Café Evropa

Hosté debaty:

Štěpán Černý, náměstek pro řízení sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR

Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, klub Evropské lidové strany

Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu, Piráti, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

Aneta Zachová, šéfredaktorka, Euractiv.cz

Moderátorka: Veronika Sedláčková, Český rozhlas

---

1.května uplynulo 18 let od momentu, kdy se Česko společně s dalšími devíti státy stalo členem Evropské unie. Členství v EU nabízí řadu benefitů, například volný pohyb v rámci Schengenského prostoru, možnosti mobility díky programu Erasmus+ či dlouhodobý ekonomický růst, z nemalé části podpořen značným množstvím finančních prostředků plynoucích do Česka z rozpočtu EU. Díky členství v EU se Česko podílí také na jejím rozhodování a má příležitost spoluvytvářet pravidla největšího trhu na světě. A díky letošnímu předsednictví v Radě EU bude Česko v samém centru rozhodování o prioritách a dalším směřování EU. Předsednictví se Česko ujme již 1.července a bude tak velkou součástí formování evropské reakce na válku na Ukrajině, ale i na další krize a výzvy, které nás čekají.

Co jsou největší přínosy členství Česka v EU? Jak se Česko změnilo od vstupu od EU a jak hodnotíte její dosavadní působení v EU? Jak přispělo členství v EU k ekonomickému růstu Česka? Na co by se EU měla zaměřit v budoucnu? Jak by z členství v EU mohlo Česko těžit ještě víc? Kdy se dočkáme přijetí eura? Jaké jsou iniciativy EU, které podporují a nabízejí příležitosti pro mladé lidi? A může české předsednictví zásadním způsobem přispět k lepšímu povědomí Čechů o fungování EU?

---

Debata se konala 9.5. 2022 na Střeleckém ostrově v rámci Dne Evropy.

Hosté:

Je zvyšující se podpora ekologického zemědělství krok správným směrem? Jak nastavit ekoschémata pro období 2023-2027 tak, aby motivovala zemědělce hospodařit udržitelně? Jak může společná zemědělská politika pomoci udržitelnému hospodaření v lesích? Má tato podpora šanci změnit stagnující trend ekologického zemědělství v ČR? Neztratí evropské podniky schopnost konkurovat těm mimoevropským? Jaký bude dopad nové zemědělské politiky na české občany? Nezpůsobí tento krok zvýšení cen potravin? Je možné navýšit v ČR podíl biopotravin ve veřejném stravování bez zvýšení cen, tak jako se to povedlo v jiných zemích? Má vůbec cenu v České republice více podporovat ekologické zemědělství i přes nepříliš vysoký zájem občanů o biopotraviny? Nebo existuje naopak šance, že se se zvýšenou produkcí cena ekologických produktů sníží?

Hosté:

Jaký dopad může mít nový digitální balíček EU na evropský trh? Omezí nová legislativa moc technologických gigantů na trhu? Může vzrůst pozice českých technologických společností? Co by připravované změny reálně znamenaly pro uživatele? Hrozí opravdu situace, že Evropané ztratí možnost používat Facebook či Instagram? Nebudou nová pravidla omezující cílenou reklamu nebo propagaci vlastních služeb ve výsledku znamenat zvýšení cen pro uživatele? A měl by se internet vůbec nějakým způsobem regulovat?

Hosté:

Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz

---

Ruská invaze na Ukrajinu s sebou nepřináší pouze nevyprovokovaný a neospravedlněný vojenský útok na civilisty, ale také humanitární krizi. Ruská agrese na Ukrajině způsobila největší uprchlickou vlnu v Evropě od dob druhé světové války. Od začátku ruského útoku opustilo Ukrajinu již přes dva miliony lidí, kdy více než polovinu z nich dle UNICEF tvoří nejzranitelnější skupina obyvatel – děti. Nejen děti, ale i ženy hledají útočiště před válkou v Evropě, nejčastěji v zemích Visegrádské čtyřky. Od začátku války Polsko přijalo přes 1,2 milionů uprchlíků, české hranice poté překročilo více než 150 000 uprchlíků, kteří jsou následně umísťováni v uprchlických centrech. Česko také na pomoc Ukrajině pravidelně vypravuje humanitární vlaky ve spolupráci s Člověkem v tísni. Solidarita se zvedla i napříč českými občany, kteří na pomoc Ukrajině vybrali rekordních 1,5 miliardy korun, a pomáhají i další členské státy EU. Rada EU mimo jiné aktivovala směrnici o dočasné ochraně, která zaručuje okamžitou pomoc Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí ve všech členských státech EU. Amnesty International však upozorňuje na její omezený obsah, jelikož EU by měla zajistit všem uprchlíkům před současnou válkou stejnou pomoc. Zároveň i v ČR, kde vláda z důvodu náporu ukrajinských uprchlíků vyhlásila nouzový stav, dochází na některých místech logistické a ubytovací kapacity pro ukrajinské občany, kteří k nám prchají před válkou.

