Leonardo Plus

Vůdčí osobnost české architektonické moderny a velmi pokrokový muž. Stavby Jana Kotěry lze najít kromě Prahy především v Hradci Králové, Prostějově, Zlíně, Turnově, Bechyni a dalších městech. Letos si připomínáme 150. výročí jeho narození. V pořadu Leonardo Plus o něm mluví Markéta Ševčíková s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují určitý způsob řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Českoslovenští legionáři za první světové války, v době, kdy ještě samostatný stát Čechů a Slováků neexistoval, opanovali obrovskou část Sibiře, aby se pak před sto lety vrátili konečně do vlasti a významně ovlivnili politické a společenské klima první republiky. „V meziválečném, válečném a poválečném období se tito vojáci objevují mimo armády i ve státní službě, například ministerstvu zahraničích věcí,“ popisuje další osudy legionářů v Leonardu Plus historik Dalibor Vácha.

Krádež vzácných šperků z drážďanské pokladnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) 25. listopadu 2019 vyvolala mnohé – zájem, zděšení, ale také vzpomínky na loupeže historických a uměleckých děl v minulosti.

Účinkují: Václav Jabůrek, zpravodaj Českého rozhlasu, Martin Zlatohlávek z KTF UK, Jaroslav Svěcený, virtuos a soudní znalec smyčcových nástrojů

Připravila: Kateřina Havlíková

Ačkoliv je to pro euroamerickou civilizaci tabu, konzumace hmyzu čili entomofágie dává obrovský smysl nejen z hlediska ekologie, tvrdí biolog a teolog Marek Vácha.„Všechno je v hlavě. Indové se na nás koukají skrz prsty, protože jíme hovězí, Židé a muslimové, že jíme vepřové. Asiaté si říkají, co jsme to za lidi, když konzumujeme něco tak krásného jako králíci,“ upozorňuje v pořadu Leonardo Plus vědec.

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom před vypuknutím koronavirové pandemie přepravovaly rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska.

Účinkují: historik Milan Hlavačka, ředitel Železničního muzea Michal Novotný

Připravil: Vít Pohanka

Domácí násilí je mnohovrstevný a komplikovaný jev se specifickou dynamikou, vysvětluje policejní psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Čírtková, která působí také v neziskové organizaci Bílý kruh bezpečí. „U domácího násilí a podobných vztahových podob násilí, jako je třeba stalking, musí oběť nejdřív ‚otevřít dveře‘. A jestliže to neučiní oběť, tak to učiní takzvaný zachránce,“ popisuje psycholožka v Leonardu Plus Veroniky Paroulkové.

Důkazem toho, že i 10. století v českých zemích nabízelo patřičně urozeným ženám prostor pro jistou seberealizaci, může být postava Mlady Přemyslovny.

Účinkují: historička Eva Doležalová, vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd

Připravila: Zuzana Marková

Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.

Účinkují: badatelé Libor Jelínek, Jakub Michálek, knihovnice Renata Bartáková, historik Marek Lauermann, farářka Církve československé husitské Jitka Pokorná, pamětnice Jarmila Weinbergerová

Připravila: Naďa Reviláková

„Geny jsou pro zrak důležité, zvláště u těch velkých, extrémních zrakových vad,“ říká v Leonardu Plus Pavel Němec, primář Oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Proto lze například v rodinách s těžkou krátkozrakostí očekávat genetické vlohy pro to, aby se oko dítěte vyvinulo do větší délky, tedy bylo krátkozraké. „Podobné je to u dalekozrakosti, jsou rodiny, které mají menší délky očí, mají mělčí přední komory a mají takzvané plusové dioptrie,“ tvrdí Němec.