Café Evropa

Hosté:

Lucia Najšlová, politoložka, autorka knihy Turkey and the EU: The Politics of Belonging

Dominika Píhová, novinářka, Deník N

Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita Praha 

Moderátor: Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

--------------------------------------------------------------------------------------------

Ve druhém kole prezidentských voleb obhájil Recep Tayyip Erdoğan se ziskem přes 52 % hlasů svůj post a bude tak vládnout Turecku i příštích 5 let. Ke změně v prezidentském křesle nedopomohlo ani sjednocení opozice, která do prezidentského souboje vyslala jako svého kandidáta Kemala Kılıçdaroğlu. Volby se vyznačovaly vysokou volební účastí, která daleko přesáhla hranici 80 procent.

Erdoğan, který byl do své funkce zvolen potřetí v řadě, bude úřad zastávat v době, kdy se stát nenachází v jednoduché situaci. Zemi, kterou v únoru postihlo ničivé zemětřesení, navíc trápí vysoká nezaměstnanost a téměř 50% inflace. Volby také přispěly k prohloubení polarizace společnosti. Výsledky prezidentských voleb v Turecku jsou však důležité i pro Evropskou unii. Turecko má již dlouhá léta status kandidátské země EU (ačkoliv v posledních letech jsou přístupová jednání pozastavena) a je také jedním z důležitých členů NATO. Pro evropské země je Turecko klíčové také s ohledem na dohodu o nelegální migraci, kterou uzavřelo s EU. Na jejím základě Turecko zachytává pokusy o nelegální migraci do Evropy, což vedlo k výraznému snížení migrační vlny z let 2015-2016. V poslední době se pak Turecko snažilo působit jako mediátor v jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Vzhledem k častým změnám Erdoğanových postojů však zůstává otázkou, co si můžeme od jeho dalšího volebního období slibovat, především pak ve vztahu k evropským státům.

Proč má v Turecku současný prezident stále tak velký úspěch? Co znamená znovuzvolení Erdoğana pro EU? Byl Kemal Kılıçdaroğlu vhodným kandidátem opozice? Jakou měl v současné náladě v Turecku šanci na úspěch? Jaký vliv bude mít tato volba na ruskou agresi na Ukrajině? Jaká je budoucnost Kurdů v Turecku? Zhorší se stav demokracie v Turecku?

Hosté: 

Tereza Bartoníčková, zakladatelka a ředitelka, Internetový institut
Petr Tureček, evoluční biolog a básník+ Marcel Kolaja, poslanec Evropského parlamentu, Piráti, skupina 
Zelených/Evropské svobodné aliance – přednahrané video 

Moderátorka: Klára Vlasáková

----------------------------------------------
ChatGPT a jiné podobné platformy umělé inteligence zásadně začínají měnit literaturu i další oblasti života. Již letos je umělá inteligence autorem či spoluautorem stovek knih. Jak se k tomuto fenoménu postavit? Měla by být regulována? A jak řešit autorská práva?

Debata se uskutečnila v rámci programu festivalu Svět knihy

Hosté:

Adéla Chalupová, jaderná inženýrka 
Markéta Klíčová, PhD. studentka v oboru nanotechnologií, Technická univerzita v Liberci  

Moderátor: Petr Koubský, Deník N

---

Čeští vědci se neodmyslitelně zapsali do historie svými vynálezy. Za poslední století obohatili svět v mnoha oblastech. Mezi ně patří například Otto Wichterle díky jeho úpravě kontaktních čoček a vynálezu silonu, Jaroslav Heyrovský za objev polarografie nebo Antonín Holý, který vyvinul léky proti několika virovým onemocněním. Úspěchy české vědy však nejsou jen otázkou historie. Prosazují se i mladí vědci, kteří se umisťují v prestižních mezinárodních soutěžích na předních příčkách v široké škále oblastí zahrnující například medicínský výzkum, biotechnologie, biologii, chemii, lingvistiku nebo umělou inteligenci. Úspěchy slaví i tuzemské univerzity, namátkou například Technická univerzita v Liberci se svým výzkumem nanomateriálů nebo ČVUT se svými projekty zahrnujícími technologii 3D tisku. Zdá se tak, že v celé škále vědních oborů není ani dnes na české scéně nouze. Jak vypadá budoucnost české vědy? Zajímají se mladí lidé o vědu? Je český výzkum dostatečně financován? Jakým překážkám čelí čeští vědci? Jak jsou ve vědě zastoupeny ženy? Jak je na tom výzkum v Česku v porovnání s jinými evropskými zeměmi? Daří se univerzitám rozvíjet potenciál svých studentů a udržet je ve vědecké sféře? Daří se vědu popularizovat a jak to případně zlepšit? 

---

Debata se uskutečnila 5.5. 2023 v rámci festivalu Den Evropy na Střeleckém ostrově.

Hosté:

