Okolo češtiny

Vědecké termíny v souvislosti s koronavirovou epidemií jsou velmi frekventované. Často se mluví také o očkování. A už samotné toto slovo nám skrze svou českou variantu napovídá, že se jedná o docela starý výraz.

Už to bude brzy rok, co začalo to trápení s pandemií a kdy školy přešly na online výuku. Dá se říct, že se za tu dobu obecně učilo mnohem víc online než klasicky, tedy tváří v tvář a kontaktně. Nikoho asi nepřekvapí, že ta online výuka nemá a nemůže mít stejný efekt jako výuka kontaktní? Ukazuje se tu pěkně, že úspěšnost mezilidské komunikace nespočívá jenom v tom, že si předáme nějaké informace.

Ondřej Bláha

Už to bude brzy rok, co začalo to trápení s pandemií a kdy školy přešly na online výuku. Dá se říct, že se za tu dobu obecně učilo mnohem víc online než klasicky, tedy tváří v tvář a kontaktně. Nikoho asi nepřekvapí, že ta online výuka nemá a nemůže mít stejný efekt jako výuka kontaktní - ukazuje se tu pěkně, že úspěšnost mezilidské komunikace nespočívá jenom v tom, že si předáme nějaké informace.

Ondřej Bláha

Ustálená rčení neboli frazeologismy mají tu zvláštnost, že v nich často jako v nějaké síti zůstala zachycena a zachována pro dnešek některá slova, která jinak z jazyka už vymizela. Příkladem může být slovo brdo, které se zachovalo v častém rčení to je na jedno brdo ve smyslu „je to pořád na stejný způsob, stereotypně, to samé.“

V minulosti se Češi stěhovali za hranice, někdy i do dalekých krajin, celkem často. Druhá výprava za volyňskými Čechy, tedy na Čechy z Ukrajiny, a za jejich češtinou.

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni na pomezí dnešní Ukrajiny a Polska. Bohemista Ondřej Bláha zjišťoval, jak se jim daří uchovávat češtinu.

Oddělíme-li od slovesa zkoprnět předponu, zůstane nám základ koprnět, jehož význam lze opsat jako trnout, tuhnout úžasem nebo dřevěnět. České sloveso koprnět a slovinské koprnéti má s velkou pravděpodobností nějakou vazbu se slovem kopr.

Ondřej Bláha

Mezi slovy, kterých si na Moravě často všímají lidé odjinud, rozumějme tedy hlavně z Čech, najdeme i pěkně znějící slovo štrycla. Nebo taky štrycle, pokud by ta moravská koncovka moc vadila. Štrycla je nejčastěji bochník chleba, přičemž, aby to byla opravdu štrycla, měl by ten bochník mít spíš podlouhlý tvar.

Ondřej Bláha

Předložková spojení typu „ve spoustě případech jsme se rozhodli“ nebo „došlo k řadě chybám“ jsou projevem poměrně silné vývojové tendence.

Šafář je termín německého původu a je odvozený od slovesa schaffe, jehož význam je činit se, nařizovat, poroučet. Šafář byl vlastně takový dozorce na velkostatku, zastupoval majitele, tedy vrchnost, a jeho úkolem bylo kontrolovat a popohánět zaměstnance velkostatku, aby byly výnosy co největší. Dá rozum, že šafář dbal také na to, aby zároveň i náklady na provoz velkostatku byly co nejnižší. Co znamená český frazeologismus smutný nebo nešťastný jak šafářův dvoreček?

Ondřej Bláha