Leonardo Plus

V kdysi rozsáhlém hradišti Tetín byla zavražděna první česká světice, svatá Ludmila. A žil tam také Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české, která nejen Ludmilu vepsala do kolektivní paměti Čechů. „Hájek sice fabuloval, ale zároveň uvádí historické údaje, které jinde uvedeny nejsou. Vytváří tak modernější českou identitu. Jeho Kroniku s obrovským zájmem a dojetím četl nejen Karel Hynek Mácha,“ připomíná geolog Václav Cílek.

Zatímco pro nás představuje léto čas prázdnin a odpočinku, pro naše předky nastalo období nejtvrdší práce, ale i obřadů a prosperitní magie spojené se sklizní úrody. „Léto bylo završením celoročního zemědělského snažení. Středobodem byly žně, kdy se všichni sedláci snažili co nejrychleji sklidit obilí, aby zbytečně nemoklo, nevypadávalo z klasu. A ve chvíli když se do žní hospodáři pustili, práce musela odsýpat,“ vysvětluje etnolog Martin Šimša.

Ke známé mentální anorexii nebo bulimii se přidává v poslední době například ortorexie, tedy chorobná posedlost po extrémně zdravé stravě. O problematickém stravování mluví v Leonardu Plus profesorka Hana Papežová z Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Moderuje Andrea Skalická.

A to směrem k utužení socialistického kurzu podle sovětského vzoru, ale projevovala se i v méně nápadných momentech: navždy například změnila architektonickou podobu našeho hlavního města. Na velké území částí Prahy 6 a Prahy 7 si začala činit nárok sovětská strana a tehdejší vládní garnitura v tomto směru ochotně vycházela vstříc. Místa, kde v Praze nejsme doma, s historikem architektury Zdeňkem Lukešem navštívila Markéta Ševčíková

Tornáda a silné bouřky, extrémní srážky nebo vedra, výkyvy teplot a mohutné povodně. Nejen tyto extrémní jevy se stávají u nás čím dál častější a meteorologové přiznávají, že třeba tornádo nedokážou s jistotou předpovědět. „Nebál bych se toho, že by narůstala nekvalita předpovědi počasí. Naopak si myslím, že bude vzrůstat. Spíš bych se obával toho, že se bude zhoršovat klima, tedy že budou větší výkyvy,“ upozorňuje meteorolog Petr Dvořák.

Hosté: Petr Hrouda z Masarykovy Univerzity a František Bouda z Národního Muzea. Jak houby podporují kyselinu citronovou, jak užitečné jsou jejich symbiózy s kořeny rostlin i s živočichy? A proč jsou některé houby jedovaté? Pořad připravil David Šťáhlavský.

Covidová pandemie výrazně zvýšila stres a příznaky deprese především u žen, podle některých studií problémy trpí až třetina dospělých. Prověřila epidemie kvalitu vztahů, které máme sami se sebou i s našimi blízkými? „Covid nic nepověřuje, ten tu prostě je a basta. A přemýšlím, kdy vzniklo, že jsme začali říkat, že zátěž něco prověřuje,“ odmítá klišé psycholog a párový terapeut Pavel Rataj.

Z doby před šesti tisíci lety se nám toho dochovalo málo, co ale zůstalo, jsou v krajině rozeseté mohyly. Půdu pod nimi zkoumá rostlinný ekolog Michal Hejcman z České zemědělské univerzity: „Zachovaly se totiž pod nimi často původní půdy, které mohyla překryla a chránila. A to je pro nás velmi cenný zdroj informací. Díky různým chemickým metodám jsme schopni analyzovat třeba úrodnost tehdejší půdy.“

Evropská komise představila svou strategii Fit for 55, která má pomoci v praxi naplnit ekologické cíle a závazky Pařížské klimatické dohody. „Pařížská dohoda je jedna z nejúctyhodnějších událostí. Že jsme byli schopni jako celá planeta něco podepsat,“ uznává ekonom ČSOB a filozof Tomáš Sedláček. „A není to dohoda bezzubá, ale ostrá. Což dosvědčuje i to, že od ní bývalý prezident USA Donald Trump odstoupil.“

Na rohu ulice Technická a Zikova na Praze 6 stojí budovy, které jsou součástí urbanistického prostoru vytvořeného Antonínem Engelem pro potřeby Českého vysoké učení technického. V něm je také trojdomí z let 1921-1924, jehož spoluautorkou je první československá architektka v historii Milada Petříková-Pavlíková. „Je to žena opravdu unikátní, první žena absolventka-architektka v nové Československé republice,“ vyzdvihuje architektka Zuzana Pešková.