Leonardo Plus

Jak žili naši předkové na českém venkově v období podzimu? Jak se tento čas oddechu a veselí, v němž se užívalo toho, co bylo sklizeno, postupně proměnilo v čas adventního ztišení? Nejen o tom v pořadu Leonardo Plus vypráví ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici etnolog Martin Šimša.

Jak velký je to úspěch? A jak náročné je uskutečnit terénní výzkum v subsaharské Africe? Na to se ptal Filip Rambousek.

Lékárníci stojí za mnoha vynálezy a objevy, které nás v životě obklopují. Tvrdí to ve své knize doktor farmacie a lékárník Stanislav Havlíček, autor knihy Lékárníci mění svět. Příkladem za všechny může být to, co dnes považujeme za věc zcela běžnou: náplast. „Prošla dlouhým vývojem od kaučukového flastru až po dnešní náplast, ze které se uvolňují účinné látky do těla uživatele,“ nastiňuje dlouhý příběh dnešní náplasti.

Podle oficiální ideologie socialistického Československa homosexuální menšina v podstatě neexistovala. Sovětský svaz ji považoval za buržoazní přežitek, proto i u nás byly sexuální menšiny vytlačovány na okraj společnosti. „Odtrestnění homosexuality proběhlo v roce 1961, ale mělo zvláštní povahu. Měl na to velký vliv lékařský výzkum Kurta Freunda a Karla Nedomy, kteří úspěšně lobbovali v tehdejších mocenských strukturách,“ přibližuje historik Jan Seidl.

„Jantarová stezka je pro Moravu záležitost národní identity skoro jako Cyril a Metoděj,“ tvrdí geolog Václav Cílek. Historicky chápaná Morava je územím kolem stejnojmenné řeky Moravy. „A je vlastně jedním velkým údolím, které spojuje Rakousko a Polsko. A my jsme průběžně udělali profil terénu od přístavu Aquileia u Jadranu až po Balt, přesněji po Gdaňsk.“

Každý máme duševní zdraví, které do velké míry podmiňuje to, jak kvalitní život prožíváme, jak jsme schopni vnímat štěstí, radost, krásu, naplnění vztahy a jak jsme schopni realizovat svůj potenciál, vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. „Svět se mění daleko rychleji, než jsme schopni to zpracovat,“ připouští. „Stresory, které se objevily v posledních dvaceti padesáti letech, jsou obrovské a ještě jsme na ně nestihli zareagovat.“

„Živočichů, kterým je do skoku – a někteří se ani jinak pohybovat neumí –, je celá řada,“ říká biolog a genetik Jaroslav Petr. „Ale základní princip všech skoků, byť na první pohled vypadají všechny stejně, je v zásadě dvojí.“ V jednom případě se pohyb těla dá přirovnat k dynamice luku a šípu, druhý případ Petrovi připomíná pohyb oštěpaře a jeho nástroje.

Děti mají velkou touhu si s námi rozumět. To, že zlobí, odmlouvají a někdy dokonce máme pocit, že jsou zlé, je často jen neporozumění mezi námi, říká speciální pedagožka, učitelka, lektorka a zakladatelka portálu Nevýchova.cz Kateřina Králová. Podle ní dnes rodiče mají víc času zabývat se výchovou. „Zatímco starší generace měly pocit, že všechno nějak přirozeně zvládnou, tak současné maminky výchova zajímá, mají čas se vzdělávat, je spousta informací,“ srovnává.

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl na konci července připojen nový ruský modul Nauka, což ale způsobilo potíže. „Problémy modulu Nauka v posledních letech by vydaly na samostatný pořad, bylo jich neskutečně mnoho,“ říká host Leonarda Plus popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

„Na světě je deset až padesát tisíc rostlin, které bychom mohli jíst. A my z nich domestikovali jen jednu až dvě stovky. Z nich kukuřice, rýže a pšenice tvoří víc než polovinu naší obživy,“ vypočítává v Leonardu Plus ekobiolog a spoluautor knihy Aplikovaná ekologie Jan Frouz. Prvních dvacet druhů z námi domestikovaných rostlin jsou většinou jednoleté rostliny. Nebo víceleté, které jsme se ale naučili pěstovat jako jednoleté, například to jsou bavlna nebo brambory.