Portfolio manažer Amundi Wesley Lebeau je manažer fondu Amundi CPR Disruptive a povede i nový tematický fond zaměřený na umělou inteligenci [AI]. Co si myslí o disrupci jako takové i aktuálním vývoji na finančních trzích?

Na to se ho FinTag zeptal zkraje října, kdy Wesley Lebeau dorazil z Francie na skok do Česka. Podle něj aktuálně dominuje dění na finančních trzích politika americké centrální banky [FED]. Říká, že snižování sazeb FEDem, ale i ostatních centrálních bank, se již brzy promítne do reálné ekonomiky.

„FED bude ve snižování sazeb pokračovat. To znamená stabilizaci ekonomiky. Co se týče trhů, je to pozitivní scénář, protože ustoupí inflace a snad dojde i na oživení spotřeby,“ říká Wesley Lebeau v podcastu FinTag.

Mimo záznam se vyjádřil i k současnému dění ve Francii, kde se aktuálně odehrává bitva o podobu státního rozpočtu na příští rok. Tamější vláda přitom navrhuje vyšší daně pro vybrané firmy a vysokopříjmové domácnosti. Současně hovoří i propouštění jednotek tisíců lidí ze samosprávy.

„Je to dost neřešitelný problém, protože vláda potřebuje šetřit, ale za situace, kdy peníze jenom vydává. Nacházet volné peníze v rozpočtu, jenž trpí strukturálními problémy, je velice obtížné,“ komentuje současná jednání o fiskální politice Lebeau. / více na www.fintag.cz !!!

Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslava Kaly je problém, že to nikomu nepřijde divné.

A také, že se nikdo na nic neptá. V roce 2020 v podcastu FinTag prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala řekl: „Problém vidím v tom, aby se vůbec někdo začal zabývat tím, jak řídit státní správu. Jak ji nastartovat, renovovat. Postavit znovu ty procesy. Tak to chybí úplně. Tím se zatím nezabývá nikdo. Není to politickým tématem, bohužel."

V aktuálním podcastu FinTag prezident NKÚ na otázku, zda se za uplynulé čtyři roky v modernizaci české státní správy něco změnilo, odpovídá: „Bohužel odpověď je, že se nezměnilo vůbec nic. To slovo vůbec bych podtrhnul, protože je to strašná škoda, protože promarňujeme potenciál naší země.“

Za příklad dává digitalizaci veřejné správy. Lidé podle něj očekávají od státu, že jim v této oblasti nabídne stejné služby, jako jim dnes běžně nabízí soukromý sektor. To se podle něj ale pletou. Stát totiž rezignoval na to, aby si v této oblasti kladl vůbec nějaké cíle.

„Už se ani nepokoušíme o to, aby stát poskytl základní služby prostřednictvím nových technologií. […] Abychom si řekli, chceme to udělat jinak, chceme to komfortní pro občany, takovou snahu tady vůbec nevidím,“ říká v podcastu FinTag prezident Kala.

Zaostávání v digitalizaci se podle něj projevuje nejen v chabém servisu, ale i tam, kde jde o více než jen o servis. Příkladem je tragická střelba na pražské Filozofické fakultě UK v prosinci loňského roku. Stát ani po půl roce od této události není schopen kvůli váznoucí digitalizaci propojit registry držitelů zbraní se zdravotnickou dokumentací lékařů. Podle Miloslava Kaly nejde jen o digitalizaci, ale také o to, jak se v ČR hospodaří s penězi.

Dotace pro dotace

„My jsme dva roky před střelbou na FF UK vedli spor s ministerstvem vnitra. A vedeme ho vlastně doteď. Jde v něm o to, jak u nás funguje ochrana měkkých cílů. Ministerstvo bagatelizuje naše zjištění, že ochrana měkkých cílů je nedostatečná. Naopak tvrdí, že programy, které nastavilo a měly něco v této oblasti vyřešit, byly a jsou dostačující,“ říká v podcastu FinTag prezident NKÚ.

