Leonardo Plus

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je v dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek. V Leonardu Plus vysvětluje, jak se různé civilizace snažily zabránit erozi a jak se kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.

Přestože se lidstvo globálně snaží o snižování emisí skleníkových plynů a uzavírá k tomuto účelu různé dohody, za posledních třicet let k žádnému globálnímu snížení nedošlo, upozorňuje klimatolog Radim Tolasz: „Lidstvo ročně vyprodukovává neuvěřitelných 60 gigatun skleníkových plynů. To je za posledních deset let nárůst o dvanáct procent.“

Operace se nevyvíjí, jak si Kreml představoval. Generál František Mičánek a historici Jan Slavíček a Václav Kyncl v Leonardu Plus hodnotí dosavadní ruskou taktiku i používané zbraně, vrací se k historii vojenství a hledají poučení z minulosti. Shodují se, že ruská armáda podcenila Ukrajinu a přecenila své síly, případně obojí. „Ukrajina získává zpět dobytá území. To je něco naprosto nevídaného a jde o fantastický výsledek ze strany tohoto malého národa,“ tvrdí historik Kyncl.

Sankce, kterými svět trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, dopadají také na kosmický průmysl. „Své základy má sice ve vojenství a první peníze do kosmického průmyslu chodily z armády, ale dnes jde spíš o prestiž,“ hodnotí ruské angažmá ve vesmíru popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. „Aktuální stav ruského kosmického rozvoje se zasekl a Rusko především spoléhá na body z minulosti. Kdo ví, kam se to posune, ale možná to zůstane tam, kde to je.“

Rudolfinum je vznosná budova v centru Prahy na nábřeží Vltavy. Dům múz byl postavený na konci 19. století, sloužil ale i jako sídlo parlamentu nebo tělocvična. Ne každý ví, kdo všechno se podílel na jeho okrášlení a co vše je skryto v jeho útrobách. Architektonický výlet do Rudolfina s historikem architektury Zdeňkem Lukešem připravila Markéta Ševčíková.

Po staletí mají Češi horu Blaník spojenou s představou rytířů, kteří se v ní ukrývají. Geolog Václav Cílek přibližuje, jaké kořeny tento mýtus má v čase i na mapě. „Když Blaník posuzujeme jen z hlediska Blaníku, tak jsou zdroje velmi chudé. A většinou až z husitské doby,“ připomíná. Husitská verze legendy byla fascinována apokalypsou, a tak převzala lidovou pověst o vojsku v dutém kopci. „K dalšímu velkém budování blanické pověsti dochází v barokní době.“

Ruská agrese na Ukrajině vyvolává v lidech emoce, které patří k životu, a je přirozené, že přichází ve chvíli, kdy se cítíme ohrožení. Mnoho lidí ale dělá chybu, že se nechá vést emocí strachu a obav, upozorňuje psycholog Dalibor Špok: „Je to přirozené, protože obava či strach je něco, co orientuje naši pozornost. Těžko odtrhneme mysl od toho, že je válka na Ukrajině. A proto sledujeme zpravodajství jako detektivku, jako příběh – a čekáme na další zprávu.“

Už sto let sdružuje badatele, kteří zkoumají historii, kulturu i jazyky zemí severní Afriky a Asie. Vyprávět o jeho historii i současnosti bude orientalista Bronislav Ostřanský. Ptal se Ivan Malý.

„Když dojde na lámání chleba, tak to vypadá, že si česká společnost umí poradit. Příkladem je revoluce v 1989, která měla hladký průběh, to samé platilo k rozchodu se Slovenskem,“ soudí o zkouškách české společnosti filozofující ekonom Tomáš Sedláček. Podle něj bývají transformace doprovázeny nevraživostí a agresí. „Ale i vstup do Evropské unie se nám povedl hezky, našli jsme si tam místo, které si paradoxně podkopáváme jen my sami,“ chválí.

Únor byl pro předchozí generace měsícem hojného jídla, pití, veselic a zábav. A následně postním obdobím. „Velký velikonoční půst si tradičně spojujeme s újmou od jídla, tedy že by lidé neměli jíst jídla smažená na živočišných tucích. To si ale ve venkovském prostředí lze jen těžko představit,“ vysvětluje etnolog Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.