Horníčkovy televizní Hovory H volně v druhé polovině 60. let minulého století navazovaly na jeho neméně slavné Hovory přes rampu. Začínal s nimi v divadle Semafor.

Posledních sedm let jsem v březnu balila kufr na cestu do Brazílie. Učila jsem tam český jazyk a kulturu v krajanských komunitách a psala.

Český kras, krajina z nejkrásnějších. Pár minut od Prahy, přitom ale úplně jiný svět.

Dokumenty o zvířatech bývají synonymem ušlechtilé zábavy anebo nudy. Nevzbuzují protichůdné emoce, nebývají bojkotovány v kinech a jejich tvůrcům nikdo nevyhrožuje smrtí.

Na jaře, v čase, kdy se vlády ujímá Beran a po něm Býk, je krajina nejvlídnější a své půvaby marnotratně rozdává. Nabízí toho opravdu mnoho. Ještě více jarní krajina slibuje. Doslova se před námi otevírá.

Před několika dny se v médiích – v záplavě článků týkajících se nákazy koronavirem – objevil senzační titulek informující o právě probíhající německé verzi populární televizní reality show Big Brother.

Na dnešní den připadá podle Hesel Jednoty bratrské 19. verš z Žalmu 38.: „Doznávám své nepravosti a svého hříchu se děsím.“

Slovutná škola Bauhaus byla v roce 1919 založena v durynském Výmaru.

Svět se zastavuje. Zpomaluje. Letadla přestávají létat, lidé zůstávají doma, pokud vyráží za prací nebo pro jídlo, nosí roušky. Obchody jsou většinou zavřené a jezdí méně aut. Vše zahaluje zvláštní ticho. Citlivé ucho v něm zachytí různé tóny od těch temnějších, až po ty nadějnější. Nebezpečný virus náš svět odhaluje a současně mění.

O spisovateli a myslivci Janu Vrbovi, jehož neúplné sebrané spisy mají 76 svazků, F. X. Šalda napsal, že všechno, co píše, je bezvýznamná nuda, která se hodí leda tak do okresních novin.