On lezl po skalách, ona hrála tenis. On po ní toužil, ona ho odmítala. Láska Zdeňky a Jiřího se rodila ve skalách jako ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny a trvá už přes 50 let.

Soutěžní recept: Řezy s povidly a ořechy od Magdy podle Jaroslavy Rešové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak držet dezertní příbor? Pavlišovský řízek je krajovou specialitou.

Do které ruky patří lžíce a do které vidlička u dezertního příboru? Co poslouží jako nůž, když si potřebujeme zákusek překrojit? Radí Ladislav Špaček.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

První setkání s Pavlišovským nebo také Úpickým řízkem může být pro nezasvěceného strávníka rozpačité. Vepřovému řízku v klasickém trojobalu totiž na talíři dělají společnost kysané dušené zelí a nadýchané houskové knedlíky.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Křehké, vláčné, tříbarevné. Chutí vám můžou připomenout známé pusinky, ale navíc tam máte těsto jako na roládu. Tu správnou kyselost dodávají řezům povidla. Zákusek od šikovné tety Magdy s nezapomenutelnou chutí upekla Jaroslava Rešová z Heřmaně.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Během staletí se vyvinuly různé typy úlů a ty úplně první napodobovaly přirozené obydlí včel – dutinu stromů – brť. Lidem, kteří vybírali med z brtí, se proto říkalo brtníci. Odtud má své jméno i medvěd brtník, který také slídil po medu lesních včel.