Boomer Talk

Marta Jandová v otevřeném a velmi osobním rozhovoru vzpomíná na dětství po boku slavného otce Petra Jandy, období, kdy chtěla od hudby co nejdál utéct, i na nečekaný odchod do Německa, kde začínala jako uklízečka. Vypráví o tvrdých začátcích kapely Die Happy, úspěchu na německé scéně i televizní kariéře, která z ní udělala známou tvář tamních talentových soutěží. Řeč přijde také na velké lásky, bolestivé rozchody, návrat do Česka i na to, proč dnes věří, že všechno v jejím životě dopadlo přesně tak, jak mělo.

Tomáš Klus před pár dny oslavil čtyřicet, ale sám přiznává, že v některých věcech už je „hudební boomer“. V otevřeném rozhovoru mluví o mladé generaci muzikantů, vulgaritě v textech, sociálních sítích i o tom, proč přestal lidem na koncertech vysvětlovat svět. Vrací se také k veřejným sporům, které kolem něj v posledních letech vznikly, a říká, proč dnes víc než kdy dřív věří v obyčejný dialog.

Petr Malásek patří k nejrespektovanějším českým pianistům, skladatelům a aranžérům. V otevřeném rozhovoru vzpomíná na studia, Hanu Hegerovou i začátky po boku Petra Jandy, mluví o dnešní hudební scéně, životě ve stínu slavného otce a přiznává, proč nikdy netoužil po popularitě. „Pořád mě vzrušuje prázdný papír,“ říká muž, který ani po desetiletích v muzice neztratil chuť tvořit.

Spartu převzal v těžkém momentu, dotáhl ji až na hranici postupu, ale titul z toho nakonec nebyl. Trenér Jaroslav Nedvěd otevřeně mluví o tlaku ve Spartě, zklamání ze sedmého zápasu i o tom, proč je podle něj klub tak specifický. Přidává i osobní pohled na kariéru, zahraniční angažmá a nečekanou cestu k trenérství.

Kdy se z člověka stane „boomer“? Podle Honzy Dědka ve chvíli, kdy mu mladší generace přestane mít potřebu cokoliv vysvětlovat. V otevřeném rozhovoru mluví o proměně hudebního vkusu, návratech ke starým deskám i o tom, proč ho nová tvorba už málokdy překvapí. Přidává také osobní zkušenost s vlastní talkshow, kterou budoval jedenáct let, než si jí někdo začal všímat.

Ladislav Vízek v otevřeném rozhovoru detailně rozebírá aktuální stav české reprezentace, kvalitu hráčů i fungování celého fotbalového prostředí. Kriticky hodnotí výkony národního týmu, upozorňuje na nedostatek hráčů v top zahraničních klubech a otevřeně mluví i o problémech ve vedení českého fotbalu. Zároveň přidává vlastní zkušenosti z kariéry, pohled do zákulisí i názor na to, co by se muselo změnit, aby se český fotbal posunul dál.

Režisér Dan Svátek stojí za silnými filmy o závislosti i novým dokumentem o Davidu Stypkovi.
V rozhovoru mluví o tom, proč jeho snímky musí mít přesah, jak se shánějí peníze na těžká témata i o tom, proč dnes ztrácí chuť sledovat svět kolem sebe. A přiznává i vlastní „boomerství“.

Herec Petr Lněnička mluví o roli Jiřího Markoviče, která mu přinesla výraznou pozornost, ale i silné téma odpovědnosti vůči skutečným obětem. V rozhovoru otevřeně popisuje, jak přemýšlí o zobrazování zločinu, proč odmítá glorifikaci pachatelů a jak důležité je pro něj zachovat v podobných projektech respekt k realitě. Zároveň se vrací k vlastní profesi – k otázce talentu, štěstí i proměny hereckého světa v době sociálních sítí. Mluví také o setkání s mladší generací, o tom, proč nechce ustrnout v jedné roli, a jak si dnes vybírá práci tak, aby ho stále bavila.

Mardoša z Tata Bojs má rád věci, které dnes pomalu mizí – foťák místo mobilu, hudbu na nosičích i vůni papírových knih. V rozhovoru mluví o tom, proč zůstává věrný analogovým radostem, jak se kapela vyrovnává s novými technologiemi ve studiu i na pódiu a jak dnes vznikají jejich desky. Přidává i postřehy z DJingu, vzpomínky na cestu legendární kachnou až do Francie a vysvětluje, proč mu nevadí být trochu boomer.

Matěj Homola z kapely Wohnout vzpomíná na skejtovou subkulturu devadesátých let, začátky, kdy kapela hrála pro pár desítek lidí, i momenty, kdy to chtěli zabalit. O tom, jak se z punkové party stala stálice české scény, proč hity vznikají náhodou a proč je ukulele ideální nástroj pro „boomery“.