Café Evropa

Hosté:

Moderátor: Luboš Palata, Deník

--------------------------------

Válka na Ukrajině je jedním z nejsilnějších hybatelů politické mezinárodní scény již přes devět měsíců. Od prvních měsíců ruské invaze státy Evropské unie hledaly cestu, jak napadenou Ukrajinu podpořit a zároveň se přímo nezapojit do otevřeného vojenského konfliktu. Mimo sankční balíčky směřované na ruské obchodní aktivity, udělování víz i konkrétní jednotlivce, jejichž působnost ale nebyla okamžitá, se jako nejefektivnější cesta ukázaly dodávky těžké vojenské techniky a vojenského materiálu přímo ukrajinské armádě. Ostatní formy pomoci jako humanitární nebo finanční hrají rovněž důležitou roli. Česko na pomoc Ukrajině vydalo přibližně 17 miliard korun, z čehož 13 miliard tvořily nevojenské příspěvky jako humanitární dávky, zařízení ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny nebo výdaje na zdravotnictví. V zářijovém proslovu o současném stavu Unie Ursula von der Leyen zmínila vojenskou podporu Ukrajiny a sankční balíčky proti Rusku jako jeden z hlavních úspěchů EU v roce 2022 a zároveň upozornila na nutnost pokračovat v těchto krocích i v následujícím roce. Zdůraznila, že konec ozbrojeného konfliktu je v nedohlednu, a tak by vlny solidární pomoci, dodávky zbraní i rozšiřování sankcí neměly polevovat. Na tyto konkrétní body se soustředí i Česko v rámci svého předsednictví v Radě EU.

Co vyjednávání a následné dodávání zbraní a další pomoci vypovídá o směřování jednotlivých členských států EU? Ovlivnila jednání ohledně příspěvků jejich vzájemné vztahy? Bude většina států EU ochotna i nadále přispívat ze svých rozpočtů na pomoc Ukrajině? Co se objevilo v dalším slibovaném sankčním balíčku, který byl projednáván 30. 9. 2022? Jaký byl rozdíl v přístupu EU a NATO k dodávkám zbraní? Jak se jednotlivá pomoc odráží v rozpočtech států i EU? Neohrozila ČR dodávkami vojenského materiálu Ukrajině svou vlastní obranyschopnost?

Hosté:

Moderátorka: Kateřina Etrychová

Debata byla organizována Evropskou komisí v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy. Mediálním partnerem debaty byl Deník.cz

Hosté:

 Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz

Proč se vyplatí jet na zkušenou do zahraničí? Jaké jsou výhody programu Erasmus+ oproti jiným studijním programům v zahraničí? Kdo všechno může s Erasmem vyjet? Jaké zkušenosti mají čeští účastníci studijních pobytů? Kolik peněz poskytuje Evropská komise na mezinárodní projekty? A jak program ovlivnila pandemie?

Hosté:

Lenka Kovačovská, expertka na energetiku, bývalá výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu

Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP

Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU

Dokáže si Česká republika sama zajistit dostatečné množství zemního plynu pro potřeby domácností a průmyslu? Bude nutné omezit vytápění během zimních měsíců? Je reálné, aby nedostatek plynu negativně postihl český průmysl? Snižuje Česká republika, potažmo celá Evropská unie, svou závislost na ruském plynu? Jak efektivní může být systém evropské solidarity, pokud bude fungovat na dobrovolné bázi? Jaký vývoj může nadále mít cena energií? Pomůže vláda nějakým způsobem občanům, které postihne výrazné zdražení energií? Mohou sami občané udělat něco pro to, aby za energie platili méně?

Hosté debaty:

Projev o stavu Evropské unie je každoroční vystoupení předsedy či předsedkyně Evropské komise na plénu Evropského parlamentu a následná debata s europoslanci mapující dosavadní činnosti a vývoj v EU a vytyčující další směřování. Letošním klíčovým tématem bude zejména ruská agrese na Ukrajině a s ní spojená bezpečnostní i ekonomická rizika a otázky budoucnosti Evropy. EU aktuálně čelí jedné z největších mezinárodních krizí, kdy v důsledku války Ruska na Ukrajině došlo k odhalení dlouhodobějších problémů. Jedním z cílů Unie by mělo být zlepšení koordinace politiky soudržnosti a nových nástrojů EU tak, aby byla umožněna pružnější reakce na nové výzvy, jako je energetická krize, klimatická krize nebo zajištění potravinové bezpečnosti či zvládaní mimořádných situací spojených se zdravotnickými riziky.

Jak se válka Ruska proti Ukrajině dotýká přímo Evropanů a jaké jsou jejich reakce? Jak by měla Evropská unie řešit hrozby v oblasti energetické bezpečnosti? Jak zajistit, aby evropský potravinový systém v budoucnu obstál vůči potenciálním rizikům a krizím? Jsou klimatické cíle z hlediska času a soudržnosti členských států skutečně realizovatelné?

