Dvojka

Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?

Devět zákusků, pralinky a kváskový chléb oživilo Blízká setkání Terezy Kostkové s vítězkou pořadu Peče celá země Eliškou Hlaváčovou. Ta pak prozradila, jak zastavit kynutí, proč k němu přidává kostky ledu a další vychytávky. Profesí zootechničku na rodinné farmě kromě pečení ale baví i líčení. Snaží se sladit celou rodinu. „Ale kdybyste mě potkali na farmě, tak mě nepoznáte. Jsem nenalíčená, vlasy v culíku, legíny a tričko.“ Co jí soutěž dala? Pocítila i její stinnou stránku?

Stanislavu Lekešovou jsme byli dlouhá léta zvyklí vídat na televizní obrazovce jako hlasatelku a na Českém rozhlase Dvojka také moderovala pořad Je jaká je, později Blízká setkání. Pro Martinu Hynkovou Vrbovou byla Stáňa Lekešová starší kolegyní, která ji zaučovala nejen do práce hlasatelky, ale přivedla ji také do legendárního pořadu Sama doma. Díky tomu vzniklo výjimečné přátelství a právě o něm bude další díl z cyklu Úžasné životy.

Jedna z nejvýznamnějších žen přelomu 19. a 20. století baronka Bertha Sophie Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova, se narodila 9. června 1843 v Praze. Její román Odzbrojte! se stal senzací a přispěl k tomu, že jí byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za mír. Jejím odkazem byla jasnozřivá vize Evropy, která musí pečlivě volit mezi úpadkem civilizace, pokud ji ovládne vír války, nebo zářivou perspektivou života v míru a spolupráci.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

Průkopník humanistické psychologie, který zemřel 8. června 1970 při joggingu, byl přesvědčený, že každý člověk by měl maximálně zúročit své schopnosti. Podmínky pro naplněný život viděl v naplnění lidských potřeb. Rozdělil je do pěti okruhů: od fyziologických (jídlo a pití), přes pocity bezpečí, lásky, uznání, až po seberealizaci. Schéma známé jako Maslowova pyramida vešlo do příruček pro osobní rozvoj, management i marketing. Sám Maslow ale tohle schéma nikdy nenakreslil.