Lilian byla pěkné, chytré, veselé a spontánní děvče. Na pražském gymnáziu, kde studovala, uspořádala začátkem roku 1977 koncert zpěváka Jaroslava Hutky. Následovalo její vyloučení ze SSM i ze školy, vyšetřování Státní bezpečností a nakonec takzvaná 48 v cele předběžného zadržení. Krátce na to Landová spáchala sebevraždu. Je jednou z obětí bývalého režimu, na které by se nemělo zapomínat.
Emoční, cílená, taková byla nacistická propaganda zaměřená na děti a mládež v období protektorátu. Jak řekl Joseph Goebbels už 9. ledna 1928 na shromáždění NSDAP v Berlíně: „Propaganda nemá být ani slušná, ani něžná, ani měkká, ani pokorná; propaganda má vést k úspěchu.“
Jak dalece ovlivnilo levicové intelektuální klima 30. let muže, jako byl americký právník Alger Hiss? Jak je možné, že se on a mnozí další příslušníci americké administrativy nejenom sblížili s komunisty, ale dokonce začali přímo zpravodajsky pracovat pro „první stát dělníků a rolníků“?
První úspěšný parašutistický výsadek z Velké Británie na území protektorátu proběhl krátce po příchodu Reinharda Heydricha. V době, kdy se domácí odbojové skupiny ocitly pod tvrdým tlakem okupantů. Osamělý parašutista František Pavelka byl tak „předskokanem“ dalších spolubojovníků, kterým se později Heydricha podařilo zlikvidovat.
Není to tak dávno, co médii proběhla výzva, ve které historikové volali po vzpomínkách. Kohokoliv a z jakýchkoliv dob, kam jen paměť sahá. Po vzpomínkách zdánlivě všedních, každodenních, které doplní právě vznikající Databázi dějin všedního dne.
Plány na Velkou Prahu sice sahají do historie daleko hlouběji, ale k rozšíření města, jak ho velkoryse naplánoval císař Karel IV., začalo docházet až koncem 19. století. Roku 1883 se původní historické části (Staré a Nové město, Malá strana, Hradčany a Josefov) rozrostly o Vyšehrad, o rok později následovalo připojení Holešovic-Bubnů a nakonec Libeň v roce 1901.
Ve školách se učíme o velkých osobnostech, hybatelích procesu, kterému se říká České národní obrození nebo probuzení. V paměti většině z nás nejspíš uvíznou jména spisovatelů a historiků jako František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, Jan Neruda a možná pár dalších. Chybí mezi nimi ale Jan Theodorich Doležal, průkopník českého lesnictví. Poslechněte si jeho příběh.
Nelehké období Rudolfovy vlády provázelo neustálé vnější nebezpečí ze strany Osmanské říše a doma náboženské rozbroje mezi katolíky a protestanty požadujícími politická práva. Ač jeho pověst jako panovníka vyniká spíše v oblasti umělecké a vědecké, byl i schopným politikem.
27 min
About Historie Plus
From the publisher's feed
Věnujeme se událostem českých i světových dějin. Velkým a zásadním příběhům i dějinám každodennosti.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas…