Natálie Paulasová vystudovala Taneční konzervatoř hlavního města Prahy a působí v Pražském komorním baletu. K tomu ale dokončuje magisterské studium humanitních věd na filozofické fakultě. „Když můžu, beru si počítač a knihy do práce. Kolegové ze mě pak mají legraci, diskutujeme spolu o existenci bytí,“ směje se mladá tanečnice v podcastu Průvodce tancem. Na zadní vrátka by podle ní měl myslet každý tanečník. 

Mezery přitom vidí už ve středoškolském vzdělání. Na konzervatoři nebyla podle její zkušenosti druhá kariéra tématem. „Myslím, že by bylo namístě v tomto studentům otevřít oči a rozšířit obzory. Navíc ne každý se hned po škole dostane do souboru a může mít třeba roční nebo dvouletou pauzu,“ zmiňuje. 

Ona sama říká, že by byla škoda zaměřovat se celou kariéru výhradně na divadlo, ačkoliv by chtěla být tanečníkům stále nablízku. A tak ji mnohem víc než dráha baletní mistryně či pedagožky láká fúze s oborem, který nyní studuje, i když konkrétní představu ještě nemá. Absolvovala také kurz rehabilitační metody DNS, což vnímá jako další cestu, jak pracovat s tělem mimo aktivní taneční kariéru.

Podobně pragmatický přístup zastává Natálie i k získávání rolí. „Nemyslím si, že by tanečník měl na roli čekat, ale jít si za ní. Já jsem třeba udělala krok do neznáma, když jsem odešla z Divadla Josefa Kajetána Tyla do Prahy,“ dává příklad. Co pro ni bylo největším kariérním zlomem a jaká technika jí pomohla, aby dokázala improvizovat, se dozvíte v podcastu. 

Autor: Jana Návratová

Tanec a móda mají hodně společného. Obojí je o eleganci a kráse, obojí vypadá jednoduše, ale obojí vyžaduje hodně úsilí a trpělivosti. Dnešní hostka podcastu Druhá kariéra Anna Homola o tom ví své. Produkty její módní značky Annlock, kterou začala budovat na sklonku své pestré taneční kariéry, bezpečně poznáte podle našité malé krajkové kytičky, stylizované balerínky. Kromě odhodlání, kreativity a sympatické otevřenosti je na Anně inspirativní to, že se nebojí učit nové věci a nebojí se jít příležitostem naproti. Tanec na špendlík nepověsila, dál je s tanečním světem v kontaktu… i když to někdy trochu bolí. Více v našem podcastu. 

Hostem dnešního dílu podcastové řady Zdravá duše je Monika Částková, významná česká tanečnice, choreografka a pedagožka, se kterou jste se mohli setkat například v inscenacích českých souborů, jako jsou Farma v jeskyni nebo Lenka Vagnerová & Company. 

Josef Bartoš k novému podcastu říká: "S Monikou se známe již od dob konzervatorních studií a už tehdy jsem si všímal její perfektní, téměř bezchybné organizace všeho, co ji obklopovalo. Proto jsem neváhal a oslovil ji pro díl podcastu, ve kterém jsme se zaměřili nejenom na perfekcionismus jako takový, ale také na jeho projevy v tanečním prostředí. V tomto díle jsme se tedy bavili o tom, proč by se po představení nejraději vrátila na jeviště a opravila všechny chyby uplynulé reprízy, ale také proč by nejraději každý den něco dokázala. Kromě toho jsme udělali malý experiment a vyzkoušeli známý test perfekcionismu, ve kterém jsme se ještě hlouběji ponořili do projevů tohoto maladaptivního osobnostního stylu. Závěrem jsme se pak společně zaměřili na to, jakým způsobem proti těmto projevům bojuje a proč je komunikace pro ni základním protektivním faktorem."

Jak jsou absolventi tanečních škol připraveni na profesní praxi? Na tuto a další otázky odpovídala v podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem Jana Burkiewiczová, režisérka, choreografka a zakladatelka souboru Burkicom. Mluvila o chybějícím sebevědomí mladých tanečníků a tanečnic i o tom, že se budoucí umělci na školách dozvídají velmi málo o tom, jak se se svým talentem nakonec uživit. 

Jana Burkiewiczová v podcastovém rozhovoru vzpomíná také na své vlastní začátky. Zpětně má pocit, že po absolvování Tanečního centra Praha neměla představu, jaké všechny možnosti divadelní svět nabízí, a že byla docela úzce zaměřená. „Poměrně pozdě jsem zjistila, že moje touha je úplně jinde,“ prozrazuje.

Zdá se jí, že současná generace začínajících profesionálů má o svém přemýšlení jasnější představu. „Mladí tanečníci jsou dnes všestrannější, přijde mi, že i přemýšlením jsou dál. Generace je to talentovaná, zajímavá a inspirativní,“ říká Jana Burkiewiczová o začínajících umělcích z celé Evropy, s nimiž se setkává v rámci konkurzů.

