V lednu 1911 přistály na Rossově šelfovém ledovci dvě moře. Britská Terra Nova pod velením Roberta Falcona Scotta a švédská Fram pod velením Roalda Amundsena. Celý svět sledoval soupeřící expedice, protože každého člověka na planetě zajímalo: Kdo vyhraje závod o dosažení jižního pólu?
Až padesátistupňové mrazy, nelítostný vítr, žalostné vybavení a v podstatě žádné know-how, které by vám mohlo pomoct v pekle zamrzlého dna světa přežít. Zhruba tak nějak vypadaly antarktické expedice začátkem dvacátého století. Ale Antarktida byla zkrátka jedním z posledních bílých míst na mapě a někdo tam prostě jít musel.
Říká se, že vstup do podsvětí hlídá pes Kerberos. Říká se, že dovnitř pustí kohokoli, ale ven nikoho. Říká se, že má bezpočet hlav, dračí ocas, hady místo nohou a chrlí oheň. Taky se říká, že ho můžete oblbnout kusem žvance. Protože… je to pořád pes.
Znal se s Winstonem Churchillem, Oscarem Wildem, Agathou Christie. Bojoval v zákopech první světové války, sjezdil svět. Byl vyhlášeným sportovcem i mimořádně aktivním veřejným intelektuálem. A přesto je znám jen jednou jedinou věcí: fiktivním člověkem, kterého ke konci už nemohl vystát.
Sherlock Holmes je naprostý kulturní fenomén. Je to dost možná nejvyobrazovanější fiktivní postava v dějinách, jediný, kdo mu možná šlape na paty, je jeho (tak trochu) londýnský (tak trochu) současník hrabě Dracula. Holmesův život je ze své podstaty mimořádně zajímavý a jeho příběhy uhranuly celé desítky generací čtenářů. Ale život jeho autora zůstává často v pozadí. Přestože nudný život rozhodně nevedl.
Dámské i pánské magazíny se celá desetiletí neustále vrací k jedné otázce. Holit, či neholit? Upravovat, či neupravovat? A pokud ano, jak upravovat? Má si muž nechávat rozčepýřené hnízdo? Má se žena holit do hladka? Je ještě v kurzu devadesátková linka? Na tyhle otázky vám neodpovíme. Ale možná vás uklidní, že si je lidé kladou celá tisíciletí.
17. července 1918 ve dvě ráno probudí carskou rodinu její věznitelé s tím, že se mají zabalit, protože se budou znovu stěhovat. Poté co si Romanovci zabalí svých zbývajících pět švestek, bolševici je vedou do sklepa, kde mají čekat, než přijede odvoz. Cestou po schodech dolů děti vidí vulgární nákres jejich matky souložící s rodinným přítelem a nedávno zesnulým svatým mužem Grigorim Rasputinem. Je to ta druhá nejhorší věc, která se jim tu noc stane.
Boney M o Rasputinovi zpívali, že byl milenec ruské carevny a nejlepší milenec celé širé Rusi. V nejnovější epizodě Hodiny dějepichu se podíváme, jestli je něco z toho pravda, kde se takové řeči vůbec v Rusku braly a jaký měly vliv na carskou rodinu a Rasputina samotného. A nebude to hezký poslech.
V historii není mnoho postav, které by si vysloužily takovou fascinaci pozdějších generací jako Grigorij Jefimovič Rasputin. Stojí na pochybné hitparádě společně s monstry a velikány, jako byl Adolf Hitler, Jindřich VIII. nebo Julius Caesar. A stejně jako oni je Rasputin opředen hned několika vrstvami propagandy a mýtů. Těžko se tak rozmotává, jestli byl skutečně zlý čaroděj, nebo svatý muž.
Ruští carové drželi po celou svou historii v rukách ohromnou moc, která přichází s ohromnou zemí. Ale řídit takovou zemi může být obtížné, obzvlášť pokud ji zdědíte v době velkých, důležitých světových událostí a změn. Pak Rusko vždy vyžaduje silného a bystrého vládce. Mikuláš II. nebyl ani jedno. Ale byl nejspíš milující otec, což jeho konec dělá o to tragičtějším.
45 min
About Hodina dějepichu
From the publisher's feed
Hodina dějepichu je humorný podcast časopisu Reflex o historii erotiky, sexu a sexuality. Napříč celou lidskou kulturou a historií. Od vztyčování falických obelisků ve starověkém Egyptě až po aférky v…
Oválné pracovně. Sex je totiž jediná věc, která nás jako druh nikdy nepřestala bavit. Podcastem provází Jan Studnička, redaktor Reflexu, komik, scénárista a publicista. A Tereza. Tereza je hezká.