Letos na prahu léta se souběžně potkaly s domácím publikem dva hojně diskutované opusy, jež měly „odmýtizovat“ dvě velké české i světové osobnosti.

„Tato polévka patří mezi velmi rychlé a chutné. Máte ji hotovou za 15 minut, a to bez legrace!" psalo se tenkrát v receptu! Poněkud neobratné slovní vyjádření mě přivedlo k zamyšlení: Vařit bez legrace? Není to trochu škoda?

Posledních sedm let vždy po volbách slyšíme, jak se tahle země propadá ke dnu a je na čase vyštrachat ze šuplíku cestovní pas a odstěhovat se jinam.

Hlavními postavami v Pohádkách o mašinkách od Pavla Naumana jsou sice samy mašinky, ale vystupují v nich také lidé. Například pan Blahoš z výtopny na nádraží Praha – Smíchov, nebo Nejvyšší pán železničář a také černokněžník Zababa.

Kustodka mě vyzvala na souboj vteřinu potom, co jsem vkročil do sálu galerie, který měla na starosti. Její výzvu jsem okamžitě přijal.

Stál v rozlehlé podkrovní místnosti, kde jsme už po několikáté u Lízy při putování za Podlipnickými kostely přespávali.

Slovutná škola Bauhaus byla v roce 1919 založena v durynském Výmaru. Loni si celý svět připomněl 100. výročí tohoto učiliště, které zásadním způsobem ovlivnilo design a architekturu v mnoha zemích, včetně meziválečného Československa.

„Příběhy jsou silnější než data a pomáhají realitu vytvářet,“ zoufá si Daniel Prokop v článku „Proč selhaly výzkumy u Trumpa a brexitu“ ze své nové knihy Slepé skvrny, kterou nedávno vydalo brněnské vydavatelství Host.

Když chtějí odpůrci myšlenky, že my lidé zásadně ovlivňujeme klimatické změny, počastovat klimatology a aktivisty obzvláště šťavnatou nadávkou, pronesou na adresu klimatického hnutí, že je to nové náboženství…

Možná jste měli štěstí a minula vás módní vlna skandinávských návodů na šťastný život. Kromě temných detektivek a světlého bytového designu se totiž severské země v posledních letech rozhodly, že budou vyvážet i svůj patent na životní styl.