Osudové ženy

Její první básnickou sbírku doporučil k vydání sám Jan Neruda. Teprve desítky let po její smrti se o ní hovoří jako o předchůdkyni české dekadence i prokleté básnířce.

Život Hedy Margoliové-Kovályové by vydal na hollywoodský film. Žena úspěšného muže přežila Osvětim i pochod smrti, krutou komunistickou perzekuci i pád na společenské dno.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Ale události Pražského jara a normalizace udělaly z Rity Klímové významnou disidentku.

Okouzlující, přirozeně krásná, magnetizující. Básnířka Viola Fischerová pletla hlavu předním osobnostem své doby včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla.

Život zasvětila profesi praktické lékařky a gynekoložky. Bojovala proti potratům a předčasně narozená dvojčata své hospodyně doslova vypiplala v krabici od bot.

Byla cílevědomá, sebevědomá a velmi vzdělaná. Přesto skončila jako žena v domácnosti. Po vzniku samostatného státu se přihlásila k československé národnosti. Život spojila s houslovým virtuosem Vášou Příhodou

Proslula hitem Docela všední, obyčejný den. Její život ale zdaleka všední nebyl. Jazz nejenom zpívala, ale především žila, což ocenil i sám Luis Armstrong.

Matka samoživitelka a autorka nejslavnějšího Mozartova portrétu se s Mozartem nikdy nesetkala. Dokudrama s Hanou Maciuchovou, Dalimilem Klapkou nebo Vladimírem Javorským.

Její manžel dělal pro britskou rozvědku. Když byl odhalen, utekl a ji i s dětmi tady nechal. Krutě ji vyslýchali. Ona ale násilí nepodlehla.

Uměla několik jazyků a milovala všechno živé. Při Pražském povstání zachraňovala zraněné a pak se do zničené Evropy vydala hledat odvlečené české děti zavlečené. Do Československa se ale nesměla vrátit.