Bruselské chlebíčky

Ani těsně před začátkem summitu hlav států NATO v litevském Vilniusu není jasné, zda lídři dají zelenou švédskému vstupu do aliance. Všichni čekají na rozhodnutí tureckého prezidenta. „Možná si prezident Erdogan nechává přímo do Vilniusu překvapení a oznámí, že se Švédsko může stát členem,“ říká ředitel sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Jan Jireš. Švédsko je podle něho teď kvůli vyjednávání s Tureckem v kleštích, protože naráží na limity své ústavy.

Všechny díly podcastu Bruselské chlebíčky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možnost vést si vlastní měnovou politiku Česku nepomohla inflaci lépe zvládnout, právě naopak, hodnotí ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Pokud jde o růst cenové hladiny, Česko patří k nejhůře se vyvíjejícím ekonomikám zemí EU. „Značnou část jsme si přitom přivodili sami,“ konstatuje Švejnar v novém díle Bruselských chlebíčků. Řeč v něm byla i o tom, jak je Česko připravené na dekarbonizaci a co stojí v cestě dlouhodobé prosperitě země.

Všechny díly podcastu Bruselské chlebíčky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část obyvatel Česka podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka z hnutí STAN není schopna rozlišovat mezi islámem a radikálním islamismem. „Spíš než rasismus je to trochu xenofobie. My Češi jsme rádi v tom našem smrádku a teploučku. Tady se všichni známe. A všechno cizí je nám podezřelé,“ říká Dvořák v další epizodě Bruselských chlebíčků. Zdůrazňuje, že podporou unijní migrační reformy vláda přesně naplnila cíle předchozího kabinetu Andreje Babiše z hnutí ANO.

České předsednictví loni oživilo zájem médií o unijní politiku. Po mnohaleté pauze některé z komerčních titulů dokonce obnovily posty bruselských zpravodajů. S odstupem času se ale mnohé redakce zase vracejí k přehlížení zpráv z EU. „To, co se děje v Bruselu, je přitom mnohem důležitější, než co odehrává v Česku,“ upozorňuje vedoucí projektu Datarun, moderátor a podcaster Michal Půr, který byl hostem speciálního vydání Bruselských chlebíčků k prvnímu výročí jejich vzniku.

Evropská unie řeší patálie s příštími předsednictvími. Nastupující španělské kvůli předčasným volbám neví, kdo ho povede a s jakými prioritami. Maďarské za rok by si evropští poslanci přáli zrušit úplně. Vyzvali proto členské státy, aby Budapešti předsednictví odebraly. „Už je to frustrace z neustálého přetahování se s Maďarskem o otázky právního státu a podpory Ukrajiny,“ vysvětluje v Bruselských chlebíčcích Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře think-tanku Europeum.

Neziskové organizace, univerzity či média možná v budoucnu budou muset zveřejňovat své financování v případě, že peníze přijímají od cizích států. Počítá s tím balík na ochranu demokracie, který právě dokončuje tým viceprezidentky Evropské komise Věry Jourové. „Nechceme nikoho stigmatizovat nebo dávat nálepky. Ale chceme, aby veřejnost věděla, kdo na čem pracuje pro cizí státy,“ uvedla Jourová v rozhovoru pro Bruselské chlebíčky.

Lidstvo čelí masovému vymírání druhů. Mohlo by jít o jednu z největších podobných událostí v dějinách planety. Tentokrát je pachatelem člověk, který drasticky mění životní podmínky na Zemi. Do konce století by podle nejčernějších scénářů mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit dosavadní kurz by mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou koncem roku pomohla v kanadském Montrealu dojednat Česká republika.