Změní válka na Ukrajině pohled na uprchlíky v EU, zejména v Česku? Nenastavila Rada EU dvojí metr solidarity tím, že směrnice o dočasné ochraně se vztahuje pouze na uprchlíky ukrajinské národnosti? Jsou Evropská unie a především státy střední Evropy, tedy i Česko, připraveny ustát nápor uprchlíků, kterých může dle OSN být až okolo 4 miliónů? Jaká má současná migrační krize rizika a kdy lze čekat největší nápor uprchlíků? Jak by mohly členské státy EU zapojit Ukrajince na pracovní trh a jaké možnosti mají Ukrajinci u nás? Jak plánuje Česko začlenit ukrajinské děti do vzdělávacího systému tak, aby se necítily utlačovány? Jaká pomoc našich občanů je nyní nejpotřebnější a co bychom naopak dělat neměli?

---

Debata proběhla 28. 3. 2022 online formou.

Hosté:

Moderátorka: Kateřina Etrychová

----

Hosté:

- Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost

Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

---

Jaké dopady budou mít společné kroky zemí EU a NATO na Rusko? Jsou dodávky zbraní dostatečné nebo by se mělo přistoupit i k přímé vojenské podpoře? Mohou ekonomické sankce v tuto chvíli nějakým způsobem pomoci Ukrajině nebo se jedná spíše o krok, který se projeví až v dlouhodobějším hledisku? Je zhroucení rublu a celého ruského trhu reálné? Jak může současnou ekonomickou situaci Ruska ovlivnit Čína? A jak tyto sankce pocítí ruští obyvatelé?

Hosté debaty:

Hosty debaty jsou: 

Moderátorka: Kateřina Etrychová

Debata proběhla 3.února 2022 online formou.

~~~~~~

Začátek roku 2022 se nese ve znamení pokračujícího napětí na východě Evropy a také nové bezpečnostní krize v Kazachstánu. Vztahy mezi EU a Ruskem jsou dlouhodobě napjaté kvůli anexi Krymu, podpoře separatistických skupin na východní Ukrajině a v současné době kvůli zvýšené vojenské aktivitě a přesunu vojenské techniky k hranicím s Ukrajinou. Washington varuje před agresí ze strany Ruska, ukrajinský prezident Zelenskyj hovoří o chystaném státním převratu a Kreml vše popírá a tvrdí, že ho ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO. Mezitím se situace vyostřila také v Kazachstánu, kde v reakci na rozsáhlé demonstrace požádal tamní prezident Tokajev o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kteří slíbili vyslat do země jednotky. První ruští výsadkáři jsou již na místě. Ruští představitelé se kvůli vyhrocené situaci na východě Evropy chystají debatovat se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance, Evropská unie však do jednání zapojena není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak v rámci společné obranné politiky. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borella ruské kroky vedly k „vážnému zhoršení bezpečnostní situace v Evropě“.

Jaké jsou ruské záměry na východě Evropy? Pokud diplomacie selže, je válka s Ruskem reálným scénářem? Je EU obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích? O co přesně usiluje Moskva ve vztahu k Česku a dalším státům střední a východní Evropy? Jaký je možný vývoj situace v Kazachstánu a jak se to dotkne nás? Stává se prezident Putin více nepředvídatelným? Mělo by Česko v případě vstupu Ruska na Ukrajinu mobilizovat armádu? Je Evropa připravena na další eskalaci situace? Jaké jsou bezpečnostní mechanismy v Evropě a jak by měla EU reagovat?

Hosty debaty jsou:

Moderátor: Luboš Palata, Denik.cz

Debata proběhla 1.února 2022 online formou. 

------

V posledních letech se vztahy mezi Polskem a Evropskou unií značně zkomplikovaly, a to především kvůli krokům polské vlády, které podle některých evropských představitelů podkopávají společné celoevropské hodnoty. Jedním z nejproblematičtějších z nich je soudní reforma, která podle Soudního dvora EU limituje nezávislost polské justice. V návaznosti na to pak polský Ústavní soud zpochybnil nadřazenost unijního práva nad tím polským, ke které se přitom Polsko zavázalo při svém vstupu do Unie v roce 2004. Kontroverze způsobily také kroky týkající se omezování svobody medií a také v oblasti sociálních témat, jako například téměř úplný zákaz potratů nebo kritika od předsedy vládnoucí strany Jarosława Kaczyńského směrem k LGBTIQ+ osobám. Negativní postoje k LGBTIQ+ osobám vyústily také ve vznik tzv. „zón bez LGBT“, které vytvořily některé polské obce. Tyto kroky jsou Evropskou unií považovány za ohrožení základních lidských práv a demokratických hodnot a porušení základů právního státu. Polsko naopak považuje kritiku EU a na ní navázané kroky za narušení národní svrchovanosti.

Jaké kroky EU činí ve vztahu k Polsku a měla by zakročit tvrdším způsobem? Nebyl by takový zákrok přílišným zásahem do národních pravomocí? Jaké nástroje může EU proti Polsku použít a jakou roli v dané situaci hraje polský národní plán obnovy? Čeho vlastně chce polská vláda dosáhnout? Ovlivňuje nějakým způsobem spor o právní stát mezi EU a Polskem současná situace na polsko-běloruské hranici, ve které má naopak Polsko v Evropské unii silnou oporu? Odrazí se spor mezi Polskem a Evropskou unií na česko-polských vztazích, které jsou v současnosti napjaté především kvůli dění ohledně dolu Turów? Jak reálný je Polexit – vystoupení Polska z EU?

Hosté:

Moderátor: Martin Vokálek, Institut pro evropskou politiku EUROPEUMDebata proběhla 15. prosince 2021 online formou.