Tomáš Netočný je publicista, dokumentarista a novinář, který prošel několika médii. Před lety se usadil v projektu, který je věnovaný naší novodobé historii. Paměť národa přináší svědectví lidí, kteří zažili své příběhy ve válce nebo totalitě. Jak se hledají pamětníci, jak se jim naslouchá a jak vznikají jednotlivé reportáže?

Radnice v Ostravě-Vítkovicích je kulturní památkou. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. Historická budova byla prohlášena za památku už v roce 1988. Kvůli změně zákona ale tehdejší rozhodnutí nebylo platné.

Zdislava z Lemberka, patronka rodin a ochránkyně nemocných, se narodila patrně roku 1220. Pocházela ze šlechtického rodu.

Železné hory se rozkládají na pomezí Pardubického kraje a Kraje Vysočina. I když ve svém názvu mají slovo „hory“, jedná se spíš o pahorkatinu. Přesto byste tam našli místa, kde řeky vyhloubily poměrně hluboké kaňony. Jeden z nich má na svědomí řeka Doubrava poblíž východočeské Chotěboře. Podél části jejího toku vede naučná stezka, která míří i na krásné vyhlídky.

Bato! Lato! Kde je světlo? Tak se jmenuje nová inscenace v Divadle loutek Ostrava, ve které se batolata společně s loutkami Batem a Latem snaží přijít na kloub záhadě zmizelého světla. Autorský tým Hany a Tomáše Volkmerových se schovává za zkratku HaTo.

Recept z pravé slovácké zabíjačky nám prozradila a naučila Jarmila Uhrovičová z Mikulčic. Její strýček Hromek ji naučil naprosto jedinečnou přípravu hodně masového mozečku, který se kdysi podával místo oběda na zabíjačce. Je sytý, ale dokonalý!

Z kynutého těsta se připravují například oblíbené buchty, vánočky, ale také koblihy. Aby se nám pochoutky povedly, musíme dodržet některé zásady.

Jací lidé, takové jídlo. Jestliže se o obyvatelích Slezska říká, že jsou tvrdí a upřímní, platí to i o zvyklostech při vaření. Rafinované recepty či kombinace protichůdných chutí a dlouhé vyvařování tady v minulosti příliš neobstály. Ani při zabíjačkách.

Masový mozeček podle strýčka Hromka. Ostré a přímé chutě slezských zabijaček. Josef Maršálek radí, jak na kynuté těsto, aby se povedlo. Soutěž o kuchařku Pochoutkový rok 2.

Chodovská tvrz je nejstarší stojící a tedy i nejvýznamnější pamětihodnost pražského Jižního Města. Původně středověká tvrz má kruhový půdorys, na severu přerušený nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Patrový objekt s arkádami na nádvoří je dnes kulturním centrem, obklopeným parky.