Leonardo Plus

Jak by mělo Česko nastartovat po skončení pandemie svou ekonomiku? Bude stačit nastoupit do stejného hospodářského provozu, jaký byl před koronavirem, nebo jsme se za rok home office a karantén naučili něco nového, co nám pomůže změnit nejen ekonomiku, ale i celou společnost?

První americký raketoplán Columbia vypravila NASA do vesmíru 12. dubna 1981. Na den přesně dvacet let poté, co Rusové poslali do kosmu prvního člověka – Jurije Gagarina. „Americké raketoplány nebyly stavěné na to, aby létaly v nepilotovaném režimu. Bylo to poprvé, kdy do prvního startu úplně nového kosmického prostředku byla posazena posádka. Do té doby i potom všechny ostatní stroje vždy nejdřív absolvovaly nepilotovaný let,“ říká popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.

Český dobrodruh a ochránce Arthur Sniegon se svým projektem Save Elephants rozkrývá v Africe sítě pašeráků zvířat a produktů z nich, zatýká ilegální lovce a konfiskuje ilegální kontraband jako slonovinu nebo luskouní šupiny. „Současná situace obou druhů afrických slonů, tedy savanových i pralesních, je nejhorší, jaká kdy v historii byla,“ tvrdí aktivista v pořadu Leonardo Plus.

Vejce, tradiční symbol Velikonoc, je univerzálním kulturním a náboženským symbolem, jak svědčí jeho rozšíření i v souvislosti s předkřesťanskými rituály po celé Evropě. „Vejce muselo být plné a živé, to byla ta funkce, ten zárodek, ze kterého se vylíhlo kuře. A předjaří je skutečně obdobím, kdy slepice začínají snášet. Hospodyně si často tato vejce schovávaly, nakládaly je do vápenné vody, aby jim vydržela v syrovém stavu,“ říká etnolog a etnograf Martin Šimša.

Vesmírné závody dostaly v poslední době podobu dobývání Marsu. K rudé planetě nedávno dorazily tři různé sondy. Americká Perseverance, čínská Tchien-wen a Al-Amal Spojených arabských emirátů tam naplňují vědecké, ale i ekonomické ambice mocností. O misích těchto sond i budoucnosti dalších výzkumných expedicích na Mars hovořili v pořadu Leonardo Plus popularizátoři kosmonautiky Dušan Majer a Milan Halousek.

Takzvané přírodní zahrady se stávají stále populárnějšími a zahradničení dávno není zálibou starší generace, ale věnují se jí i výrazně mladší ročníky. „Zahrádkářství se rozebíhá, a to ze svou důvodů: máte kontrolu nad potravinami, které jíte, a pak se také čím dál víc ukazuje, že zahrada pomůže překonat mnoho stresů, sladit se s rytmem přírody,“ vysvětluje v Leonardo Plus geolog Václav Cílek.

Zatímco svět úspěšně digitalizuje klasická filmová díla, v Česku je situace komplikovaná. Proč to je ale potřeba, vysvětluje filmový restaurátor Miloslav Novák. „Celá kinematografie je dnes už digitalizována,“ zdůrazňuje s tím, že nejprve se digitalizovala postprodukce poté, co do výroby filmů pronikly digitální technologie a triky. Pak to bylo i natáčení a snímání s použitím digitálních kamer a poslední fází je nástup digitálních kin.

Pandemická opatření trvají už rok a dopadají na celou společnost. Jak se v této zcela nové situaci daří dětem? „U dvouletých či čtyřletých dětí bych si ani netroufl říci, že je nějaký problém, pokud ho tedy nemají rodiče,“ připomíná důležitost kvality vztahu rodičů a dětí host Leonarda Plus dětský psycholog Václav Mertin z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Vynikající pianista, komorní hráč, dirigent, sbormistr pěveckého spolku Hlahol (1863), oblíbený pedagog, skladatel a kritik přispívající do Slavoje a Národních listů. Tím vším byl Bedřich Smetana, který se narodil 2. března 1824.

Lenka Kopecká

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století šlo však o úspěšnou malířku, spisovatelku, cestovatelku a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za druhé světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.

Milena Štráfeldová

Účinkují: Dagmar Pospíšilová z Náprstkova muzea v Praze, publicistka Martina Fialková, Miroslav Truxa, Miroslav Macák

Připravila: Milena Štráfeldová