Leonardo Plus

Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá mikrobiální aktivitu v ledovcovém prostředí Arktidy. „V ledovcových systémech běžně potkáváme bakterie. Důležitou úlohu hrají také archebakterie, z nichž některé linie dokáží také produkovat metan,“ přibližuje. Zatímco běžně známe metan jako plyn, pod velkým tlakem ledovce se ale chová jako krystalický hydrát. „Je tedy ve spojení s molekulami vody, takže se může pod ledovci hromadit.“

Léčba HIV zásadně pokročila a moderní retrovirotika dnes dokážou nemoc téměř zastavit, ačkoliv je třeba je užívat až do konce pacientova života. Pracuje se také na dalších metodách léčby i úplného vyléčení nemoci. Možností, jak se před infekcí bránit, je takzvaná preexpoziční profylaxe. „Jde o ochrannou léčbu ještě předtím, než je člověk vystaven riziku nákazy. Něco podobného známe třeba v případě malárie,“ vysvětluje David Jilich z HIV Centra Fakultní nemocnice Bulovka.

Nad tím se zamýšlí popularizátor vědy Jaroslav Petr. Na naší planetě žije celá řada živočichů, kteří nemají nemají nohy ani ruce a k pohybu bez končetin je příroda skvěle vybavila.

Tato secesní stavba nemá obdoby v evropském, ani světovém kontextu. Dodnes má původní podobu a slouží stejnému účelu, jako v době svého vzniku. Obecní dům vznikl ještě za Rakouska-Uherska v centru Prahy na místě hluboce svázaném s našimi dávnými dějinami a sám pak sehrál důležitou roli v dějinách novodobých. Jeho nejkrásnějšími interiéry projdou historik architektury Zdeněk Lukeš a Markéta Ševčíková.

Některé evropské státy přistoupily k povinnému očkování proti covidu-19 alespoň části obyvatel, Česko to zatím jen zvažuje. „Člověk, pokud jen trochu rozumí vědě a imunitnímu systému na středoškolské úrovni, tak si řekne: Ano, toto chci. Máme tu pandemii, která zabíjí, koneckonců i u nás zabila více než 36 tisíc občanů. Máme-li protilátku, pojďme ji použít,“ říká etik, kněz a poradce ministra zdravotnictví Marek Orko Vácha. Jenže povinné očkování je také politická otázka.

Důvody, proč lidé odmítají očkování proti covidu-19, vycházejí nejen z nedůvěry k vědeckým poznatkům, ale častěji z povahy člověka, tvrdí psycholog Dalibor Špok. Označovat je za „odmítače“ ale nepomáhá pochopit jejich motivace, upozorňuje. Někdy jde o osobnostní nastavení: „Určité typy osobností vždy problematizují jakékoliv nařízení, je to jejich vlastnost. Nebo jsou lidé, kteří nemají rozvinutou morální vrstvu, kdy si ubíráme osobní svobody v zájmu druhých.“

Vesmírný dalekohled James Webba po mnoha odkladech konečně vyrazil do vesmíru. „Otevře novou kapitolu našeho poznání. Dozvíme se nejen více o vzdálených objektech ve vesmíru, ale i o tom, jak se vesmír vyvíjel,“ přibližuje popularizátor astronomie Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Ve vesmíru platí, že čím dál se pozorovatel dívá, tím hledí do větší minulosti. „JWST, jak se v zkratce dalekohledu říká, tedy nahlédne dál do minulosti.“

Evropu čeká v další dekádě výrazná změna počasí. Sněhové přeháňky budou méně obvyklé, ale když už přijdou, budou velmi silné. Jaká je právě letos pravděpodobnost, že se dočkáme bílých Vánoc? „Tady narážíme na dilema, protože na meteorologickou předpověď je přeci jen ještě trochu brzy,“ uvádí host Leonarda Plus meteorolog Petr Dvořák.

Narodil se v Brně 18. prosince před 150 lety a jeho stavby zdobí řadu tuzemských i evropských měst. Za těmi nejzajímavějšími se vydává Markéta Ševčíková s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Globální změna klimatu přináší vlny veder i extrémní deště. Zásadní vliv má také na stav oceánů. Nejen že podněcuje nárůst hladiny, ale také ovlivňuje systém mořských proudů. Ty zkoumá host Leonarda Plus, přední německý klimatolog a oceánograf Stefan Rahmstorf z postupimského Institutu pro výzkum změny klimatu. Podílí se mimo jiné na výzkumu cirkulace proudů v mořích. „Výzkumy ukázaly, že tato cirkulace zpomalila na nejnižší tempo za více než tisíc let,“ upozorňuje.