je možná vzájemná mezigenerační tolerance v současné éře technologického boomu?

Češi a 300 let pod Rakouskem: nadprůměrně kulturní český národ, nebo národ s přirozenými sklony k demokracii? Podobné mýty vytvořili před mnoha lety čeští národní obrozenci. Některé přetrvaly dodnes.

Miloslav Novák, archivář specialista Českého rozhlasu, dokáže vdechnout nový život starým fotografiím. Podílel se také na digitalizaci filmů v zahraničí, včetně snímků legendárního Federika Felliniho. Moderuje David Šťáhlavský.

S podtitulem O nemoci krajiny a duše. Autor pořadu se věnuje úvahám nad tím, nakolik se politická normalizace v 70. letech projevila na vzhledu české krajiny.

„Globální boj za záchranu biodiverzity prohráváme a přes všechno úsilí děláme příliš málo a příliš pozdě,“ tvrdí host Leonarda Plus, biolog, teolog a etik Marek Vácha.

Přiblíží v něm atmosféru nastupující normalizace a především to, jak lámala charaktery lidí.

Potomci rozptýlené rodiny Liebiegů, kteří dnes žijí v Rakousku a Německu, stále hledají kořeny svých předků, kteří se v 19. století zasloužili zejména o rozvoj textilního průmyslu na Liberecku.

Jeden den spolupracovníci a další nepřátelé na život a na smrt (a to doslova), i tak by se dal vyjádřit vztah dvou vrcholných maďarských komunistů Imre Nagye a Jánose Kádára.