Mozaika vzdělávání

Lenka Fiřtová je absolventskou Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí jako koordinátorka vývoje testů ve společnosti Scio, zaměřuje se především na vysokými školami využívané národní srovnávací zkoušky. V rozhovoru jsme ale věnovali pozornost i jiným testovacím nástrojům, které Scio nabízí nejen českým školám.

Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Jací odborníci se profesně věnují tématu testování? Jak by měl vypadat správný test? Jaké školy využívají národní srovnávací zkoušky? Co přináší školám a co uchazečům? Jak vypadají nyní a jak by mohly vypadat v budoucnosti? Proč se v českém prostředí velmi těžce prosazuje adaptivní testování? Jak jde dohromady testování klasických znalostí a dovedností a rozvoj kompetencí stojící teoreticky v centru vzdělávání?

Kateřina Konrádová je lídryně týmu vnějších vztahů organizace Učitel naživo, která stojí mimo jiných svých aktivit za programem Ředitel naživo. Kristýna Sovinská je manažerka studia Lídr školy pod křídly Národního pedagogického institutu. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma přípravy pedagogických lídrů.

Máme v českém školství skutečné pedagogické lídry? Jsou lídři v klíčových pozicích na MŠMT či v NPI? Jak probíhají ředitelské konkursy? Proč se uchazeči ne/hlásí do konkursů? Jak vypadá profesní příprava ředitelů škol? Kam se mohou posunout seniorní ředitelé? Jaká je současná situace a co by se mělo v blízké budoucnosti změnit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Kateřina Janečková má za sebou desítky rolí v oblasti divadla, televize i filmu. Vzdělání získala nejprve na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, poté na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru nonverbální divadlo. Od roku 2016 působí jako lektorka a herecká koučka.

V rozhovoru jsme se zaměřili na koncept autentického a přirozeného projevu. Co se za těmito pojmy skrývá? Proč se musíme učit projevovat autenticky? V čem spočívá autenticita každého z nás? Jací klienti se na Kateřinu obrací? A jak s nimi pracuje? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jindra Marešová je ředitelkou Nadace Albatros, která se dlouhodobě věnuje podpoře znevýhodněných skupin dětí. Martin Kanaloš je student posledního ročníku magisterského studia Dějiny kultury na Univerzitě Karlově podpořený touto nadací. 

S oběma jsme se v rozhovoru zaměřili na téma sociálního znevýhodnění. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jakých skupin dětí i dospělých se týká? Jaké výzvy stojí před českým školstvím? Co se v posledních letech podařilo změnit? A co nikoliv? Jakými prostředky se snaží pomoci Nadace Albatros? Jací další aktéři by měli převzít iniciativu a do tématu výrazněji vstoupit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jakub Valenta je učitel, iniciátor a zakladatel organizace Vzdělání budoucnosti, která se zaměřuje nejen na téma tzv. nové informatiky a programování.

V rozhovoru jsme zmapovali Jakubovu cestu k učení i začátky v práci s žáky základní školy Cesta k úspěchu. Podívali jsme se na to, jak on i jeho kolegové rozvíjeli (třeba i v rámci covidového lockdownu) a rozvíjí digitální kompetence žáků a jak realizuje výuku informatiky. Možná vás překvapí, co považuje za největší výzvu, které čelil a čelí.

Postupně jsme se v rozhovoru dotkly různých konkrétních otázek. Například: Jak moc jsou už na startu výuky informatiky rozevřeny nůžky mezi jednotlivými dětmi? Jak se daří rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty? jaká je v tom role učitele informatiky a jaká všech ostatních kolegů? Které digitální dovednosti považuje za zvláště důležité? Která témata v aktuálním RVP ZV v oblasti informatiky a digitálních kompetencí nejvíce chybí? 

Samostatnou část si pak zasloužila organizace Vzdělání budoucnosti. Čemu se věnuje? Co nabízí? Jaký je o její aktivity zájem? Jak těžké je získat schopné lektory? Jak se nejen ve svých programech vyrovnává s aktuálním tématem umělé inteligence?

František Dobšík je absolventem studia učitelství pro první stupeň základní školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, pedagogické zkušenosti sbíral na brněnských základních školách, od roku 2003 je předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.

V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na roli a činnost školských odborů, na jejich historii i současnost, ale také na řadu aktuálních témat českého školství. Řeč přišla na financování, klíčové aktéry, vizi českého školství, zákon o pedagogických pracovnících, kariérní řád či ředitelské konkursy.

Hana Košťálová je programová ředitelka neziskové organizace Pomáháme školám k úspěchu. Dlouhodobě se zaměřuje na téma rozvoje čtenářství a pisatelství, již na konci 90. let se stala národní koordinátorkou, lektorkou a certifikátorkou mezinárodního programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Byla u zrodu programu Ředitel naživo a čtyři roky pracovala v jeho týmu průvodců.

V rozhovoru jsme se zaměřili například na příchod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení do České republiky, na historii i současnost organizace Pomáháme školám k úspěchu, na rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností dětí, na podporu učitelů, na spolupráci pedagogických pracovníků, na provádění (a měření) systémových změn na úrovni škol či zřizovatelů. Řeč přišla také na ředitele škol či rámcové vzdělávací programy.

Václav Šneberger je metodikem Young Caritas, hnutí fungujícího pod křídly Charity České republiky, které se zaměřuje na téma globálního vzdělávání. Je metodikem, mentorem a lektorem podporujícím pedagogické pracovníky, ve své práci se opírá o studium speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově a pedagogickou praxi na základní i vysoké škole.

V rozhovoru jsme hledali odpovědi nejen na tyto otázky: Čemu se věnuje hnutí Young Caritas? Co vše zahrnuje pojem globální vzdělávání? Jak je toto téma v českých školách přijímáno? Co učitelé najdou v metodické příručce Akademie Young Caritas? Co se skrývá pod značkou Škola solidární? Velmi zajímavé myšlenky zazněly také v části věnované českému vzdělávacímu systému. Řeč přišla například na vztah strategických dokumentů či rámcových vzdělávacích programů a reálné praxe.

Kateřina Sirotková je ředitelkou Platformy pro včasnou péči. Vladimíra Pechanová členkou její rady a také ředitelkou mateřské školy v Obrnicích. S oběma dámami jsme se věnovali tomu, jak se jejich organizaci daří naplňovat cíle, které si stanovila: Prosazovat a hájit služby a programy poskytované ohroženým dětem a podpořit vybudování funkčního systému včasné péče v České republice.

Co se skrývá pod pojmem včasná péče? Jak se liší od rané péče? Kdo se v České republice tomuto tématu věnuje? Jaké organizace sdružuje Platforma pro včasnou péči? Kdo a proč by se mohl k platformě připojit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Anna Kačabová vede Asociaci podnikavé Česko, která sdružuje jedenáct organizací z řad škol, neziskových organizací a spolků, které usilují o rozvoj podnikavosti v rámci celoživotního vzdělávání.

V rozhovoru jsme se zaměřili především na to, co vše se skrývá pod pojmem podnikavost, jak souvisí s kreativitou či projektovým managementem, v rámci jakých stupňů vzdělávání lze podnikavost rozvíjet, jaké organizace se v této oblasti angažují, jaké jsou cíle Asociace podnikavé Česko a čeho již tato organizace za dobu své existence dosáhla.