Českým byznysem čím dál více prostupují pravidla ESG. Tři písmena, o kterých stále mnozí nevědí, co znamenají, se dotknou každého z nás – firem i jednotlivců.

„ESG je sada očekávání a standardů, které má v tuto chvíli společnost vůči byznysu. Aby firmy prospívaly nejen tím, že vytvářejí hodnotu a dávají lidem práci, ale aby dbaly na přírodu, společnost a řízení firmy,“ říká v dalším Forbes BrandVoice podcastu partner poradenské společnosti McKinsey & Company Viktor Hanzlík.

„Jsme zkrátka natolik bohatá společnost, že bychom se neměli starat jen o zisk, ale i o prostředí, ve kterém žijeme,“ dodává.

Podle něj českou ekonomiku teď z pohledu ESG čeká jedna zásadní výzva. A tou je dekarbonizace, která prostupuje celou Evropou.

Investice do uhelných projektů se začínají vlivem taxonomie EU prodražovat, a některé banky je dokonce přestávají proplácet. Vůbec první bankou, která naplno otočila kormidlo přímo k udržitelnosti a v Česku zcela přestala financovat uhelné projekty, byla ČSOB.

„Naše banka dostala poslední splátku takového úvěru v pololetí 2021, a od té doby nemáme žádnou přímou angažovanost v uhlí, tak jak se naše mateřská společnost KBC zavázala,“ potvrzuje v podcastu člen představenstva a vrchní ředitel řízení úvěrů ČSOB Petr Hutla.

Jak konkrétně ESG ovlivňuje ekonomiku a jakým mechanismem propadá od těch největších firem k těm nejmenším? Kdy vznikne povinnost firem reportovat udržitelné aktivity v tzv. zelené výroční zprávě? A jak přesně banky dnes posuzují, jestli je projekt zelený, či nikoli?