Leonardo Plus

Na jeho tajemství, historii a na to, proč kopec tolik lidi přitahuje, se ptala Tereza Hrstková. (Repríza z června 2022.)

Naši předkové byly se smrtí konfrontováni mnohem častěji než my dnes. Jak vnímali a prožívali nemoc, umírání a smrt? Hostem Leonarda Plus je etnolog Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. „Lidé se snažili – s vědomím, že smrti nedokážou zabránit – alespoň nějak podchytit to, co jí předchází a následuje,“ myslí si vědec.

Ve středu se na oběžnou dráhu kolem Země vydala už v pořadí jedenáctá česká družice Planetum 1. Stojí za ní sdružení pražských hvězdáren a planetária, a její účel bude čistě popularizační a naučný. Na palubě nese například kameru na snímání zemského povrchu nebo figurku Hurvínka. Vedoucího projektu Planetum-1 Jana Spratka vyzpovídá Ondřej Novák.

Jak mluvit s dětmi a dospívajícími o současné válce na Ukrajině, navíc ve stínu postcovidové doby a ekonomických a enviromentálních hrozeb, které také tíží svět? Hostem Leonarda Plus je dětský psychoterapeut Peter Pöthe. „Já bych o tom mluvil pořád. Je to aktuální a pro děti je to lekce životní, která by se neměla popírat. Jde o situaci, která se nedá srovnat s ničím, co jsme zažili my,“ uvádí psycholog.

Doby, kdy společnost sama sebe dělila na věřící a nevěřící, je dávno pryč. V co věří moderní člověk a jak složité je lidské hledání odpovědí, které dříve dávala náboženství, přibližuje teolog, filozof a katolický kněz Tomáš Halík: „Už v 50. letech minulého století badatelé narušili představu, že náboženství je nějaký jeden celek. Já se ve svých knihách snažím ukázat, že pojem náboženství – stejně jako pojem ateismus – odkazuje k obrovské a pestré škále lidí.“

Válka na Ukrajině má dopad i na určování počasí, přibližuje klimatolog a meteorolog Petr Dvořák: „Ukrajina je velká země, po evropské části Ruska je to vlastně největší evropská země. Je tam proto dost meteorologických stanic, které pokrývají její území.“ K těm ale kvůli válce teď nemáme přístup: „Samotná data jsou strategickou záležitostí. Kdybyste je poskytovali i nepříteli, věděl by, jaké je někde počasí. Mohl by si naplánovat například letecký útok.“

Válka na Ukrajině má dopad i na určování počasí, přibližuje klimatolog a meteorolog Petr Dvořák: „Ukrajina je velká země, po evropské části Ruska je to vlastně největší evropská země. Je tam proto dost meteorologických stanic, které pokrývají její území.“ K těm ale kvůli válce teď nemáme přístup: „Samotná data jsou strategickou záležitostí. Kdybyste je poskytovali i nepříteli, věděl by, jaké je někde počasí. Mohl by si naplánovat například letecký útok.“

„Ruská armáda je armádou přinejlepším z devadesátých let a ukrajinská z let osmdesátých. Obě armády mají moderní zbraně, ale páteř obou tvoří staré sovětské zbraně, které tahají ze skladů,“ přibližuje publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček. I ty nejmodernější ruské tanky, které byly nasazeny ve válce Ukrajiny s Ruskem, jsou jen hluboce modernizované verze tanku T-72, který byl vyvíjen už od šedesátých let. „Rusové na Ukrajině nic modernějšího nemají,“ zdůrazňuje Vojáček.

„Jestli je nějaký skutečně válečnický živočich, tak jsou to mravenci, Jejich zahraniční politika spočívá ve snaze zlikvidovat soupeře. Kdyby měli mravenci nukleární zbraně, tak by zničili svět během prvního týdne,“ odhaduje biolog Jaroslav Petr. Podle něj mravenci vedou skutečné války, ne jen nějaké konflikty, při kterých se ostatní zvířata pošťuchují, přetlačují, nebo když se perou samci o samice.

Mnohé léky, které dnes používáme, vzešly z bylin a rostlin. Lékárník Stanislav Havlíček říká, že se setkává s odmítáním standardních léčiv, někteří pacienti nechtějí „jíst tu chemii“. „Účinné látky obsažené v bylinách jsou do určité míry zdraví prospěšné, ale některé obsahují stopové množství látek, které neprospívají. A jak se zlepšují analytické metody, tak dokážeme v některých bylinách najít i látky, o kterých jsme dřív ani nevěděli, že tam jsou,“ upozorňuje.