Znáte případy, kdy byla podepsána darovací smlouva na nemovitost, došlo k jejímu převodu a časem toho začala některá ze zúčastněných stran litovat? Ne vždy je tomu tak, že musí litovat jen dárce. Někdy se přihodí, že lituje i obdarovaný. Jak se v takovém případě zachovat? Může dárce nemovitosti požadovat svůj dar zpět a může se v tomto případě obdarovaný nějak bránit? Dnes bych vás rád seznámil se dvěma příběhy, které by vám mohly do budoucna sloužit jako návod… Návod k tomu, na co si dát pozor a jaká rizika zvážit, ať stojíte na té či oné straně. Vše totiž většinou řešíme v době, kdy vše vypadá růžově a budoucí problémy nikdo neočekává.

Darovat někomu nemovitost se může zdát jako zbytečný krok. Proč dětem darovat nemovitost za života, když ji vlastně po mně zdědí? Důvodů může být hned několik. Někdo chce mít vypořádaný majetek za života právě proto, aby se děti po jeho smrti kvůli majetku nerozhádaly. Má-li někdo více nemovitostí, může tímto způsobem konkrétně určit co komu připadne. Jiní zase darováním nemovitosti předcházejí tomu, aby v dědictví připadl majetek dětem z předchozího manželství, dětem, které se “nepovedly”, apod. Navíc je při darování nemovitosti v přímé linii nulová daňová zátěž.

Jenže co když…? Dary dáváme většinou v momentě, kdy je vše krásné, s obdarovaným máme dobré vztahy a chápeme navzájem své potřeby. Rodiče darují dětem svůj dům, ve kterém bydlí a je logické že očekávají, že se o ně děti budou hezky ve stáří starat. Ti prozíravější si v dané nemovitostí zřídí věcné břemeno doživotního užívání, aby je děti nemohly z nemovitosti nedobrovolně vystrnadit během života. Bohužel se vztahy v rodině časem mění a v určitých situacích začne některá strana svého kroku litovat. Pojďme se podívat na 2 zcela odlišné příběhy, které spojuje společné téma - darovací smlouva na nemovitost.

Odkaz na článek na blogu ADOL.cz:

https://www.adol.cz/blog-na-co-pamatovat-nez-se-podepise-darovaci-smlouva-na-nemovitost/