Když však mluví o konkurenceschopnosti českých absolventů tanečních škol, je o poznání skeptičtější. „Z tohoto tématu je mi trochu smutno. Z posledního konkurzu vzešli tanečníci pouze z ciziny. Čeští tanečníci mají potenciál, mnohdy velmi slušnou taneční techniku, ale jako by jim chyběla odvaha, zdravé sebevědomí, schopnost jít za hranice toho, co znají,“ míní. Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastových aplikacích. 

Martina Laštovková je na první pohled baletka. Nečekejte ale zasněnou vílu. Když s ní začnete hovořit, zjistíte, že je velmi věcná, praktická a ovládá kouzlo konstruktivní, příjemné komunikace. S příjmením Diblíková tančila dekádu v plzeňském baletu a pak se rozhodla vystudovat divadelní produkci, aby zůstala „svému“ světu blíž. Jak cenné je, když se umělec či umělkyně rozhodne manažersky podporovat a vyvíjet umělecké projekty, nemusím vůbec dodávat. O svém rozhodnutí věnovat se této profesi mluví v našem dalším podcastu věnovaném druhé kariéře tanečnic a tanečníků.

Podcast Průvodce tancem a jeho řady „Zdravá duše“, „Druhá kariéra“, „Mladá krev“ vznikají pod vedením týmu on-line časopisu Taneční aktuality, jež reflektují svět profesionálního tance již 15 let. Rozhovory Vás provází moderátoři Josef Bartoš, Jana Návratová a Clara Zanga.
Více informací naleznete na www.tanecniaktuality.cz.

Čím dál častěji se v poslední době mluví o koučování. Na setkání s kouči
dochází manažeři velkých firem, slavné osobnosti, ale také elitní sportovci.
Koučink se zdá být technikou, která může pomoci při dosahování vlastních
životních cílů, sportovcům pak může být k užitku při psychické přípravě na
důležité závodní akce. Do tohoto dílu podcastu jsme přizvali Janu
Bohutínskou, která se zaměřuje na využívaní koučovacích metod v prostředí
profesionálního tance. Dle jejího názoru se jedná o „rozhovor, který je
zaměřený na klienta, soustředí se na jeho potřeby, rozvoj a posun kupředu“.
Pomocí takových rozhovorů pomáhá například v rámci Nadačního fondu pro
taneční kariéru, kde se se svými klienty zabývá zejména tématem druhé
kariéry. V tomto dílu podcastu se například dozvíte, jak se svými klienty Jana
pracuje, co lze od koučovacího setkání očekávat, v jakých cenových hladinách
se tyto služby pohybují a jak se nejlépe na koučink připravit.

Podcast Průvodce tancem a jeho řady „Zdravá duše“, „Druhá kariéra“, „Mladá krev“ vznikají pod vedením týmu on-line časopisu Taneční aktuality, jež reflektují svět profesionálního tance již 15 let. Rozhovory Vás provází moderátoři Josef Bartoš, Jana Návratová a Clara Zanga.
Více informací naleznete na www.tanecniaktuality.cz.

Kde vzít finance, když si jako mladý tanečník nebo tanečnice chcete založit vlastní company? Ester Trčková, spoluzakladatelka uskupení SPOLK, v podcastu Průvodce tancem přiznává, že na začátku se svými kolegy praktikálie vůbec neřešili a vystačili si s nadšením a elánem. Jak ale projekt rostl, bylo potřeba řešit i přízemnější záležitosti. 

Ester v podcastu vysvětluje, že šla spolu s kolegy do projektu po hlavě a s nadšením. „Docela brzo jsme ale přišli na to, že to stačit nebude, protože jedním z prvních kroků bylo založit spolek jako takový,“ říká. Dnes má SPOLK dvě produkční a schyluje se také ke shánění účetní nebo účetního. Ze začátku pětici umělců pomohlo hlavně získání dvou rezidencí a Divoké karty Tanečních aktualit. 

Důležitou dovedností pro finanční zajištění nezávislého souboru je i psaní grantů. Ester přiznává, že to naplno docenila až během studia na HAMU, kde se s ním seznámila. „Lucie Hayashi mě učila předmět produkce a napsat grant na ministerstvo bylo jedním z úkolů. Tenkrát jsem si vytvořila ještě fiktivní spolek. Byl to pro mě jeden z nejdůležitějších impulzů, které mi HAMU dala,“ oceňuje. 

Spolu s kolegy se ale snaží hledat také jiné cesty financování SPOLKu než granty. „Ty totiž neposkytují plnou podporu a ne vždy vyjdou. Dostaneme sice podporu pro konkrétní představení, ale kromě toho děláme i spoustu jiné práce,“ vysvětluje Ester s tím, že je v první řadě potřeba, aby SPOLK měl na honoráře pro své členy. Přivydělávají si mimo jiné pořádáním lekcí pro veřejnost. 

Po prvních pár letech fungování SPOLKu má Ester pocit, že začíná fungovat více profesionálně. Postupně se tak chystá produkčním předat svou agendu, do níž patřilo právě i psaní grantů, a věnovat se čistě umělecké činnosti. „Ačkoliv mě to baví, profesně se vidím jinde. Nechci tím mít zahlcenou mysl, je to žrout času i energie, kterou bych chtěla do budoucna věnovat něčemu jinému,“ přeje si. 