I v tomto případě spor ukazuje na další a další problémy. Miloslav Kala nevyvrací, že by se s pomocí dotací programy na ochranu měkkých cílů neuskutečnily. Naopak se uskutečnily, jejich jediným zrealizovaným výstupem ale bylo to, že se vyčerpaly na ně určené dotace. Nic hmatatelného, co by v praxi skutečně vedlo k ochraně měkkých cílů, po nich nezůstalo. To je podle jeho slov pro čerpání dotací v Česku příznačné. A nejen v bezpečnosti, ale i v mnoha dalších oblastech. Příkladem jmenuje podporu pro výstavbu rozhleden kvůli cestovnímu ruchu, kde už se ale nikdo nezabývá tím, zda turisté na tyto rozhledny vůbec chodí nebo chtějí chodit.

„Anebo jiný příklad. Podpora z programu rozvoje venkova, který si stanovil za cíl, že udrží část mladé generace na venkově, aby tam měla práci, základní služby, aby se tam mladým dobře žilo. Výsledek? Asi všichni vnímáme, že ten exodus mladých... Více 3.7. na FinTag.cz!!!

Zatímco hypoteční trh ožívá, realitní trh v Česku zůstává v chabé kondici. To přinese další růst cen nemovitostí, ale i nájmů. O tom, ale i o inflaci a ekonomice hovoří v podcastu FinTag hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hypoteční a realitní trh jsou spojené nádoby, říká v podcastu FinTag Jakub Seidler. Jestliže tedy v posledních letech zamrzl hypoteční trh kvůli vysoké inflaci, negativně se to promítlo i do výstavby nových bytů. Avšak zatímco zájem o hypotéky spolu s ustupující inflací z dvojciferných hodnot postupně ožívá, tak stavebnictví a spolu s ním realitní trh žádným oživením neprochází. Naopak české stavebnictví vykázalo například letos v březnu nejhlubší propad ze všech zemí Evropské unie.

„No a nyní, pokud nám začne hypoteční sazba dále klesat, poptávka domácností začne zase růst, tak se opět dostaneme do té dlouhodobé situace na tuzemském trhu, kterou je omezená nabídka nemovitostí, která je problematická více než dekádu. A to z titulu velice dlouhých stavebních řízení a toho, že nabídka nepostačuje poptávce. Což přináší samozřejmě tu tendenci zvyšování cen nemovitostí,“ přibližuje, co se nejspíš stane v budoucích měsících, Jakub Seidler.  

Změna na tuzemském realitním trhu je podle něj navíc běh na dlouhou trať. Jakkoli vítá aktuální plán vlády na zlepšení dostupnosti bydlení v Česku, bez zásadnější transformace nemovitostního trhu se Česko podle něj z místa nepohne.

„Nerovnováha na nemovitostním trhu u nás je tak velká, že nepůjde změnit několika málo kroky. […] Je zde potřeba nejspíš větší transformace. To i co se týče těch administrativních brzd ve stavebních řízeních. To je asi to jediné, co nám dokáže dlouhodoběji nemovitostní trh dostat do lepší situace,“ vysvětluje. Více již zítra na www.fintag.cz!!!

„I když jsme teprve na začátku tohoto vývoje, podle mě jsme už vstoupili do fáze technologické ekonomiky,“ říká v podcastu FinTag asset manažer společnost Amundi John O‘Toole. A nejen to, Česku doporučuje euro.  

Podle něj platí, že vždy, když se odstraní rozdílové náklady a země se skrz měnu stane součástí něčeho většího, přinese to mnoho výhod.