Moderuje: Kateřina Etrychová

–––

Ve snaze Evropské unie snížit emise CO2 v rámci klimatického balíčku Fit for 55 čekají autodopravu v Evropě změny. Nová plánovaná norma Euro 7, která cílí na snížení dopadů emisí z automobilové dopravy na lidské zdraví, totiž zároveň zpřísňuje podmínky pro výrobu aut. Evropská legislativa také počítá se zákazem prodeje vozů se spalovacími motory, a to od roku 2035. Státy proto v posledních týdnech diskutovaly možnost využití tzv. syntetických paliv (také e-paliva), která jsou vyráběna z vodíku a oxidu uhličitého. Syntetická paliva jsou technologicky zajímavou alternativou k benzínu nebo naftě a dají se teoreticky vyrábět šetrně k životnímu prostředí. Dominantní technologickou alternativou ke spalovacím motorům je ale hlavně elektromobilita, která však kromě výhod z hlediska emisí představuje i řadu nových výzev nejen pro průmysl. Mezi ty se řadí dostupnost a cena energií nebo pravděpodobně vyšší pořizovací cena aut. Koncentrace elektrovozů v evropských ulicích nicméně bude do budoucna dozajista stoupat, a proto je na místě přicházet s technologiemi, které umožní využívat autobaterie i v dalších sektorech. Automobilky tak například již v současné době využívají zbylou kapacitu baterií na vytvoření úložiště elektrické energie pro podniky či celá města. Jak bude vypadat budoucnost automobilové dopravy? Měl by se dát vedle elektřiny prostor i syntetickým palivům? Jak se české obyvatelstvo obecně staví k zelené transformaci? Měla by norma Euro 7 vliv na denní rutinu občanů? Jak se k legislativě postaví česká vláda? Co by to znamenalo pro dostupnost automobilů? Nehrozí ztráta pracovních míst v průmyslu s automobily spalovacími motory? Jak se na evropské úrovni řeší recyklace a znovuvyužití baterií? Jak moc by tyto legislativní návrhy pomohly životnímu prostředí?

Debata se uskutečnila 2. 5. 2023

Hosté:

Moderuje: Kateřina Etrychová

Daří se Česku diverzifikovat zdroje a snižovat závislost na fosilních palivech? Bude Česko v případě odstupu od uhlí energeticky nezávislé na ostatních státech? Jaká je nejlepší alternativa, která by nahradila uhlí jako hlavní zdroj energie? Jak situaci ovlivnila energetická krize po ruském útoku na Ukrajinu? Jak by odklon od uhlí ovlivnil regiony zaměřené na těžbu uhlí a lidi pracující v tomto
oboru?

Debata byla vysílána: 24. 4. 2023

Hosté:

Moderuje: Eva Horelová, zástupkyně vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR

--------------------------------------------------------------------------------------------

Podle průzkumů v posledních letech narůstají diskriminační a antisemitské tendence v členských státech Evropské unie. Ve světle těchto událostí přijala Evropská komise strategii boje proti antisemitismu a rozvoje židovského života, ve které zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v rámci Unie v oblastech vzdělávání a památky obětí holokaustu nebo při potírání všech forem antisemitismu. Debata zdůrazní neslučitelnost antisemitských/diskriminačních tendencí s hodnotami EU a bude se zabývat otázkami kolektivní paměti nebo vytvořením evropského památníku obětem šoa. Zároveň se zaměří na to, jakým způsobem můžou členské státy EU přispět ke kultuře vzpomínání v Evropě, a tedy i na otázku přípravy národní strategie.

Hosté:
 Zdeněk Beránek, analytik mezinárodních vztahů a poradce předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
 David Gardáš, sinolog, Sinopsis
 Magdalena Slezáková, zahraniční zpravodajka, Deník N
 Ondřej Wagner, Evropská služba pro vnější činnost, Delegace v Číně 

Moderátorka: Ivana Karásková, vedoucí projektů MapInfluenCE a CHOICE, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

--------------------------------------------------------------------------------------------

Hosté:

Moderuje: Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice

Jaké jsou jejich názory na obranu demokracie a evropských hodnot ve světle nelegální ruské vojenské agrese na Ukrajině a Kremlem podporované hybridní dezinformační kampaně v EU? Jak se mění parametry evropské bezpečnosti? Může se Rusko ještě napojit na hodnoty evropské civilizace? Co bude muset udělat Ukrajina, ale také EU samotná, aby byly připraveny na členství Ukrajiny v EU? Jaký bude přístup Petra Pavla k evropským záležitostem? Může volba nového prezidenta změnit pohled ostatních členských zemí EU či dalších spojenců na Českou republiku?

Hosté:

Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU

------------------------

Jak bychom měli využít zkušenosti z předsednictví v dalším působení Česka v EU? Pomůže změna image České republiky v unijních institucích také změnit vnímání EU v ČR? Pomůže odvedená práce českých úředníků během předsednictví zvýšit šance jejich uplatnění v Bruselu?

Hosté:

Moderátorka: Helena Truchlá, ředitelka, České zájmy v EU

---

Neustále přetrvávající inflace a rostoucí ceny energií sužují státy celé Evropské unie a prohlubují tak ekonomický pesimismus. Po srpnovém zpomalení a po zářijovém překvapivém nárustu o 0,8 % dosahuje nyní míra inflace, dle České národní banky, 15,1 %. Ke zvýšení cen došlo nejen v sektoru bydlení a energií, ale i v oblasti potravin či telekomunikací. Nejedná se jen o problém Česka, například inflace v Maďarsku dosáhla až na 20,1 % a všechny tři baltské státy musí řešit inflaci vyšší než 22 %. Tento růst se neprojevuje jen v tabulkách a číslech, nýbrž dopadá i na jednotlivce, a to především na ty z nižších sociálních tříd. V reakci na tuto situaci Česko v posledních měsících zasáhla vlna protivládních demonstrací, na kterých bylo hlavním tématem volání po cenové regulaci potravin, nájemného, energií a pohonných hmot. Mimo to se však na nich objevila i krajní pravicová hesla, nemluvě o sloganech žádající vystoupení z Evropské unie, NATO i OSN či vyhrožování odborů generální stávkou.

Nakolik je rekordní zdražování způsobené energetickou krizí? Postaví se k problematice EU společně, nebo je řešení na vládách jednotlivých států? Je vládní program „Deštník proti chudobě“ dostatečným řešením pro lidi existenčně ohrožené růstem cen? Postupuje česká vláda úměrně situaci, nebo se jí vymkla z rukou? Můžeme očekávat další radikální růst životních nákladů? A jak se zdražování promítne v občanské společnosti jednotlivých států?