Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

Studio 1 v ostravském rozhlase, kde natáčel Dětský rozhlasový sbor pod vedením legendárního sbormistra Jaromíra Richtra, navštívili jeho bývalí členové. Vzpomínali, co před 60 lety se sborem zažili a co jim dala rozhlasová zkušenost do života.

Připomeňte si bronzový recept roku 2025: Dvoubarevné tvarohové řezy. Jak vznikla šlehačka a jak ji dokonale vyšlehat? Ladislav Špaček poradí s krájením a konzumací knedlíků podle etikety a herečka Sabina Remundová se přizná, kolem čeho doma v kuchyni chodí s bázní.

Knedlíky jsou specificky české jídlo. Když cizinci ochutnávají knedlíky, tak jsou z toho trošku nervózní, protože nevědí, jak s nimi zacházet. Jak se mají správně jíst, jak je krájet a můžeme je v omáčce pěkně omatlat?

Vypadají tak luxusně! Celkem pět vrstviček skrývá tento nenápadný, ale delikátní zákusek. Vyzkoušejte souhru tvarohu, pikantní marmelády a rozinek v rumu. Své cukrářské umění nám předvedla Marie Kráčmarová z Klenic. Připomeňte si bronzový recept roku 2025.

Poutní areál svaté Anny u jihočeského Kraselova je vystavěný tak, že vám na první pohled může připomínat pevnost. A přitom je ve skutečnosti místem, kam se lidé jezdívali léčit. Když se vydáte ze Strakonic jihozápadním směrem a přejedete první vrchy Šumavského podlesí, otevře se před vámi zvlněná krajina, na kterou jakoby civilizace zapomněla. Už to není prostor městských aglomerací, ale ještě to není Šumava. Jen několik údolí, kde se skoro zastavil čas.

Modrotisk je jedna z položek, která byla v roce 2018 zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Přestože si tuto techniku potisku a barvení textilií spojujeme převážně s Horáckými či Valašskými kroji, historie a rozšíření modrotisku je mnohem širší. Ostatně to všechno dokazuje výstava na frýdeckém zámku.