Hosté debaty jsou:

Moderátorka: Kateřina Etrychová

-------------------------------

1. července převezme Česko od Francie na půl roku štafetu předsednictví v Radě Evropské unie. Česká vláda tak bude díky tomu v průběhu následujících šesti měsíců značným způsobem ovlivňovat agendu jednání v rámci Rady EU. České předsednictví je tedy velkou příležitostí k prosazení českých zájmů v oblasti evropských politik a nastolování témat, která jsou pro českou vládu důležitá. Obsahovou stránku předsednictví do značné míry koordinuje Česko mimo jiné s Evropskou komisí, Francií a Švédskem, které od Česka předsednictví převezme začátkem příštího roku. Dle vyjádření ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka by se česká vláda chtěla zaměřit na zvládnutí uprchlické krize, poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Zvládne Česko během svého předsednictví tyto priority naplnit? Kterou z priorit by měla vláda upřednostnit? Jsou zvolená témata dostatečně ambiciózní, či jsou naopak spíše mimo možnosti a schopnosti české vlády? Jak se na předsednictví podepíše značně zredukovaný rozpočet na jeho přípravu? Jak vysokou laťku naší vládě nastavilo první předsednictví ČR v roce 2009 a v jakých hlavních ohledech se bude to letošní lišit? Jaká další témata by měla ČR během předsednictví akcentovat? A jak se dotkne předsednictví občanů? Je téma předsednictví dostatečně a správně komunikováno široké veřejnosti?

Hosté:

Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

-------------------

Podle Světového potravinového programu OSN se za posledních pět let zvýšil počet lidí, kteří mají tak špatný přístup k potravinám, že je bezprostředně ohrožen jejich život nebo živobytí ze 108 na 193 milionů. Mezi hlavní příčiny potravinové krize patří extrémní výkyvy počasí v podobě vln veder a záplav a ekonomické šoky související s pandemií COVID-19. Téma globální potravinové bezpečnosti přinesla do popředí také aktuální ruská invaze na Ukrajinu. Ta urychlila trend zvyšování cen potravin, které již v roce 2021 byly vyšší než za posledních deset let. Ruská agrese odhalila vzájemnou propojenost a slabosti globálních potravinových systémů, což má vážné důsledky pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Významná část ukrajinské produkce potravin je v současné době vyřazena ze světových trhů. Ukrajina tradičně vyváží 52 % světového slunečnicového oleje, tedy nejvíce na světě, a nezanedbatelné množství kukuřice, pšenice nebo řepky. Rusko však zničilo a zablokovalo několik ukrajinských přístavů podél Černého moře, čímž blokuje ukrajinský vývoz. V současné době také zabavuje Rusko na okupovaných územích Ukrajiny kromě zemědělských strojů i zásoby obilí, jehož značnou část Ukrajina vyváží. Své vlastní exportní zásoby potravin využívá Rusko jako formu vydírání, kdy zadržuje dodávky za účelem zvýšení cen nebo získání politické podpory.

Jakým způsobem může EU dojít k prevenci a předvídání příčin potravinových krizí? Jaké strukturální změny by země EU měly podporovat? Jak se k současné situaci staví skupina G7? Jak bojovat proti protekcionistickým opatřením, které v souvislosti se současným nedostatek potravin některé země zavádějí? Dá se předpokládat, že stejně jako v minulosti přijdou nepokoje v souvislosti s nedostatkem potravin? Jak jim čelit? Lze očekávat další migrační vlnu a jakým způsobem by na ní měla EU reagovat? Jakým způsobem lze donutit Rusko zastavit blokádu Černého moře? Jak je na tom Evropa/Česká republika v rámci potravinové bezpečnosti?

Hosté:

Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

-------------------

Již několik měsíců se média a evropští politici intenzivně věnují dopadům válečného konfliktu na Ukrajině. V důsledku toho byla pozornost vůči některým jiným státům v sousedství EU odsunuta do pozadí, což se týká i zemí západního Balkánu s kandidátským statutem na členství EU – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Integrační proces a příprava těchto států na členství v EU trvá již řadu let, prozatím ale bez větších výsledků a perspektivy brzkého přijetí. V souvislosti s válkou na Ukrajině se navíc objevily obavy z možné destabilizace tohoto regionu. Toto se týká zejména silného vlivu Ruska v Srbsku a rostoucího napětí v Bosně a Hercegovině, které by mohlo negativně ovlivnit celý region. Na důležitost stability těchto států pro EU nedávno upozornil také rakouský kancléř Karl Nehammer, který zároveň apeloval na vládu Petra Fialy, aby se Česká republika během svého předsednictví na tyto státy zaměřila.

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? V jakém časovém horizontu by bylo přistoupení zemí západního Balkánu reálné? Jaké překážky stojí těmto zemím v cestě ke členství v EU? Jaký dopad by případné rozšíření mělo na fungování EU?

Hosté:

Hosté:

Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.

Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš vztah k lesům a krajině? Co by vlastníci lesů měli dělat pro obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit? Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?

Debata se konala 17. 5. 2022 v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.