Laboratoř

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdravá strava může přispět ke zmírnění chronické bolesti, zvláště u žen. U mužů byl efekt zvoleného jídelníčku slabší. Doložili to australští badatelé. Zmíněný efekt se nejspíš váže na protizánětlivé a antioxidační účinky zeleniny, ovoce, obilnin či další zdravé stravy.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutváří pouto mezi matkou a dítětem.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco ještě od poloviny 19. do poloviny 20. století na severním Jadranu rozmanitost přírody rostla, od té doby se vlivem lidské činnosti ekosystémy u pobřeží Itálie dramaticky mění. Druhy, které ustoupily, v posledních desetiletích nahradil odolný mlž zvaný korbikula. Ten dokáže v nepříznivých podmínkách zpomalit metabolismus a nevadí mu tolik úbytek kyslíku ve vodě.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ornitologové z Cambridge a z Los Angeles popsali téměř kompletní lebku pravěkého ptáka z období pozdní křídy. Byl velký nejspíš jako špaček, mozkem připomíná vránu. Žil asi před 80 miliony lety na území dnešní Brazílie v druhohorách. Létal tedy nad hlavami svých příbuzných, dinosaurů.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.