Skupina Lucie je právě na turné Černý kočky mokrý žáby k oslavě 30 let stejnojmenné desky, kterou v podcastu Headliner CZ s Honzou Vedralem podrobně „pitvá“ celá kapela. „V tý době jsme si naplno užívali. Byl to teprve třetí rok života bez cenzury. Ty písničky jsou sakra autentický a je to tak dobře,“ vzpomíná Robert Kodym.

„Ty písničky jsou o sexu, chlastu, drogách a jsou to přitom ty vaše možná nejslavnější…“ poznamenávám v momentě, kdy při podrobném rozebírání jednotlivých tracků dojde na skladbu Vona říká jó. 

„Zapomněl si to nejdůležitější,“ odpovídá Robert Kodym.

Rokenrol?

„Ne, ne, ne.“

Lásku?

„Správně!“

Ale ta je pro populární kapely přeci samozřejmá…

„A my když jsme zamilovaný. Tak k tomu patří i sex…“ reaguje pobaveně David Koller. „Období slávy v devadesátých letech jsme si užívali a důkazem toho jsou i ty přisprostlý texty,“ vysvětluje. 

 Ve studiu 1st Floor na Barrandově, kde kapela zkoušela na aktuální turné a vznikal tento podcast, panovala uvolněná nálada. Společně jsme se nořili do třicet let staré nahrávky a David Koller, Robert Kodym a Michal Dvořák ze sebe chrlili vzpomínky, zatímco P.B.Ch., který v té době, o níž byla řeč, z Lucie odešel, se doptával na detaily, které ho už roky zajímaly. „Jsem rád, že nezačínáme dneska,“ kýve hlavou Michal Dvořák a Robert Kodym s ním souhlasí: „Načasování skupiny Lucie byla výhra v loterii. Nám prospělo, že nám za socialismu nechtěli vydat desku. Mohli jsme se ještě dva roky zlepšovat.“