Monografie o Vítězslavu Nezvalovi nazvaná Básník a jeho syn je objemná a rozsáhlá stejně jako umělcův život a tvorba – má téměř 750 stran a váží kilogram a půl. Je to kniha o Nezvalově proměně z geniálního umělce ve významnou postavu komunistického režimu, první tlustá kniha, která V Nezvalově osobě ohledává pro i proti, píše autorka Krystyna Wanatowyczová. V podstatné části se pak zabývá i osudem Nezvalova syna Roberta, který v 16 letech spáchal sebevraždu.

Jaký obraz Vítězslava Nezvala tedy z její monografie vyvstává? Je skutečně plastický, jak slibuje? A proč se vlastně zabývat tragickým osudem básníkova syna?

O tom budeme diskutovat s historikem Petrem Zídkem a bohemistou a literárním historikem a básníkem Romanem Poláchem. Přijít měla ještě komparatistka Libuše Heczková, ta ale onemocněla, tak ji aspoň na dálku zdravíme a přejeme brzké uzdravení.

Jubilejní třicátý a zároveň poslední díl Krotitelů slov na Hostcastu. Jitka Hanušová si povídá s překladatelkou z norštiny Jitkou Jindřiškovou o literárních rezidencích, současných trendech v norské literaruře, vydaných i rozpracovaných překladech, ale taky o Skandinávském domě, Masarykovi nebo Faerských ostrovech. 

Zvuk a střih: Jitka Hanušová
Znělka: Martin Tvrdý
Foto: Jitka Hanušová

O romských rváčích, tradici neobvyklých životů a kolaborativních příbězích. Článek Karolíny Ryvolové z prosincového čísla si teď můžete i poslechnout.

Bylo jen otázkou času, kdy se i v českém prostředí objeví životopisy charismatických romských ranařů a bouchačů, tak oblíbené v anglosaském světě. Otevřená, prostořeká a někdy i kapku šokantní zpověď boxera Stanislava Tišera Já byl frajer kluk, která letos na podzim vyšla u Garamondu, může v našem prostředí působit jako bílá vrána. Ve skutečnosti se však memoár „Standy“ či „Stanleyho“ Tišera řadí do panteonu slavných romských rváčů a jejich životních příběhů.

Připravila: Markéta Macháčková

Vesna Evans, rozená Tvrtković, musela před válkou v Jugoslávii ze svého rodného Sarajeva uprchnout ve svých jedenácti letech. Její babička zůstala a vzedmutou vlnu nenávisti bohužel nepřežila. Vesna své trauma i každodennost dětského uprchlíka v porevoluční Praze zachytila v románu Sametový domov. O své prožitky se dělí s také dětmi, které před válkou uprchly z Ukrajiny i s těmi, kteří o trýzni války nemají žádné ponětí. Eiréné míru a jara burcuje z letargie a pohodlnosti, vyzývá k bezvýhradné lásce a lidskosti. A ve volném čase hlídá vchody do nebe, kde může adepty prověřit ve čtyřech jazycích: anglicky, norsky, česky a bosensky.

Adam a Sára to najdou na kraji města, v území, kde začíná Step. Má to tvář, namísto rukou a nohou větve propletené kabely, je to živé. Vezmou to domů a dají tomu jméno Flora. Co je to stvoření ale zač? Potřebuje ochranu nebo je ohrožuje?

Prozaický debut básníka a kulturního publicisty Jonáše Zbořila by se dal interpretovat třeba jako současná dystopická variace na pohádku o Otesánkovi. Vyčíst bychom z ní ale mohli i odkazy na tetralogii Jeffa Van DerMeera Anihilace, popisy městské periferie a chatařských komunit připomene novelu Přípravy na všechno Elsy Aidse.

Co je tedy zač Flora Jonáše Zbořila? Diskutují spisovatelka Ivana Myšková, kulturní publicista Ivan Adamovič a literární kritik Kryštof Špidla.

V prosincové epizodě si Jitka Hanušová povídá s hispanistou Jiřím Holubem především o překladu rozsáhlého a barvitého románu mexického autora Reinalda Arenase Barva léta. O životě Arenase, Gabriela i Temné Smraďošky. Jak se překládaly zapeklité slovní hříčky, klíčové přezdívky nebo peprné scény? A co je to pentagonie? Nejen to můžete slyšet v posledním letošním dílu.

Zvuk: Martin Michálek / studio Mr. Wombat

Střih: Jitka Hanušová

„Naše životy nám už nepřipadají jako příběhy,“ stojí v prologu k románu Emmy Kausc Narušení děje. Česká autorka pak ve své próze slovo příběh obrací ze všech stran a pátrá po tom, co by to vlastně mělo být. Lze dnes vyprávět nejen naše individuální soudy, ale současnost, společenský kontext nebo klimatickou krizi jako příběh? A co je ono narušení děje z titulu románu? Diskutují literární kritička a divadelní dramaturgyně Marta Ljubková a literární kritik Kryštof Eder.

Plakát, knížka, logo, výloha, polep autobusu, cedule v metru, obal od kondomu, navigační systém, dětský časopis, papírová bankovka, internetový pořad, státní vlajka, pivní podtácek nebo prezidentský slib. Grafický design je všude kolem nás. Mnohdy si to ani neuvědomujeme nebo nad tím tolik nepřemýšlíme. To chce nyní změnit ambiciózní projekt Identita.

Článek z listopadového čísla si nyní můžete i poslechnout. Na Spotify a dalších platformách.

Připravila Markéta Macháčková.

Laskavé srdce Veroniky Bendové plane pro Srdov jako pro eldorádo šťastného dětství. Zachovat sudetský dům s šenkem a tanečním sálem, s odtokovými kanálky na vysráženou vlhkost z oken, znamená zachovat šťastnou bezstarostnou minulost a nechat ji zářit jak říjnově zbarvené listí.

Veronika ji vyvolává šňůrou dobře volených slov, až ze Srdova trne srdce. Škvírkami popraskaných trámů, okenních rámů, prkenných podlah, kamenných schodů, keramických hrníčků i dřevěných kuželek pozorně nahlíží do vrstev času a zvídavě – jako fascinovaná parazitoložka – vyšťourává usazené příběhy, zkazky a obrazy, aby o ně mohla s něhou pečovat jak o bezbranná stvoření a dbát, aby se neztratily. Motorizovaná Pallas Athéna všech osiřelých oprýskaných kostelíčků i písečných pláží jezera Chmelař nikdy nezapomene upozornit na překrásné výhledy ani na dějinné pohyby a křivdy.

Fascinace. Reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí. Nově každý měsíc na Hostcastu. 

V nové epizodě nahlédne Jitka Hanušová spolu s překladatelkou z dánštiny Ladou Halounovou do podhoubí dánské literární scény i společnosti. Co momentálně hýbe dánskou literaturou? Co se překládá z dánštiny do češtiny, ale i opačným směrem? Jaká je současná imigrační politika v Dánsku? O petidinu, HHC, uniformách a hygge!

Zvuk: Martin Michálek / studio Mr. Wombat
Střih: Jitka Hanušová
Znělka: Martin Tvrdý
Foto: Jitka Hanušová