Okolo češtiny

V uplynulých týdnech jste i vy mohli potkávat v parcích i jinde děti shazující kaštany ze stromů. Ale není kaštan jako kaštan.

Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. To slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud“, anebo také „nereálná představa.“

Nápis Koh-i-noor, který vídáme na kancelářských potřebách, pastelkách, či jiných školních potřebách, je známý také trochu jinak.

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Ten bonmot není jenom ironie, ale má v sobě i cosi hlubšího, možná filozofického. Jde tady o to, co vlastně znamená slovo chaos.

Se školou se pojí i mnohá školní slova, například pentilka nebo pentelka, což je, obchodně a technicky vzato, mikrotužka. Tedy tužka s mechanicky vysunovatelnou a nahraditelnou tuhou o zvlášť malém průměru, asi tak půl milimetru.

Dnešní mladí Češi mají někdy potíže bez přípravy definovat význam některých českých slov. Např. slova rozjívený.

Blíží se léto, tedy čas, který se obvykle spojuje s cestováním na dovolené, se všelijakým ježděním, létáním, plutím, poznáváním, ochutnáváním a podobně. Je jasné, že letos to s tím cestováním nebude tak slavné – a tak se alespoň symbolicky zastavme u jednoho slova, které asociuje a jaksi shrnuje všechny ty dálky, kam se člověk může dostat. To slovo zní: tramtárie.

Mohlo by se zdát, že naše česká a moravská příroda, jistě pěkná, rozmanitá a k člověku celkem vlídná, nenabízí žádné zvláštní překvapení. Jako např. že na vás zpoza keře nebo drnu vyběhne nějaké divoké zvíře a vypadá docela vztekle, útočně.

Na letošní březen, zrovna na dobu, kdy začínala ta koronavirová kalamita, připadlo jedno významné výročí – konkrétně 17. března tohoto roku uplynulo rovných čtyři sta let ode dne, kdy v Olomouci zemřel svatý Jan Sarkander.

Není to samozřejmě jen sport, co má fanoušky nebo fandy – má je celá řada oborů a aktivit. Říkáme třeba on je velký fanda do vláčků nebo fanoušci Rolling Stones si přišli na své.