Ostrava

Už tradiční dekorace zabírá značnou část náměstí. Přípravy na jeho stavbu už se přitom rozjely. Zhruba měsíc totiž pracovníci technických služeb shromažďují potřebné větve.

Vědci budou zkoumat, jak se někdejším horníkům a hutníkům daří hledat nové uplatnění. Ostravská univerzita rozjíždí ojedinělý výzkum, o kterém jsme hovořili se socioložkou Nicole Horákovou.

Když byl roku 1306 zavražděn král Václav III., vystřídali se na osiřelém českém trůně Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský. Čeští pánové by na něm ale nejraději viděli přemyslovskou princeznu.

Podniky v záplavových oblastech obnovují po povodních své provozy. Neví ale, jestli je v budoucnu půjde pojistit. Jen v Krnově voda zaplavila většinu města i s osmi stovkami firem. Včetně strojírny, u které si součástky objednává i americká vesmírná agentura NASA.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Jak odhalíte pančovaný med pouhým okem? A který med je lahodnější? Ten český, nebo z jihu Evropy?

Domovem Reného Mašína jsou hory. U horské služby začínal jako dobrovolník a teď už je čtyři roky jejím náčelníkem.

Ostravané si na počest padlých vojáků připnuli červené vlčí máky. Papírové květiny zdobí klopy kabátů vždy 11. listopadu. V ten den totiž před 106. lety skončila první světová válka. Moravskoslezská metropole si Den válečných veteránů každoročně připomíná setkáním v centru města. Vojáci na něm vzpomínají i na novodobé zahraniční mise, na kterých se ocitli ve smrtelném nebezpečí.

Otevřené sklepy v Bohumíně, které lidé po zářijových povodních stále musí větrat, jsou lákadlem zlodějů kol. Varují před tím strážníci, kteří teď místa častěji kontrolují. Po té co voda opadla, drží se ve sklepeních vlhkost a nájemníci otevírají všechny dveře. Kromě proudění čerstvého vzduchu tak dovnitř můžou nechtíc pustit i vykradače sklepů.

Třebechovice pod Orebem proslavil unikátní mechanický betlém, národní kulturní památka. Jeho autorem je povozník a lidový řezbář Josef Probošt. Betlém tvořil od roku 1882 až do své smrti v roce 1926.