Kristinu Kloubkovou dnes známe především z obrazovky jako televizní moderátorku. Kouzlo její osobnosti je v bezprostřednosti a srdečnosti. A přesně tyto vlastnosti jí k moderátorské profesi otevřely dveře. Pak už to byla hlavně tvrdá práce, ale na tu byla Kristina zvyklá. Dcera slavných tanečníků – Kristiny Maarové a Vladimíra Kloubka, absolventka konzervatoře, brala dřinu jako samozřejmou součást života. Čím si prošla, o čem snila a co by se ještě chtěla naučit, si poslechněte v našem podcastu.

Podcast Průvodce tancem a jeho řady „Zdravá duše“, „Druhá kariéra“, „Mladá krev“ vznikají pod vedením týmu on-line časopisu Taneční aktuality, jež reflektují svět profesionálního tance již 15 let. Rozhovory Vás provází moderátoři Josef Bartoš, Jana Návratová a Clara Zanga.
Více informací naleznete na www.tanecniaktuality.cz.

Tělo tanečnice nebo tanečníka musí být silné, hbité, vždy připravené a ve střehu. Existují
i konkrétní tělesné požadavky, které lze vyčíst z přijímacích zkoušek na konzervatoře nebo
ze vstupních podmínek do velkých baletních ansámblů. Požadovaný fyzický vzhled, a to
zejména ve světě klasického baletu, lze v mnohém považovat za nezdravý – ať už je to útlý
pas, nízká váha, nízký vzrůst (zejména u žen), nebo nepřirozené pohyby v hlezenním
a kyčelním kloubu. Takové požadavky mohou snadno vést k různým typům problémů,
z nichž jedním jsou poruchy příjmu potravy. Proto jsme do našeho podcastu pozvali
nutriční terapeutku Andreu Jakešovou, která si sama prošla studiem na taneční
konzervatoři, během něhož se rozvinuly poruchy příjmu potravy. „Dostávali jsme slovní
hodnocení, které se vyvěšovalo do vestibulu školy. Já jsem tam měla: Andrea Jakešová –
nutnost snížit tělesnou hmotnost. A to viděli všichni. Zůstala jsem na tuhle informaci sama.
Nikdo za mnou nepřišel s tím, že by se se mnou podíval na jídelníček. A překvapivě na
internetu jsem nenarazila na rady, jak správně hubnout. Narazila jsem na tukožroutskou
polévku,“ vypovídá o začátcích své nemoci.

Podcast Průvodce tancem a jeho řady „Zdravá duše“, „Druhá kariéra“, „Mladá krev“ vznikají pod vedením týmu on-line časopisu Taneční aktuality, jež reflektují svět profesionálního tance již 15 let. Rozhovory Vás provází moderátoři Josef Bartoš, Jana Návratová a Clara Zanga.
Více informací naleznete na www.tanecniaktuality.cz.

Šárka Říhová se rozhodla pro studium choreografie spíše shodou okolností, než že by k němu dlouhodobě směřovala. Po absolutoriu na Duncan centre si dávala roční pauzu, když najednou svět kultury ochromila pandemie. Zvažovala tehdy i práci mimo obor, ale nakonec se rozhodla pokračovat ve studiu. „Byli jsme nakopnutí se hýbat, tančit, něco dělat, prosadit se. Ta možnost ale nebyla, bylo to nejisté a smutné,“ vzpomíná na toto období. 

Kromě toho, že je posluchačkou druhého ročníku bakalářského programu, patří také k souboru Cirk La Putyka a přiznává, že duší je spíše interpretka než choreografka. „Postupně si uvědomuju, že obor choreografie pro mě nebyl nejlepší volba, a pokud by to šlo, studovala bych raději interpretaci, ale toto zaměření v Česku není. Občas nerozumím, co se po mně chce, protože z Duncanu už jsem na něco zvyklá a dostávám se mimo komfortní zónu. Zpětně si někdy musím přiznat, že to bylo skvělé, ale někdy s tím nesouhlasím,“ popisuje Šárka. 

Uvědomuje si, že existují lidé, kteří nad tvorbou dokáží přemýšlet lépe, disponují lepším pohybovým slovníkem a mají co říct. Studium choreografie tak doporučuje zejména lidem, kteří už na konzervatoři cítí, že je pro ně prioritou sdělovat své myšlenky. Na druhou stranu věří, že vzdělání jednou pomůže i jí samotné. „Doufám, že hodnotu diplomu z HAMU si uvědomím za pár let, až se nebudu moct hýbat. Z konzervatoře mám sice pedagogické minimum, takže možnost někde učit je, ale s bakalářským nebo magisterským studiem jsou možnosti širší,“ věří. 

Podcast Průvodce tancem a jeho řady „Zdravá duše“, „Druhá kariéra“, „Mladá krev“ vznikají pod vedením týmu on-line časopisu Taneční aktuality, jež reflektují svět profesionálního tance již 15 let. Rozhovory Vás provází moderátoři Josef Bartoš, Jana Návratová a Clara Zanga.
Více informací naleznete na www.tanecniaktuality.cz.