Ondřej Šteffl je ředitelem společnosti Scio, která nabízí široké portfolio služeb v oblasti vzdělávání. Například je zakladatelem 16 základních a 3 středních ScioŠkol, realizátorem národních srovnávacích zkoušek, národního testování či vydavatelem magazínu Perpetuum. Ondřej je prvním hostem Mozaiky vzdělávání, který byl pozván dvakrát.

V rozhovoru jsme hledali odpovědi na celou řadu otázek. V čem jsou největší výhody rostoucí sítě ScioŠkol? Jak funguje tandemové řízení školy? Jak se ve ScioŠkolách staví k jednotným přijímacím zkouškám či srovnávání s jinými školami? V čem umělá inteligence změní současný svět? Jak se ve společnosti Scio staví k jejímu využívání? S čím může učitelům pomoci nástroj ScioBot? A jak lze využít ScioChat? Proč podle Ondřeje Šteffla vzdělanost brání vzdělávání? Jaké by měly být cíle vzdělávání pro budoucnost? Jaké cíle jsou důležité pro ScioŠkoly? Proč v Česku chybí pedagogický výzkum? Na co se zaměří ScioResearch? Jaká je ve školství role rodičů? Jak vůči rodičům advokovat různá témata?

Jitka Musilová a Zuzana Šuleková jsou architektky stojící za workshopy s tématem stavitelství: Dům pro každého a Člověk a Město. Obě se podílejí na komplexnějším projektu rozvíjejícím u dětí ze základních a středních škol tzv. stavební gramotnost.

V rozhovoru jsme se podívali na to, jak se obě dámy od studia architektury dostaly k vydávání pracovních sešitů a knih, k realizaci workshopů i k projektu stavební gramotnosti. Prozkoumali jsme, co se za deset let sbírání zkušeností naučily, jaké produkty vyvinuly, jakým současným výzvám čelí. Také jsme se pokusili rozklíčovat samotný pojem stavební gramotnost a mnohé, co s ním souvisí.

Tereza Booth je kurátorka dětské literatury, Kateřina Špronglová působí jako pedagožka volnočasového vzdělávání. Společně jsou autorkami projektu Molekuly čtení. V našem rozhovoru jsme se tak očekávatelně zaměřili především na podporu začínajících čtenářů.

Čím se zabývá kurátorka dětské literatury? Jak se proměňuje dětské čtenářství a knihy, které děti čtou? Jakou roli v rozvoji čtenářství hraje naučná literatura, encyklopedie? A co čtení v mobilním telefonu? Má smysl požadovat po dětech čtení povinné literatury? A lze vůbec sestavit pro všechny děti jednotný kánon? Podle čeho dítěti vybrat vhodnou knihu? Co se skrývá pod pojmem úrovňové čtení? Odkud k nám tato metoda přišla? Co přináší projekt Molekuly čtení? Komu je určen? Jak vypadá čtenářská sada a jak ji využít ve školní třídě? Zaslechnout můžete odpovědi nejen na tyto otázky.

Lenka Fiřtová je absolventskou Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí jako koordinátorka vývoje testů ve společnosti Scio, zaměřuje se především na vysokými školami využívané národní srovnávací zkoušky. V rozhovoru jsme ale věnovali pozornost i jiným testovacím nástrojům, které Scio nabízí nejen českým školám.

Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Jací odborníci se profesně věnují tématu testování? Jak by měl vypadat správný test? Jaké školy využívají národní srovnávací zkoušky? Co přináší školám a co uchazečům? Jak vypadají nyní a jak by mohly vypadat v budoucnosti? Proč se v českém prostředí velmi těžce prosazuje adaptivní testování? Jak jde dohromady testování klasických znalostí a dovedností a rozvoj kompetencí stojící teoreticky v centru vzdělávání?

Kateřina Konrádová je lídryně týmu vnějších vztahů organizace Učitel naživo, která stojí mimo jiných svých aktivit za programem Ředitel naživo. Kristýna Sovinská je manažerka studia Lídr školy pod křídly Národního pedagogického institutu. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma přípravy pedagogických lídrů.

