V románech i novinářských textech Stanislava Bilera už jsme si zvykli černý sarkasmus. Ve své nové knizeNejkrásnější město na Zemijde ale ještě dál. Ocitáme se ve světě, kde auta drtí chodce, cyklisty i maminky s kočárky. Není tu možné sehnat byt, školku, v nájemních bytech je zakázáno vydávat jakékoli zvuky, tedy i mluvit. Nad života lidí mají absolutní moc náměstci a developeři. Jak takový román číst? Jako temnou satiru? Současnou dystopii?

Diskutují literární kritička a divadelní dramaturgyně Marta Ljubková, literární vědec Petr A. Bílek a literární kritik Kryštof Eder.