Historie Plus

Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice jsou Romové. Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích nejméně od konce 15. století. Jak uvedl historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, zdá se, že zpočátku byly vztahy mezi příchozími Romy a usedlým obyvatelstvem docela dobré.

Co dělali husité po husitských válkách? Poslyšte příběh válečníka, který sice bojoval na té druhé katolické straně, ale s obdobím husitství, a hlavně s tím, co po něm následovalo, je neodmyslitelně spjatý. Jan Jiskra z Brandýsa proslul jako válečník a diplomat, jehož význam zdaleka přesáhnul české země.

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století, ale je tomu opravdu tak?

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století, ale je tomu opravdu tak?

Olympiáda, to nejsou jen skvělá umístění, medaile a stupně vítězů. Vždyť oceněných může být jen několik. Daleko častěji jsou to příběhy bez vítězství a vzpomínky na události, které se sportem souvisejí jen vzdáleně.

Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly, řečeno dobovou terminologií, široké masy obyvatel. Nejdražším, nejvelkolepějším, a pro aktéry nejnáročnějším z těchto rituálů byly spartakiády. Konaly se jednou za pět let, vždy v letech končících pětkou nebo nulou. První byla uspořádána v roce 1955.

„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Paní učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Martin Chadima na své první setkání s významným náboženským myslitelem Janem Husem.

Na začátku 20. let minulého století se mladá československá společnost emancipovala ve všech směrech. Výjimkou nebylo ani náboženství.

Zatímco keltská a vikingská tematika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.