„Jsem z Irska. A když si vzpomenu na dobu, kdy jsem vyrůstal, měli jsme irský punt, tak jsme říkali libře. V našem jazyce to byl punt. A naším největším obchodním partnerem bylo Spojené království. Let z Dublinu do Londýna tehdy stál asi 400 liber [cca 11 900 Kč]. Dnes stojí asi 600 eur [cca 15 200 Kč]. Nemůžu tedy tvrdit, že euro způsobilo pokles cen, ale můžu tvrdit, že máte velkou výhodu, když jste součástí bloku s jednotnou měnou.“ říká na přímou otázku, zda by si Česko polepšilo, pokud by přijalo euro John O’Toole.

https://www.fintag.cz/2024/02/29/mit-euro-je-jen-dalsi-maly-krok-rika-asset-manazer-john-otoole/

Euro nabízí podle něj výhody. Jako jednu z nich jmenuje jednu centrální banky s hlavní měnovou politikou v Evropě. Podle něj platí, že vždy je výhodnější být v klubu, než být mimo něj.

V podcastu FinTag hovoří John O’Toole hovoří i ekonomice a vývoji na finančních trzích. Upozorňuje na to, že hlavním tahounem mezi akciovými tituly jsou akcie technologických firem. I když jsou jejich akcie podle mnohých analytiků nadhodnocené, podle asset manažera Amundi to má svůj důvod.

„Aniž bychom si toho třeba úplně zřetelně všimli, vznikl technologický svět, který je odlišný, oddělený a odlišný od toho, co stále ještě považujeme za reálnou ekonomiku. Ostatně i proto trhy a investoři přistupují k technologickým akciovým titulům, technologickému sektoru, jako k výsadnímu odvětví. Stává se totiž hlavním hnacím motorem finančních trhů,“ vysvětluje.

https://www.fintag.cz/2024/03/10/eu-je-vydana-na-milost-cenam-energii-usa-jsou-nezavisle/

Co se týče aktuální geopolitické situace, která přímo dopadá na obchody na burzách, uvádí, že je bohužel extrémně těžké cokoli předvídat. / Více na www.fintag.cz !!!

Náměstek ministra financí Marek Mora v podcastu FinTag říká, že vládní úsporný balíček přinese státnímu rozpočtu 150 miliard korun navíc. A loňský růst příjmů rozpočtu o 290 miliard korun označil za poměrně výrazný. 

Za výrazným růstem příjmů státního rozpočtu v loňském roce podle Marka Mory stál zejména lepší výběr daní z příjmů právnických, ale i fyzických osob. A svou roli v tom sehrála i inflace.

„A bohužel firemní sektor k té inflaci přispěl tím, že si zvýšil své marže, což se projevilo právě ve výběru daně z příjmů právnických osob,“ uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu 2023 dosáhly 1,914 bilionu korun. Meziročně stouply o 17,8 procenta. Výdaje činily 2,203 bilionu korun. Proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Celkový schodek státního rozpočtu za celý loňský rok činil 288,5 miliardy korun.

Vyšší příjmy o 290 miliard korun

Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Obavy z toho, že mimořádný růst příjmů udrží i letošní státní rozpočet, který například počítá s růstem příjmů jen o 12 miliard korun, Marek Mora nemá.

„Vládní konsolidační balíček letošní rok ovlivní na příjmové straně vyšší daní pro právnické osoby z 19 na 21 procent. A o 0,6 procenta se zvednou odvody na sociální pojištění. To budou ty největší položky na straně příjmů, které letos narostou,“ vysvětlil.

I očekává i změnu trendu v oblasti spotřeby domácností. Což by mělo pomoci zvýšit inkaso daně z přidané hodnoty. Právě ta v daňovém výnosu státního rozpočtu má největší podíl.

„Zde očekáváme, že v roce 2024 začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Tím vzroste spotřeba, a to se projeví ve výnosu této daně. Ty ostatní daně zůstanou na vysokých úrovních, kde podle mě byly, ale tam ty prudké nárůsty, jako byly loni, už neočekáváme,“ říká v podcastu FinTag.

Úsporný balíček přinese zhruba 150 mld. Kč navíc

Náměstek Marek Mora hodnotí loňské zvýšení příjmu státního rozpočtu jako... Více na FinTag.cz

„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček.  

A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“

Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran.

„Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace.

Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu.

„Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag Štěpán Křeček.

Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu.

„Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček.

Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku.

„Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček.

I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen.

„Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce.

Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují.

„My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v podcastu FinTag.

Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra vysvětluje i změny v dani z přidané hodnoty [DPH]. I přesto, že opozice tvrdí, že tyto změny zvednou ceny služeb a zboží a ministerstvo financí uvádí, že budou mít neutrální dopady do státního rozpočtu, Štěpán Křeček tvrdí, že na DPH stát vybere celkově méně peněz než letos. Také ale připouští, že některé položky významně zdraží.

„Nejcitelnější to bude asi u... Více na www.fintag.cz !!!

„Alfons Mucha byl všestranný umělec, jenž měl navíc tu schopnost, že své umění dokázal přetavit v něco, co se dalo komerčně použít,“ říká v podcastu FinTag člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka.

Právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun.

„K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ pokračuje Michal Čejka.

Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi" pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Michala Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy.

„U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka.

Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srb.

Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš.

„Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se vlastně jen nakupuje,“ vysvětluje v podcastu FinTag Michal Čejka.

Portu Gallery přitom nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Symbolicky v den letošních oslav české státnosti, 28. října, nabídne případným zájemcům úpis podílů na vlastnictví sbírky od jedné koruny výše. Úpis poběží do 28. listopadu.

Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí... Více na www.fintag.cz !!!

„Stagnující ekonomika v Německu se docela jistě promítá i do výkonu české ekonomiky. To, co mě naplňuje optimismem, je ale reakce německé vlády,“ říká v podcastu FinTag prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj.

Podle něj německá vláda na aktuální ekonomické problémy země okamžitě reaguje. Snižuje daně pro firmy, které se transformují. Odpouští jim poplatky za emisní povolenky a vybraným firmám nabízí významné dotace. V Česku se ale postupuje, jak říká v podcastu FinTag Jan Rafaj, docela opačně.

„Mně se nelíbí ta necitlivost vlády k českým a specificky českým firmám,“ říká s tím, že nechápe, jak si členové vlády a politici obecně dovolí kritizovat i úspěšné a solidní firmy za to, že vytvářejí zisky, z nichž státu odvádějí daně.

Podle Jana Rafaje Němci žijí v úplně jiném mentálním nastavení, než žijí čeští občané. Tvrdí, že v Německu stojí na prvním místě práce a ten, kdo ji poskytuje. Němci totiž dobře vědí, že pokud mají práci, a zejména tu dobře placenou, tak se nemusejí spoléhat na stát. A vědí to i tamější politici. Proto se místo přemýšlení o tom, jak zvýší dávky pro potřebné, starají o to, jak podpoří firmy, které by tyto potřebné zaměstnaly.

Blíže se vyjadřuje i ke konsolidačnímu vládnímu balíčku a dalším krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Mně se nelíbí, když vláda říká, že firmy vyšší daně z příjmů zvládnou. Ano, zvládneme dva procentní body u daně z příjmů navíc. Zvládneme i znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Je to ale podobné, jako když vaříte tu pověstnou žábu v té vodě. Pomaličku budete přidávat na teplotě, až tu žábu nakonec uvaříte. Tedy, kde je ten konec? Kde je ta vize…?“

Vize Česku podle něj v mnoha oblastech stále chybí. Problém spočívá v trhu práce, podpoře výzkumu a vývoje, digitalizaci, a nyní hlavně v zaspání v oblasti energetické koncepce.

„Elektřina se do Česka dovážet bude. Tím, jak jsme zaspali v budování nových zdrojů, tak matematicky nevychází to, co si plánujeme ve spotřebě elektřiny a co jsme schopni vyrobit. Toto nastane někdy kolem roku 2030, ale může to být dříve i později. I kdybychom začali nyní s dostavbou Dukovan, vezme to roky,“ vysvětluje Jan Rafaj.

https://www.fintag.cz/2023/10/18/vlada-schvalila-konec-uhli-v-cechach-co-bude-dal-jiste-neni/

I proto by byl opatrný s politickými rozhodnutími typu zákaz využívání uhlí a spalování uhlí pro výrobu elektřiny. A nejde podle něj pouze o nedostatek nových zdrojů, které mají nahradit ty nevyhovující jak z hlediska technické životnosti, tak zelené politiky. Zanedbaná je celá energetika, tvrdí.

„My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení.

Energetika teď stojí na prvním místě... Více již 23.10. 2023 na www.fintag.cz !!!

„Jsme takzvaně v NERVu, že se ještě nemůžeme opřít o sbírku zákonů změn, které přinese konsolidační balíček,“ říká v podcastu FinTag zakladatelka firmy VOX Zdenka Vostrovská a dodává: „Do všech našich hard skills kurzů se totiž balíček propíše.“

„My potřebujeme změnit ty anotace, případně zařadit nějaké nové semináře. Ale nevíme do poslední chvíle, jak máme ty konkrétní vzdělávací programy postavit. A tím pádem je nemůžeme ani nabízet,“ vysvětluje Zdenka Vostrovská současnou situaci na trhu se vzdělávacími kurzy v daňové, účetní a auditorské oblasti.

Problém z hlediska implementace aktuálních změn podle ní vyvstává i u novely zákoníku práce, která proniká do mzdové problematiky.

„My oslovujeme, já tomu říkám, vyšší dívčí. To znamená nejnáročnější klientelu z řad daňových poradců, certifikovaných účetních, pracovníky finančních, mzdových, kontrolních oddělení ve firmách,“ říká Zdenka Vostrovská v podcastu FinTag.cz, koho všeho se vládní změny přímo dotknou.

Podle Zdenky Vostrovské, která loni prodala 60 procent své firmy, a do níž nastoupil nový management, se trh se vzděláváním v Česku atomizoval. Proces významně urychlila pandemie covidu a nástup nových technologií.

„Mnoho vzdělávacích společností přešlo na online výuku. A od našich externích lektorů jsem se dozvěděla, že si začali sami z bývalého dětského pokojíčku organizovat online vzdělávací kurzy sami na sebe,“ říká v podcastu FinTag Zdenka Vostrovská.

I její společnost VOX zareagovala na změny, které přinášejí nové technologie. Nabízí online vzdělávání, to hlavně u kurzů nepřesahujících 14 dnů.  A v některých případech, kdy ví, že lektor výuku zvládne, nabízí i kombinované vzdělávání.

„Ale z hlediska kvality jsou ošizení, jak ti, kteří jsou online, tak ti, kteří jsou fyzicky přítomní. To proto, že lektor musí vždy přerušit svůj výklad a dát prostor jak těm online, tak ale i těm fyzicky přítomným. Musím uznat, že je to náročná disciplína. Ne každý lektor to zvládne tak, aby klienti byli stoprocentně spokojení,“ vysvětluje Vostrovská.

Společnost VOX eviduje za dobu své více než 30leté existence přes čtyři tisíce lektorských karet. V letním a zimním semestru pracuje až se čtyřmi stovkami aktivních lektorů. Zdenka Vostrovská upozorňuje i na nový formát vzdělávacích videokurzů, které nyní „v záznamech prodává konkurence“. Podle ní jsou to ale i webináře, které berou klientelu firmám s klasickými vzdělávacími kurzy. Více na FinTag.cz !!!

„Představte si trh o 350 milionů klientů, kteří jsou vysoce nároční. A mají tendenci, jak to říci, ke konzumní společnosti,“ představuje českým firmám trh v USA první tajemník a vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík. 

Jan Hladík na pozici vedoucího ekonomické sekce, která čítá zhruba čtyři pracovníky, slouží zhruba rok. Předtím působil na obdobné pozici v Maroku. Ostatně srovnáním obou trhů začíná i rozhovor s ním v podcastu FinTag.cz.

Podle Jana Hladíka jím vyslovená definice amerického trhu znamená, že spotřeba domácností v USA je vysoká. A co se týče možností amerického trhu, charakterizuje je následujícími slovy: „To je trh o velikosti Číny, samozřejmě ekonomicky silnější. A je to zhruba o třetinu větší trh, než má Evropská unie.“

Tvrdí, že kterákoli česká firma dá veškerou svou sílu do toho, aby v Americe uspěla, dostává šanci „svézt se“ na 20 procentech celosvětové ekonomiky. A to se podle jeho slov vyplatí, i když vstupní náklady jsou vyšší než v jiných zemích.

„Česká firma, která uspěje na americkém trhu, má už otevřené dveře všude,“ říká v podcastu FinTag.cz Jan Hladík.

Českým firmám se podle něj vyplácí vstupovat na americký trh zejména pomocí akvizic amerických firem. Výhoda spočívá v tom, že nakoupená firma má již všechny potřebné certifikace k tomu, aby firma s českým vlastníkem mohla vyrábět ve Spojených státech.

„Důležitý je i trh práce. Levnější pracovní síla bude určitě v jižních státech než na Severu, kde jsou finanční centra,“ říká Jan Hladík a dodává, že z hlediska byznysu hrají důležitou roli i politické trendy v jednotlivých amerických státech.

Spojené státy podle něj zvládly finanční krizi v roce 2009 lépe než Evropa. A lépe než Evropa zvládají i postcovidové oživení. Evropská unie ale nadále patří mezi hlavní obchodní partnery USA. Následuje Kanada, Mexiko a za ním je v těsném závěsu Čína. Na druhou stranu i pro Evropu jsou Spojené státy druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem.

„Loni dosáhla obchodní výměna mezi Českou republikou a USA hodnoty 280 miliard korun. Akcelerovaly zejména zakázky v energetickém, farmaceutickém a obranném průmyslu. Bilance České republiky je o něco horší, je záporná, ale v úrovni jen jedné miliardy korun,“ vysvětluje Jan Hladík.

https://www.fintag.cz/2023/02/16/usa-daji-cesku-dalsi-penize-na-vojenskou-podporu-ukrajine/

Přičemž se vyhýbá odpovědím na otázky týkajících se akcelerace obranného průmyslu mezi Českou republikou a USA v důsledku války na Ukrajině. Problematika obranného průmyslu spadá pod vojenský úsek Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, tvrdí. Naopak do jeho gesce patří obchod s LNG, respektive s jeho dovozem z Texasu.

Texas přitom představuje jako ideální vstupní bránu pro české firmy do Ameriky. Už třeba kvůli tomu, že tento americký stát je desátou největší ekonomikou na světě. Texaská ekonomika v roce 2022 dosáhla zhruba 2 bilionů amerických dolarů a svou velikostí se přibližně rovná ekonomikám Kanady, Itálie nebo Brazílie. Navíc se odhaduje, že v Texasu žije více než milion lidí s českými kořeny.

„Když byla v roce 1878 Ústava Texasu, tak byla napsána ve třech jazycích. Prvním jazykem byla angličtina, druhým španělština a třetím byla čeština,“ přidává zajímavost.

Dallas a jeho dvojče Fort Worth jsou centrem amerického obranného průmyslu. V této metropolitní oblasti, která je domovem pro bezmála osm milionů Američanů, mají výrobu přední světoví hráči, jako jsou Lockhead Martin, Bell nebo L3Harris. Jedná se o čtvrtou ekonomicky nejvýkonnější oblast v rámci USA. Největší texaské město Houston je známo díky svému středisku NASA a výcviku astronautů. Páteří ekonomiky je však energetika, a především ropný a plynárenský průmysl. Houston zůstává hlavním městem energetiky. Okolo 40 % místní ekonomiky je přímo, či nepřímo provázáno s ropným a plynárenským průmyslem.

Podle Jana Hladíka každý rok české firmy v Americe nakoupí společnosti za jednotky a někdy i desítky miliard korun. Více na FinTag.cz!!!

Daniel Tácha