HOSTCAST

Plakát, knížka, logo, výloha, polep autobusu, cedule v metru, obal od kondomu, navigační systém, dětský časopis, papírová bankovka, internetový pořad, státní vlajka, pivní podtácek nebo prezidentský slib. Grafický design je všude kolem nás. Mnohdy si to ani neuvědomujeme nebo nad tím tolik nepřemýšlíme. To chce nyní změnit ambiciózní projekt Identita.

Článek z listopadového čísla si nyní můžete i poslechnout. Na Spotify a dalších platformách.

Připravila Markéta Macháčková.

Laskavé srdce Veroniky Bendové plane pro Srdov jako pro eldorádo šťastného dětství. Zachovat sudetský dům s šenkem a tanečním sálem, s odtokovými kanálky na vysráženou vlhkost z oken, znamená zachovat šťastnou bezstarostnou minulost a nechat ji zářit jak říjnově zbarvené listí.

Veronika ji vyvolává šňůrou dobře volených slov, až ze Srdova trne srdce. Škvírkami popraskaných trámů, okenních rámů, prkenných podlah, kamenných schodů, keramických hrníčků i dřevěných kuželek pozorně nahlíží do vrstev času a zvídavě – jako fascinovaná parazitoložka – vyšťourává usazené příběhy, zkazky a obrazy, aby o ně mohla s něhou pečovat jak o bezbranná stvoření a dbát, aby se neztratily. Motorizovaná Pallas Athéna všech osiřelých oprýskaných kostelíčků i písečných pláží jezera Chmelař nikdy nezapomene upozornit na překrásné výhledy ani na dějinné pohyby a křivdy.

Fascinace. Reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí. Nově každý měsíc na Hostcastu. 

V nové epizodě nahlédne Jitka Hanušová spolu s překladatelkou z dánštiny Ladou Halounovou do podhoubí dánské literární scény i společnosti. Co momentálně hýbe dánskou literaturou? Co se překládá z dánštiny do češtiny, ale i opačným směrem? Jaká je současná imigrační politika v Dánsku? O petidinu, HHC, uniformách a hygge!

Zvuk: Martin Michálek / studio Mr. Wombat
Střih: Jitka Hanušová
Znělka: Martin Tvrdý
Foto: Jitka Hanušová

Na Ukrajinu jezdím průběžně coby reportérka a spisovatelka přes pětadvacet let. Do Charkova jsem se poprvé podívala až loni na podzim a to ještě po dlouhém přemlouvání. Znám Lvov, Kyjev, Oděsu, Mariupol, Užhorod i Mukačevo... K čemu Charkov? Navíc teď, když patří mezi Rusy nejvíc ostřelovaná a bombardovaná místa. Dnes si neumím svůj život bez tohoto stepního velkoměsta a jeho obyvatel představit. Bez přehánění. Charkov není krásný ani půvabný. Je svérázný. Brutální a silný. Je to stav mysli.

Reportáž Adély Knapové z říjnového čísla si teď můžete i poslechnout.

Myšlenky především čtenáře a teprve poté prozaika Marka Technika uhánějí jak kanoisti v divokých peřejích Vltavy. Čím víc je něco vzdálené, tím víc to touží poznat. Proud jeho vědomí chvílemi splývá s řekou, aby v příští chvíli zaplavil břehy a rybáře nebo vytryskl jako gejzír. Hranice existují jen proto, aby se překonávaly. Kde jsou hranice pevného břehu a hranice vody? Kde hranice přírody a techniky? Hranice člověka a zvířete? Hranice života a literatury? Hranice rozumu a citu? Hranice dobra a zla? Jako lze čtením a psaním rozšířit vlastní osobnost, tak lze orlem rozšířit svá játra. Technik je melancholickým Prométheem transhumanismu, který dobře ví, že prsty, které lidstvu nesou oheň poznání, musejí být velmi dobře prokřupány!

Uhánějte s námi od libeňského Velkého mlýna podél Vltavy pod třemi mosty až do bludiště Trojského zámku, k trojskému vandalovi a vysněným hranolkám. Přes hranice střídmosti až k bezuzdné všežravosti!

Fascinace. Reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí. Nově každý měsíc na Hostcastu. 

Daniela Hodrová dopsala svůj poslední román. Ohlíží se v něm za minulostí svojí, svých partnerů, přátel, svých románů, poetiky i literárních postav. Čím dál tím více ale také předjímá nezvratný osud každého člověka. Próza Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch je románem završujícím nejen autorčino dílo, ale i její život. Daniela Hodrová dosáhla “Kouzelného vrchu” letos, na konci srpna.

Diskutují o něm literární komparatistka a redaktorka časopisu A2 Blanka Činátlová, literární kritik Kryštof Špidla a literární kritik a editor webu ČT art Josef Chuchma.

Kolik lidí se u nás věnuje překladům z turečtiny? Překládá se vůbec něco jiného než knihy Orhana Pamuka? A co ví Turci o české literatuře? Jitka Hanušová si povídá s turkuložkou Petrou Sedmíkovou o jejím nejnovějším překladu, učebnici turečtiny, ale i o makedonštině, ruštině nebo Broumově.

Zvuk: Martin Michálek / studio Mr. Wombat
Střih: Jitka Hanušová
Znělka: Martin Tvrdý
Foto: Jitka Hanušová

Letošního 2. srpna by mu bylo sto let. Poslední knihy Jamese Baldwina vyšly před téměř čtyřiceti lety, přesto jsou aktuální i dnes. Jak ale vůbec psát o někom, kdo se celý život vzpíral jednoduchým škatulkám? Kdo zarytě tvrdil, že člověk je vždy něčím víc než tím, do čeho jej tlačí společnost? 

Text Marka Torčíka z čísla 7/2024 právě teď k poslechu.

Interpretace a střih: Markéta Macháčková

Znělka: Martin Tvrdý

Pro Kateřinu Rudčenkovou je psaní stejně dobrodružné jako cestování. Nikdy se nespokojí s málem, chce všechno – poznat, milovat, zachytit. Ale proč vlastně chtít méně? Její básně jsou neodvratně osudové jako výstřely. Její verše jsou tepny, kterými proudí život lidí, zvířat, rostlin ve své plnosti, leposti a velkoleposti. Afrodíté zvídavosti a úžasu, zrozenou ze sovího houkání, žabího kuňkání, ptačího trylkování, pablesků a potlesku, v honbě za zvuky divočiny nezastaví ani údery blesku! Vydejte se s námi prázdninovým speciálem na dramatický lov z Prahy do jižních Čech, z parku u Kobyliské střelnice až do Frahelže a po hrázích Nadějské rybniční soustavy.

Fascinace. Reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí. Nově každý měsíc na Hostcastu. 

Milan Kundera napsal román Totožnost francouzsky už
v roce 1996, v českém překladu Anny Kareninové je ale k mání až od letošního července, rok po autorově smrti. Jak se mezitím proměnila společnost a literatura? Jak tuhle Kunderovu prózu interpretovat? Kam ji zařadit v kontextu jeho díla a čím se liší od jeho předchozích nebo následujících knih?

Diskutují překladatelka a šéfredaktorka webu iLiteratura
Jovanka Šotolová, divadelní a literární kritička Josefína Formanová a publicista a šéfredaktor časopisu Přítomnost Petr Fischer.