Máme v českém školství skutečné pedagogické lídry? Jsou lídři v klíčových pozicích na MŠMT či v NPI? Jak probíhají ředitelské konkursy? Proč se uchazeči ne/hlásí do konkursů? Jak vypadá profesní příprava ředitelů škol? Kam se mohou posunout seniorní ředitelé? Jaká je současná situace a co by se mělo v blízké budoucnosti změnit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Kateřina Janečková má za sebou desítky rolí v oblasti divadla, televize i filmu. Vzdělání získala nejprve na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, poté na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru nonverbální divadlo. Od roku 2016 působí jako lektorka a herecká koučka.

V rozhovoru jsme se zaměřili na koncept autentického a přirozeného projevu. Co se za těmito pojmy skrývá? Proč se musíme učit projevovat autenticky? V čem spočívá autenticita každého z nás? Jací klienti se na Kateřinu obrací? A jak s nimi pracuje? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jindra Marešová je ředitelkou Nadace Albatros, která se dlouhodobě věnuje podpoře znevýhodněných skupin dětí. Martin Kanaloš je student posledního ročníku magisterského studia Dějiny kultury na Univerzitě Karlově podpořený touto nadací. 

S oběma jsme se v rozhovoru zaměřili na téma sociálního znevýhodnění. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jakých skupin dětí i dospělých se týká? Jaké výzvy stojí před českým školstvím? Co se v posledních letech podařilo změnit? A co nikoliv? Jakými prostředky se snaží pomoci Nadace Albatros? Jací další aktéři by měli převzít iniciativu a do tématu výrazněji vstoupit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jakub Valenta je učitel, iniciátor a zakladatel organizace Vzdělání budoucnosti, která se zaměřuje nejen na téma tzv. nové informatiky a programování.

V rozhovoru jsme zmapovali Jakubovu cestu k učení i začátky v práci s žáky základní školy Cesta k úspěchu. Podívali jsme se na to, jak on i jeho kolegové rozvíjeli (třeba i v rámci covidového lockdownu) a rozvíjí digitální kompetence žáků a jak realizuje výuku informatiky. Možná vás překvapí, co považuje za největší výzvu, které čelil a čelí.

Postupně jsme se v rozhovoru dotkly různých konkrétních otázek. Například: Jak moc jsou už na startu výuky informatiky rozevřeny nůžky mezi jednotlivými dětmi? Jak se daří rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty? jaká je v tom role učitele informatiky a jaká všech ostatních kolegů? Které digitální dovednosti považuje za zvláště důležité? Která témata v aktuálním RVP ZV v oblasti informatiky a digitálních kompetencí nejvíce chybí? 

Samostatnou část si pak zasloužila organizace Vzdělání budoucnosti. Čemu se věnuje? Co nabízí? Jaký je o její aktivity zájem? Jak těžké je získat schopné lektory? Jak se nejen ve svých programech vyrovnává s aktuálním tématem umělé inteligence?

František Dobšík je absolventem studia učitelství pro první stupeň základní školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, pedagogické zkušenosti sbíral na brněnských základních školách, od roku 2003 je předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.

V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na roli a činnost školských odborů, na jejich historii i současnost, ale také na řadu aktuálních témat českého školství. Řeč přišla na financování, klíčové aktéry, vizi českého školství, zákon o pedagogických pracovnících, kariérní řád či ředitelské konkursy.

Hana Košťálová je programová ředitelka neziskové organizace Pomáháme školám k úspěchu. Dlouhodobě se zaměřuje na téma rozvoje čtenářství a pisatelství, již na konci 90. let se stala národní koordinátorkou, lektorkou a certifikátorkou mezinárodního programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Byla u zrodu programu Ředitel naživo a čtyři roky pracovala v jeho týmu průvodců.

V rozhovoru jsme se zaměřili například na příchod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení do České republiky, na historii i současnost organizace Pomáháme školám k úspěchu, na rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností dětí, na podporu učitelů, na spolupráci pedagogických pracovníků, na provádění (a měření) systémových změn na úrovni škol či zřizovatelů. Řeč přišla také na ředitele škol či rámcové vzdělávací programy.